Zkrácený pracovní týden ve Valencii ukázal, že ubývá stresu a lidé se více stýkají s přáteli

Madrid - Debata o zavedení čtyřdenního pracovního týdne probíhá po celém světě. V mnoha státech se zavádí zkušební období, jejichž úkolem je zjistit, zda výhody převažují nad nevýhodami. Ve španělské Valencii proběhl doposud jeden z největších experimentů s kratším pracovním týdnem, informoval web Euronews.

Španělsko je jednou z předních zemí, kde se o zavedení zkráceného pracovního týdne diskutuje.

V zemi v současné době probíhá celostátní testovací období, kdy vybrané firmy zkouší, jak by takový týden mohl fungovat. Ve španělské Valencii proběhl experiment, kterého se účastnilo okolo 360 tisíc zaměstnanců žijících ve městě, napsala agentura Reuters.

Zkrácený pracovní týden ve Valencii platil po jeden měsíc mezi dubnem a květnem. Výsledky ukázaly, že méně pracovních dnů přináší řadu výhod.

Čtěte také: Sen o svobodném Katalánsku neumírá. Puigdemont může rozhodnout o osudu Španělska

Více než třetina ze všech pracujících, jež se experimentu zúčastnili, zaznamenala sníženou hladinu stresu. Přes 60 % lidí zaznamenalo nárůst spánku a jeho zkvalitnění. Z výzkumu také vyšlo, že 72 % účastníků se více setkávalo se svými přáteli.

Lišilo se, jak jednotlivci využili volný čas navíc. Okolo 37 % se věnovalo fyzickým aktivitám, 46 % svůj čas strávilo čtením knih.

Zkrácený pracovní týden měl pozitivní vliv na životní prostředí. Ve městě se snížila hustota dopravy o 9,5 %, což znamenalo úbytek oxidu uhličitého ve vzduchu o 58 %.

Pozitivní dopad pocítil také turistický ruch ve městě. Naopak odlišný dopad měl experiment na prodej alkoholu a tabákových výrobků. Jejich prodej ve městě se lehce zvýšil.

„Jde o velký úspěch. Test nám poskytl jasný důkaz, že výhody čtyřdenního pracovního týdne převyšují nevýhody,“ řekl Joan Ribo, bývalý starosta Valencie a hlavní tvář volební koalice Compromís.

Autor: Kuba, Foto Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .