Srbsko odmítá obvinění, že přesouvá své jednotky na hranici s Kosovem

Bělehrad - Obvinění, že Srbsko přesouvá své jednotky k hranici s Kosovem přišlo poté, co došlo na kosovské straně k přestřelce mezi srbskými útočníky a kosovskou policií. Kosovské úřady vyšetřují i možnost, že se do operace zapojilo Rusko. Informovala o tom Al Jazeera.

Srbsko odmítlo obvinění Spojených států a Evropské unie, že na hranice s Kosovem přesouvá jednotky. Srbský premiér Aleksandar Vučić to označil za „lživou kampaň“ proti jeho zemi. Ke zvýšení napětí na „horké“ hranici mezi těmito dvěma balkánskými státy došlo předminulý týden, kdy při přestřelce v kosovské vesnici zemřeli čtyři lidé.

Na začátku minulého týdne Spojené státy vyzvaly Bělehrad, aby stáhnul z příhraničních oblastí okolo Kosova své jednotky. Těch se zde podle Washingtonu začalo shromažďovat neobvyklé množství včetně tanků a dělostřelectva. Stejné informace potvrdila i Evropská unie. Kosovská vláda oznámila, že monitorovala pohyb srbských jednotek k hranici ve třech směrech. Také vyzvala Bělehrad, aby manévrů ihned zanechal.

Čtěte také: „Řídit zemi železnou pěstí.“ Srbsko volí parlament i prezidenta, favoritem je Vučić

Napětí vyvolal útok srbského střelce poblíž kosovsko-srbské hranice. Přepadl kosovskou policejní hlídku a zabil jednoho policistu. Další útočníci se zabarikádovali v ortodoxním klášteře. Přestřelka s bezpečnostními složkami Kosova trvala přes hodinu. Zahynuli při ní tři útočníci a další tři byli zatčení.

Vláda v Prištině obvinila z podpory a vycvičení útočníků Srbsko, to narčení odmítlo. Podle kosovských úřadů také nelze vyloučit zapojení Ruska v celé operaci a hodlají tuto možnost dále vyšetřovat. Rusko je hlavní spojencem Srbska a Západ se obává, že by Moskva mohla využít napětí na Balkáně k vytvoření lokálního konfliktu, který by částečně odvrátil pozornost od její agrese na Ukrajině.

Autor: Kuba, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .