Finští neonacisté tiskli zbraně na 3D tiskárně. Připravovali se na "rasovou válku"

Helsinki - Trojice Finů vyráběla na 3D tiskárně střelné zbraně, které chtěli použít k útokům proti imigrantům, etnickým a náboženským menšinám nebo antifašistům. Jejich záměrem byla ochrana bílé rasy. Jde o historicky první rozsudek finského soudu na základě zločinů spojených s terorismem, informoval Guardian.

Soud odsoudil tři Finy vyznávající neonacistickou ideologii za plánování útoků s teroristickým podtextem, včetně úderů proti imigrantům žijícím ve Finsku nebo na kritickou infrastrukturu země a proti politické opozici.

Státní žalobce u soudu zdůraznil, že trojice mužů měla vyrábět na 3D tiskárně poloautomatické pušky. Připravovala se na „rasovou válku“ proti těm, kteří nesouhlasí s jejich myšlenkami. Podle vyšetřovatelů obvinění při svých přípravách nedošli do fáze, kdy bylo možné provést úspěšný teroristický čin.

Vůdcem skupiny byl Viljam Lauri Antero Nyman. Toho soud odsoudil na tři roky a čtyři měsíce do vězení. Jeden z jeho kompliců obdržel trest v délce jednoho roku a devět měsíců ve vězení. Druhý od soudu odešel s podmíněným trestem v délce sedm měsíců.

Čtvrtý muž, který však nebyl obviněn z přípravy teroristických činů, byl odsouzen na jeden rok a dva měsíce do vězení za zločiny spojené s držením střelných zbraní.

Čtěte také: PULS | Švédsko v krizi identity. Krajní pravice převlékla islamofobii za liberální hodnoty

Zločiny se odehrály mezi lety 2021 až 2023.

Podle finské veřejnoprávní televize YLE jde o historicky první soudní proces ve spojení s krajně pravicovou ideologií, kdy došlo k odsouzení z terorismu.

Obžalovaní věřili, že jejich záměr ochránit nadřazenost bílé rasy, ospravedlňuje násilí proti imigrantům, etnickým a náboženským menšinám nebo antifašistům.

Autor: Kuba, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Írán

    Největší vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro CNN. „Ani jsme je ještě nezačali tvrdě zasahovat,” uvedl a dodal, že boje patrně potrvají několik týdnů. Cílem je podle Američanů zcela zničit tamní bezpečnostní infrastrukturu.

  2. Francie

    Francie zvětší svůj jaderný arzenál, řekl prezident země Emmanuel Macron. Dodal, že jaderných cvičení se bude moci účastnit nejen Německo, ale i Polsko, Nizozemsko, Belgie a Dánsko.

  3. Demokratická republika Kongo

    V Demokratické republice Kongo (DRK) byly podle vlády objeveny masové hroby poblíž města Uvira, které ovládala rebelská skupina M23, de facto ovládaná Rwandou. Dva hroby obsahovaly 171 těl.

  4. Argentina

    Argentinský prezident Javier Milei si připsal cenné politické vítězství. Tamním Senátem prošla rozsáhlá reforma pracovního trhu omezující právo na stávku. Zlehčuje také podmínky pro propouštění zaměstnanců, prodlužuje zkušební dobu nebo snižuje nemocenskou.   

  5. Írán

    Íránská organizace Červený půlměsíc uvedla, že při americko-izraelských útocích zahynulo nejméně 555 lidí ve 131 městech.

  6. Írán

    Komentář: Pochopit důvody, proč chce hodně množství lidí v Íránu i v zahraničí vidět pád teheránského režimu není těžké. Mnohem méně důvodů nicméně existuje pro víru, že cesta zvolená Donaldem Trumpem povede k lepším zítřkům.

  7. Írán

    Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán v sérii „preventivních“ úderů. USA následně oznámily zahájení „velkých bojových operací“. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil podnikl Írán odvetný úder namířený na Izrael, exploze jsou slyšet i na amerických základnách ve státech Perského zálivu.

  8. Politika

    Tři dosud nezveřejněná memoranda FBI z roku 2019 obsahují explicitní, avšak neověřená obvinění, že americký prezident Donald Trump v osmdesátých letech s pomocí Jeffreyho Epsteina sexuálně zneužil nezletilou dívku.

  9. Společnost

    Netflix ustoupil od snahy převzít společnost Warner Bros. poté, co Paramount nabídl 111 miliard dolarů (2,28 bilionu korun).

  10. Společnost

    V roce 2025 na migračních trasách zemřelo nebo zmizelo nejméně 7667 lidí, přičemž počet obětí ve Středomoří letos prudce roste. Skutečné číslo může být ještě vyšší kvůli nedostatečné dokumentaci.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .