Červený kříž nastavil hranice pro hackery. Kyberválka má poprvé pravidla

Ženeva – Mezinárodní výbor Červeného kříže minulý týden zveřejnil pravidla pro zapojení civilních hackerů do konfliktů. Patří mezi ně třeba zákaz útoků na nemocnice. Mezinárodní organizace se tím snaží regulovat doposud „volný boj“ v kyberprostoru. Některé hackerské skupiny se rozhodly pravidla ignorovat. Jiné ale oznámily, že se pokusí normy dodržet, píše BBC.

S vývojem technologií se mění i průběhy válek a způsoby, kterými státy – ale i jednotlivci – bojují. Podle Mezinárodního výboru Červeného kříže se k civilním „hackerským gangům“ přidává nebývalé množství lidí. Tento trend roste posledních deset let a válka na Ukrajině ho silně podpořila. Některé organizace mají i tisíce členů.

MVČK, který mimo jiné dohlíží na dodržování mezinárodního humanitárního práva, proto poprvé sestavil pravidla pro útoky v kyberprostoru. Organizace tímto krokem cílí především na takzvané hacktivisty tedy aktivisty, kteří se pohybují v kyberprostoru – jenž se angažují ve válečném konfliktu na Ukrajině. MVČK zároveň upozorňují hackerské skupiny, že jejich činnost může ohrozit lidské životy, včetně jejich vlastních, pokud je bude protistrana považovat za legitimní vojenský cíl.

Pravidel je celkem osm a patří mezi ně například zákaz vyhrožování násilím s cílem šíření strachu nebo směřování útoků na civilní objekty. „Nemocnice nebo humanitární organizace se nikdy nesmí stát cílem útoku,“ zní další pravidlo. MVČK rovněž vyzývá hacktivistické skupiny, aby pravidla dodržovaly i v případě, že je nepřítel porušuje.

Některé skupiny přehodnotily svůj postoj

Dokument, kterému se přezdívá „Ženevský kodex kybernetické války“, zpočátku sklidil kritiku. Podle některých hackerů byla pravidla neproveditelná. Jedním z nich byl i Killmilk z proruské skupiny Killnet. Lídr organizace, která má na Telegramu asi 90 tisíc příznivců, ale po pár dnech otočil. V rozhovoru pro BBC nakonec prohlásil, že „souhlasí s podmínkami a pravidly Červeného kříže. Nechť je to první krok od Killnetu k míru“.

Killmilk v minulosti zveřejňoval videa, na nichž močí na vlajky Ukrajiny a NATO, a skupina byla označována za trvalý zdroj „nízkoúrovňových“ rušivých útoků na ukrajinské cíle. Skupina je také obviňována z úzkých vazeb na Kreml, což však její vedení popírá.

Britské Národní centrum kybernetické bezpečnosti v dubnu upozornilo, že skupiny jako Killnet představují novou hrozbu, které čelí i spojenci Ukrajiny. Organizace pak varovala britské podniky, že útoky cílené na ně jsou na vzestupu. Pokud Killnet dodrží své slovo, pak kybernetické útoky na civilní cíle, včetně cílů ukrajinských spojenců, alespoň částečně ustanou.

„Porušování pravidel je nevyhnutelné.“

Civilní hackerská skupina IT Army of Ukraine, kterou v útocích na ruské cíle podporuje i ukrajinská vláda, cílí i na veřejné služby, jako jsou železniční systémy či banky. Skupina, která má na Telegramu asi 160 tisíc členů také informovala, že se „bude snažit dodržovat pravidla“. Dodala však, že se kvůli tomu může dostat do nevýhody.

Některé známé skupiny, které jsou zapojené do konfliktu na Ukrajině, sice oznámily, že se pokusí pravidla dodržovat, jiné organizace to ale stále považují za nemožné. Například zástupce skupiny Anonymous Sudan, řekl BBC News, že nová pravidla „nejsou životaschopná a že jejich porušování je pro věc skupiny nevyhnutelné“. Skupina v posledních měsících zaútočila například na technologické společnosti a vládní služby, které jsou podle ní kritické vůči Súdánu nebo islámu.

Jeden z vysoce postavených členů kolektivu Anonymous zase konstatoval, že „vždy pracoval na základě několika zásad, včetně pravidel citovaných MVČK“, ale nyní prý ztratil v tuto organizaci důvěru a nebude se jejími novými pravidly řídit.

Hacktivistické skupiny používají převážně nesofistikované formy kybernetických útoků. Existuje ale mnoho případů, kdy se hackerům podařilo dočasně ochromit činnost některých institucí. V minulosti šlo třeba o banky, lékárny, firmy nebo nemocnice.

Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Island

    Island předloží v únoru 2027 zákon, který by mohl natrvalo zakázat lov velryb v jeho vodách. Komerční velrybaření by pak povolovaly už jen Norsko a Japonsko.

  2. Umělá inteligence

    Forma Anthropic tvrdí, že odhalila a přerušila pokusy zneužít její model umělé inteligence ke „škodlivé činnosti", která mohla posloužit vývoji biologických zbraní. 

  3. Společnost

    Hongkongský soud potrestal tři organizátory vzpomínkových akcí na masakr na náměstí Nebeského klidu pěti až sedmi lety vězení. 

  4. Konflikty

    Ruský dron zasáhl obchodní centrum v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Zabil pět lidí a dalších 67 zranil, uvedly ukrajinské úřady.

  5. Společnost

    Íránu chybí stovky léků, ceny základních léků vzrostly až šestinásobně a dodavatelské řetězce se hroutí.

  6. Politika

    Alžírsko obvinilo Spojené arabské emiráty z „provokativních a nepřátelských činů“ a přerušilo veškeré diplomatické vztahy.

  7. Blízký východ

    Jemenští Hútíové obsadili strategické přístavní město Mokha u Rudého moře a postupují k průlivu Báb-al-Mandab. Chtějí tím napodobit íránskou blokádu Hormuzu.

  8. Společnost

    Škrty ve financování humanitární pomoci napříč světem nejvíce zasáhly ženy, děti a starší osoby, přičemž pomoc v roce 2025 dostávalo o 64 milionů lidí méně. Podle odborníků se systém hroutí.

  9. Ukrajina

    Ukrajinské drony zaútočily na přístav Machačkala, který se nachází na jihu Ruska. Jde o jediný nezamrzající hlubokovodní přístav v Kaspickém moři.

  10. USA

    Americký prezident Donald Trump prohlásil, že pokud republikáni zvítězí ve volbách do Kongresu, dostane každý dospělý americký občan pět tisíc dolarů.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot KlubRegistrovat se

Nastavení cookies

Víme, že cookies nejsou zrovna nejpříjemnější věc na internetu. Pro naši redakci jsou ale anonymní data důležitá. Pomáhají nám chápat, co lidé čtou, co jim na webu funguje a podle čeho máme Voxpot zlepšovat. Informace o zpracování cookies.