Čína propustila australskou novinářku Čcheng Lej. Za mřížemi strávila tři roky

Canberra - Australská novinářka čínského původu Čcheng Lej, která byla tři roky v čínské vazbě, se vrátila do Austrálie. Její zadržení bylo jedním ze zdrojů napětí mezi Canberrou a Pekingem, napsala DW.

Novinářka Čcheng Lej se po třech letech, které strávila ve vazbě v Číně, vrátila do Austrálie. V ní se ocitla kvůli obvinění ze špionáže. O jejím návratu ve středu informoval australský premiér Anthony Albanese.

„Vláda na jejím propuštění pracovala velmi dlouho. Je to šťastný moment nejen pro její rodinu a přátele, ale pro všechny Australany,“ řekl Albanese na tiskové konferenci.

https://twitter.com/AlboMP/status/1711989493572710555

 

Bývalá moderátorka se narodila v Číně a jako malé dítě emigrovala s rodiči do Austrálie, kde získala také občanství. Do Číny se vrátila v roce 2012. Před svým zadržením Čcheng pracovala jako moderátorka pro čínskou státní televizi. Policie ji zatkla v srpnu 2020 za „šíření státních tajemství“. V březnu 2022 ji soud za zavřenými dveřmi odsoudil.

https://twitter.com/FreeChengLei/status/1712024890230943858

Vláda se dlouho snažila o propuštění Čcheng a opakovaně vyzývala čínský režim, aby v případě Čcheng dodržoval základní principy práva a lidských práv.

Čtěte také: Čína začíná být netrpělivá. Připravujeme se na nejhorší a doufáme, že se to nestane, říká Tingting Liu

Obavy o stav  novinářky byly reakcí na její korespondenci pro australskou vládu. V ní tvrdila, že podmínky ve vězení jsou strašné. V jednom ze svých dopisů nazvaném „Milostný dopis Austrálii“ psala o tom, že jí chybí například denní světlo. „Neviděla jsem už tři roky strom,“ napsala v dopise.

Albanese řekl, že plánoval navštívit Čínu na konci letošního roku. Cesta australského premiéra může sloužit mimo jiné jako apel na čínskou vládu k propuštění dalšího australského novináře s čínskými kořeny Jang Cheng- ťüna. Ten je ve vězení od roku 2019.

Krátce po zadržení moderátorky v roce 2020 dva australští novináři uprchli z Číny poté, co je tamní úřady pozvaly k výslechu, jehož jádrem měly být otázky ohledně čínské národní bezpečnosti. Jejich odchod způsobil, že australská média neměla žádného svého zástupce na území Číny. Tato situace nastala poprvé po 50 letech, informovala CNN.

Autor: Kuba, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Gaza

    Vladimir Putin dostal podle Kremlu pozvání do nově vzniklé Trumpovy „rady míru“, která má dohlížet na příměří v Gaze. Než ale nabídku přijme, chce si s Washingtonem vyjasnit všechny detaily a „nuance“ návrhu.

  2. Itálie

    Italské úřady zabavily nákladní loď podezřelou z porušení sankcí Evropské unie vůči ruskému vývozu. Loď převážející přes 33 tisíc tun kovu byla údajně na cestě z ruského černomořského přístavu. Italská policie oznámila, že loď plula pod vlajkou „malého ostrova v Oceánii“.

  3. Velká Británie

    Více než šedesát poslanců a poslankyň vládnoucí britské labouristické strany vyzvalo britského premiéra Keira Starmera, aby podpořil zákaz sociálních sítí pro děti mladší šestnácti let.

  4. Čína

    Čínská populace klesla vloni o 17 procent. Demografové upozorňují na méně narozených dětí a stárnutí populace, vytvářející tlak na tamní ekonomiku.

  5. Grónsko

    Tisíce lidí v Grónsku i Dánsku protestovaly proti plánům amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít Grónsko a jeho hrozbě cel vůči evropským zemím, které se mu v převzetí snaží zabránit.

  6. Čech Jan Darmovzal, kterého zadržoval venezuelský režim, byl propuštěn na svobodu. Na tiskové konferenci to potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka. 

  7. Jižní Korea

    Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol dostal pět let vězení za postup, s jakým v roce 2024 vyhlásil stanné právo.

  8. Izrael

    Izraelská armáda čelí výraznému nárůstu posttraumatické stresové poruchy a sebevražd od začátku války v Gaze.

  9. USA

    Americký prezident Donald Trump pohrozil, že kvůli nepokojům v Minneapolisu spojeným s federálními imigračními zásahy využije Insurrection Act – zákon z roku 1807 umožňuje nasazení aktivní armády k vymáhání práva na území USA.

  10. USA

    Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machado předala v Bílém domě prezidentovi Donaldu Trumpovi svou medaili Nobelovy ceny míru a označila to za ocenění jeho závazku ke svobodě Venezuely.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .