„Proč musí naše děti hladovět?“ Bangladéšský oděvní průmysl ochromily protesty dělníků

Dháka – H&M, Zara nebo Levi’s. Nejen pro tyto značky vyrábí oblečení bangladéšští dělníci, kteří už dva týdny protestují za zvýšení mezd. Vláda ale na jejich požadavky odmítá přistoupit, informují server CNN a deník The Guardian. V Bangladéši přitom zaměstnává textilní průmysl až čtyři miliony lidí.

Pracovník v bangladéšském textilním průmyslu si aktuálně vydělá 95 dolarů za měsíc. Vzhledem k rostoucí inflaci to ale mnohdy nestačí ani k pokrytí základních životních nákladů. V posledních dvou týdnech proto tisíce dělníků protestují za zvýšení minimální mzdy na 208 dolarů měsíčně. Demonstrace donutily mnoho továren, aby dočasně pozastavily výrobu. Kvůli vzrůstajícímu násilí už ovšem zemřeli tři lidé a další desítky z nich skončily v nemocnici.

„Vyrábím legíny, jejichž cena v obchodech je vyšší než má měsíční výplata. Požadujeme 208 dolarů měsíčně. Zdaleka to není dost, ale i tak by nám to pomohlo. Proč by naše děti měly dál hladovět?“ řekla pro The Guardian jedna z pracovnic, která nechtěla zveřejnit své jméno.

Bangladéšské ministerstvo práce v úterý oznámilo, že si dělníci v textilním průmyslu od prosince přijdou na 113 dolarů za měsíc. „Toto rozhodnutí považujeme za výsměch. Vůbec to nedává smysl. Je možné, že nespokojenost mezi dělníky bude pokračovat, což nechtějí ani zaměstnavatelé, stát nebo sami dělníci,“ říká Narza Akter z odborové organizace Sommilito Garments Sramik Federation (SGSF).

Poslechněte si také: PULS | Móda rychle a zběsile. Co nevíte o svém oblečení

Značky jako H&M, Levi’s, Gap, Puma nebo Abercrombie & Fitch společně vyzvaly bangladéšskou vládu k přezkoumání výše minimální mzdy. Většina oděvních firem totiž továrny v Bangladéši přímo nevlastní a nemůže tak rozhodovat o výplatách jejich zaměstnanců.

„Myslím, že je to debata, které se textilní průmysl dlouhodobě vyhýbá. Pokud ovšem chceme zajistit vyšší mzdy, musíme se ve skutečnosti soustředit na problém s cenami zboží,“ vysvětluje Elizabeth Cline z Kolumbijské univerzity. Problém podle ní tkví v tom, že zákazníci chtějí nakupovat rychle a levně. Firmy se tomu snaží vyjít vstříc a přímo tak ovlivňují i pracovní podmínky dělníků v asijských továrnách.

Bangladéš je po Číně druhým největším hráčem v textilním průmyslu. Nejen výše mezd, ale i pracovní podmínky v jejich továrnách ovšem představují dlouhodobý problém. Hlavní město Dháka naposledy zažilo silné protesty v roce 2013, kdy se zhroutila tovární budova Rana Plaza. Katastrofa si vyžádala kolem 1 100 obětí, z nichž valnou část tvořily ženy. Záchranářům se podařilo z trosek textilní továrny vyprostit dalších 2 500 lidí.

Autorka: anče, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.