„Krutá vláda nás nutí odejít,“ stěžují si Afghánci na situaci v Pákistánu

Islámábád – Po více než čtyřicet let představoval Pákistán pro afghánské uprchlíky bezpečné útočiště. Teď se ale statisíce migrantů stěhují zpět do Afghánistánu. Důvodem je zátah pákistánské vlády na ilegální migranty. Mnozí se ale obávají toho, co Afghánce čeká doma pod vládou Tálibánu, píše BBC.

Od doby, co Pákistán oznámil plán na celostátní zátah proti ilegálním migrantům, opustilo zemi asi 200 tisíc Afghánců. Mnozí z těch, kteří odešli, ale považovali Pákistán za svůj domov a tvrdí, že se nemají kam vrátit. Jiní se zase bojí toho, že jejich zemi ovládá Tálibán.

Někteří, jako třeba Abdulláh, si kvůli stěhování do sousedního Afghánistánu museli pronajmout kamion. „Původně jsem sem přišel, když začala ruská válka. Pracoval jsem v cihelně jako dělník. V Afghánistánu je méně pracovních příležitostí,“ vysvětlil pro BBC. 

Abdulláh pronajatým náklaďákem převážel na několik cest svých 22 příbuzných. „Dvacet se jich narodilo v Pákistánu. Jsem smutný z toho, že opouštíme domov. Nedokážu vyjádřit bolest, kterou jsem cítil, když jsme vyjeli. Náš dům byl z hlíny, postavili jsme ho sami. Když jsme odcházeli, sousedi a přátelé plakali. Je to ta krutá vláda, kdo nás nutí odejít,“ popsal.

Pákistánská vláda tvrdí, že první vlna deportací se týká pouze těch, kteří jsou v zemi ilegálně bez jakýchkoli dokladů. Abdulláh však popsal, že se stal terčem útoků, přestože má průkaz afghánského občana, který vydává pákistánská vláda. Podle internetových stránek samotné vlády se to počítá jako oficiální doklad. 

Abdulláh sdělil, že i tak policie provedla razii v jeho domě a zatkla jeho syny. Tuto informaci se sice nepodařilo ověřit – na podobné chování si ale stěžuje více Afghánců. „Vláda říká, abychom se vrátili, i když máme tyto karty,“ popsal Abdulláh. 

Ženám i dětem hrozí „vážné nebezpečí“

Pákistán je domovem přibližně čtyř milionů afghánských migrantů. Podle tamních úřadů je asi 1,7 milionu z nich bez dokladů. Afghánci proudí do sousední země za bezpečím už od sovětské invaze v roce 1979. Před dvěma lety došlo k další vlně odchodů poté, co Tálibán v Afghánistánu opět převzal moc.

Skupiny, které se zabývají ochranou lidských práv deportační strategii Pákistánu kritizují. Například Amnesty International poukázala na to, že kvůli značným zpožděním v procesu registrace nemohli mnozí nově příchozí Afghánci získat uznávané doklady totožnosti. 

Organizace také vyzvala vládu, aby své rozhodnutí změnila. Dodala, že zejména ženám a dívkám hrozí v případě návratu „vážné nebezpečí“. Podobné obavy má i UNHCR – Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Pákistánská vláda nicméně agenturu ujišťovala, že některé skupiny – ženy, děti nebo novináři – nebudou k návratu do Afghánistánu nuceny.

Někteří z Afghánců se ale pro jistotu obrátili na UNHCR s žádostí o pomoc. Agentura těmto lidem vydala speciální lístky v naději, že je vláda oficiálně uzná a umožní jejich držitelům setrvat v Pákistánu. To se ale zatím nestalo. 

Tamní vláda momentálně čelí kritice hned z několika stran. Na námitky ale reaguje tím, že má právo postupovat podle zákona vlastní země. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí navíc konstatoval, že „výsledky za posledních čtyřicet let, kdy země přijala miliony afghánských bratrů a sester, hovoří samy za sebe“.

Pákistánská vláda tak navzdory kritice ve svém jednání pokračuje. Minulý týden tamní ministr vnitra oznámil plány na otevření center po celé zemi, která by měla evidovat osoby před deportací. Ministr následně sdělil, že starším lidem, dětem a ženám bude věnována speciální péče.

Amnestie v mnoha případech neplatila

Vlna příchozích do Afghánistánu vyvolává v zemi obavy. Tamní ekonomika se od opětovného nástupu Tálibánu k moci potýká s řadou problémů. Po událostech z roku 2021 přišla země o finanční prostředky, které dostával předchozí režim. Světová banka zase upozorňuje, že míra nezaměstnanosti se od období bezprostředně před převzetím moci Tálibánem do června 2023 více než zdvojnásobila.

Příchod tisíců Afghánců je tak pro tamní ekonomiku poměrně riskantní. OSN navíc upozorňuje, že přibližně dvě třetiny obyvatel potřebují humanitární pomoc. „Právě jsme zažili zemětřesení, které má na situaci v Afghánistánu velký dopad. Do toho se blíží zima, takže to není nejlepší období pro návrat lidí do země, která je už tak ve velmi nestabilní situaci,“ popsala Philippa Candler, zástupkyně UNHCR v Pákistánu.

Vláda Tálibánu sice vyhlásila amnestii pro Afghánce, kteří pracovali pro mezinárodní síly, mnoho lidí se i tak návratu do Afghánistánu bojí. Od roku 2021 totiž došlo k zabití stovek vládních úředníků a příslušníků ozbrojených sil – i přes to, že Tálibán vyhlásil amnestii.

Někteří Afghánci se momentálně nacházejí ve vládou zřízených táborech. Mezi nimi byl i 23letý Mir Agha. „Pákistán je teď náš domov, ne Afghánistán. Jsme uprchlíky v obou zemích. Bojím se toho, jaký život mě tam čeká a jak přežiju,“ sdělil pro Guardian.

Rehman, který v textu vystupuje pod jiným jménem z obav o svou bezpečnost, patřil k afghánským ozbrojeným silám. Redakci BBC se svěřil s tím, že musel svou rodnou zemi opustit poté, co ho členové Tálibánu zbili, když se dostali k moci. „Pokud se vrátím do Afghánistánu, čeká mě smrt. Naše životy jsou v nebezpečí. Žijeme tady s jedinou nadějí – že UNHCR najde cestu,“ popsal, zatímco u něj seděly obě jeho děti.

I kvůli nim se Rehman bojí toho, co bude dál. Jeho dcera momentálně nemá možnost studovat, protože nikdo z rodiny nemá platné dokumenty. „Naše budoucnost je neznámá,“ povzdechl si. Jeho rodina, stejně jako statisíce jiných Afghánců, tak momentálně žije v nejistotě. 

Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Politika

    Největší a nejvýkonnější kanadský ledoborec dosáhl severního pólu v rámci několikaletého úsilí o zmapování kontinentálního šelfu země a posílení přítomnosti země v Arktidě.

  2. Byznys

    Neidentifikovaný projektil poškodil v Hormuzském průlivu loď a zabil nebo zranil jednoho člena posádky. Zbývajícím námořníkům pomáhá ománská pobřežní stráž. Írán se k útoku nevyjádřil.

  3. Politika

    Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo japonského velvyslance. Dělá tak v reakci na tokijské odsouzení cesty prezidenta Vladimira Putina na Kurilské ostrovy.

  4. Konflikty

    Americký prezident Donald Trump řekl, že Írán neuzavře dohodu, kterou americký prezident považuje za nezbytnou k ukončení války. Měl by se proto podle Trumpa vzdát, jelikož rozhovory uvízly na mrtvém bodě. Obnovení prozatímní dohody Trump nechce.

  5. Politika

    Prezident Zambie Hakainde Hichilema byl znovuzvolen se ziskem 60 procent hlasů.

  6. Politika

    Britský premiér Andy Burnham si vyměnil zprávy s člověkem, který se vydával za Susie Wiles, šéfku kanceláře Donalda Trumpa, píše server Politico.

  7. Konflikty

    Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro Blízký východ Jared Kushner přiletěl do Izraele, kde se má v pondělí 17. srpna sejít s Benjaminem Netanjahuem.

  8. Společnost

    Lichtenštejnsko změnilo pravidla nástupnictví tak, aby na trůn mohly usednout i ženy. Oznámilo to u příležitosti státního svátku, informuje BBC.

  9. Konflikty

    Donald Trump nařídil výrazně omezit společná vojenská cvičení s Jižní Koreou jen pár hodin předtím, než měla cvičení začít. Rozhodnutí opřel o svůj „velmi dobrý vztah" s Kim Čong-unem, píše The Guardian.

  10. Konflikty

    Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir vyzval k likvidaci 30 až 40 lidí v Gaze, a to každou noc.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot KlubRegistrovat se

Nastavení cookies

Víme, že cookies nejsou zrovna nejpříjemnější věc na internetu. Pro naši redakci jsou ale anonymní data důležitá. Pomáhají nám chápat, co lidé čtou, co jim na webu funguje a podle čeho máme Voxpot zlepšovat. Informace o zpracování cookies.