Pákistán nařídil hromadnou deportaci „nelegálních přistěhovalců“ včetně Afghánců

Islámábád – Pákistán v úterý nařídil všem nelegálním přistěhovalcům, včetně skoro dvou milionů Afghánců, aby opustili zemi. Pokud tak neučiní, hrozí jim vyhoštění. Píše server Reuters.

Všichni nelegální migranti v Pákistánu dostali do 1. listopadu lhůtu na opuštění země. Pákistán k rozhodnutí přistoupil poté, co vyšlo najevo, že 14 z 24 sebevražedných bombových útoků v zemi v tomto roce provedli občané Afghánistánu. Zatím není jisté, jak úřady jejich odchod zajistí.

V Pákistánu žije jedna z největších světových populací uprchlíků – naprostá většina pochází z Afghánistánu. Podle ministra vnitra Pákistánu Sarfraze Bugti přibližně 1,73 milionu afghánských státních příslušníků v Pákistánu nemá legální doklady k pobytu. Celkem je v Pákistánu 4,4 milionu afghánských uprchlíků.

Čtěte také: „Středověk nadlouho.“ Afghánistán dva roky po odchodu Američanů a nástupu Tálibánu

„Mnoho Afghánců žijících ve strachu z pronásledování ze strany Talibánu uprchlo do Pákistánu, kde byli vystaveni vlnám svévolného zadržování, zatýkání a hrozbě deportace,“ popisuje v pondělním prohlášení nezisková organizace Amnesty International. „Je hluboce znepokojující, že situaci afghánských uprchlíků v Pákistánu není věnována náležitá mezinárodní pozornost.“

Oznámení Islámábádu je tak dalším ochlazením vztahů s Kábulem. Ty se zhoršily po hraničních střetech mezi sousedy minulý měsíc. Násilnosti narostly od doby, kdy místní bojovníci Tálibánu známí jako Tehrík-e-Tálibán Pákistán (TTP) – zastřešující skupina tvrdých sunnitských islamistických bojovníků – koncem loňského roku odvolali příměří s vládou.

Konkrétně minulý týden se v Pákistánu odehrály dva sebevražedné bombové útoky zaměřené na náboženská shromáždění, při nichž zahynulo nejméně 57 lidí.

Autorka: hedr, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .