Rusové natočili propagandistický film o válce na Ukrajině. Je to propadák

Kyjev – Zatímco na Ukrajině probíhá válka, Kreml se snaží získat ruské masy v kinech. Na světových i ruských žebříčcích ale současné filmy dosahují těch nejnižších příček, píše Al Jazeera.

Doba oceňovaných ruských filmů jako byl Křižník Potěmkin je pryč. V Rusku se dnes točí téměř pouze propaganda. Příkladem je vůbec první film, který zachycuje válku na Ukrajině. Natočil ho režisér David Dadunašvili a jmenuje se Svidětěl neboli Svědek. Do více než tisícovky ruských kin se dostal letos v srpnu.

Propagandistický film sleduje pobyt belgického houslisty na Ukrajině ve chvíli, kdy dorazí ruské jednotky „osvobodit zemi“ od Západem podporované „neonacistické nadvlády“. Stane se zde svědkem, jak svastikou tetovaní „Ukrajinci“ terorizují civilisty a spáchané činy následně svádí na ruskou stranu. V mezinárodní filmové databázi IMDB se počin těší jedné hvězdičce z deseti spolu s opovržlivým hodnocením.

Svěděk vyšel v přepočtu na 46 milionů korun. Během prvních čtyř dnů v kinech ale vydělal jen v přepočtu 1,6 milionu korun.

Mnoho takových filmů propadá i u ruských občanů. „Je to jen lež za lží a umělci se ani neobtěžují předstírat, že to myslí vážně,“ řekl zpravodajskému webu Al Jazeera Konstantin, učitel angličtiny ze západního města Tula. „Mělo by se to ukázat na Ukrajině jako komedie.“

Čtěte také: Za selháním protiofenzivy je přehnaná sebedůvěra ukrajinského velení. Hrozí fatální následky

Náklady na film se často nevrátí, režisérům to však vadit nemusí. Většina z jejich práce je totiž od nástupu Vladimira Putina jako prezidenta financovaná státem. Kreml navíc pokračuje v masivní reklamě těchto snímků a kvůli západním sankcím se ani nemusí bát hollywoodské filmové konkurence.

https://twitter.com/ECeplova/status/1722676189536342284

Autor: vadu, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .