Nejsilnější polární záře za posledních dvacet let. Zima jich nabídne ještě několik

Praha - Na mnoha místech v Česku byla k vidění polární záře. Obloha v růžové i zelené barvě se rozsvítila během noci z neděle na pondělí až na jižní Moravě. Vědci ji navíc označují za jednu z nejsilnějších.

Polární záře v posledních dnech rozjasnila oblohu na mnoha místech Evropy, přestože je tento úkaz typický pro oblasti za polárním kruhem. Nejčastěji jej lze spatřit na místech, kde na Zemi dopadá ze Slunce mnoho částic, tradičně tedy na severu Skandinávie, na Islandu a na severu Kanady.

O víkendu se ale mohli polární září kochat také obyvatelé daleko jižnějších oblastí, mimo jiné v České republice. „V tradičních lokacích bude polární záře velkolepá, ale bude pozorovatelná i v jižnějších oblastech, než je běžné,“ řekla Katie Herlingshaw, pracovnice Univerzitního centra na Špicberkách.

Čtěte také: Čistější lodní palivo, El Niño, erupce i česká anomálie. To vše ovlivnilo nečekaný růst teplot

Vědci z Arktické univerzity v Tromso v Norsku, pro britský list Guardian sdělili, že se jedná o nejsilnější aktivitu za posledních dvacet let. Důvodem tak výrazné severní polární záře, známé také pod latinským názvem Aurora Borealis, je silná sluneční aktivita, způsobená blížícím se solárním maximem. Během něj je Slunce nejaktivnější a vzniká nejvíce slunečních skvrn. Sílu letošní polární záře ještě umocňuje fakt, že poslední solární maximum v roce 2019, bylo nejslabší za sto let. Na začátku příštího roku Slunce navíc ukončí svůj jedenáctiletý cyklus.

“Viditelnost polární záře nelze předvídat, o jejím vzniku rozhoduje momentální polarita slunečního větru”, konstatovali meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na síti X. Tento rok bychom se však pravděpodobně měli dočkat ještě několika úkazů.

https://twitter.com/CHMUCHMI/status/1721584508007276583

Autorka: anet, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .