Bělorusům žijícím v exilu hrozí, že přijdou o občanství. Návrat do vlasti pro ně často znamená vězení

Minsk - Režim Alexandra Lukašenka nebude obnovovat pasy běloruským disentům žijícím v zahraničí. Budou se buď muset vrátit do vlasti, anebo ztratí běloruské občanství. Lídryně běloruské opozice chce proti rozhodnutí bojovat a nabídnout Bělorusům alternativní cestovní doklady, jejichž platnost však závisí na podpoře Evropské unie, napsal web France24.

Běloruský prezident Lukašenko našel nový způsob, jak bojovat s běloruskou opozicí a disentem v zahraničí. Čerstvě vešel v platnost pokyn pro běloruské ambasády, aby nevydávaly disidentům nové pasy. De facto to znamená, že tito lidé časem přijdou o běloruské občanství.

Opozičníkům by to mohlo ztížit cestování, nebo také omezit přístup k veřejným službám, k možnostem otevřít si účet v bance nebo získat zaměstnání.

Rozhodnutí běloruského režimu mnoho odborníků vnímá jako ohrožení lidských práv. Odbornice OSN pro lidská práva Anais Marin vyzvala státy, aby kvůli prošlým pasům nevracely Bělorusy zpátky.

Lukašenko otevřeně kritizoval lidi, kteří odešli do zahraničí. Označil je za „kriminálníky, jež nejsou hodni běloruského občanství“. Při návratu do vlasti většině z nich hrozí vězení a velmi špatné zacházení ze strany režimu.

Čtěte také: „Rozhodovaly kulturní vlivy i ekonomická témata.“ Jak se v Polsku volilo poblíž hranice s Běloruskem?

Opoziční lídryně Světlana Cichanouská v reakci na Lukašenkovo rozhodnutí zveřejnila „pas Nového Běloruska“ a vyzvala lidi, aby se kvůli propadlým pasům nevraceli do vlasti. „Do několika měsíců vydáme první pasy,“ řekla Cichanouská. Doufá, že Evropská unie podpoří novou verzi běloruských pasů. Některé státy jako například Polsko a Litva nabídly Bělorusům vlastní cestovní dokumenty.

Dostupné údaje ukazují, že Bělorusko opustilo od začátku přísnějšího kurzu režimu vůči disentu více než 100 tisíc lidí. Nejvíce z nich odešlo do Polska a Pobaltí. Největší exodus přišel po volbách 2020, které opět vyhrál Lukašenko. Regulérnost voleb tehdy ale zpochybnila domácí opozice okolo Cichanouské a mnoho zahraničních pozorovatelů.

Autor: Kuba, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  2. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, jež je rozmístěný po kontinentu.

  3. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku byly tisíce lidí evakuováni, jsou zavřené školy a integrovaný záchranný systém je ve stavu vysoké pohotovosti. Kvůli bouři Nils také několik lidí zemřelo.

  4. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  5. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  6. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  7. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  8. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  9. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

  10. Během slyšení na Kapitolu přiznal americký ministr obchodu Howard Lutnick, že navštívil nechvalně proslulý ostrov finančníka a sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Lutnick přitom doteď trval na tom, že ho Epstein „znechutil“ a přerušil s ním veškeré kontakty dávno před Epsteinovou smrtí.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .