Nejbohatší procento populace nejvíce znečišťuje planetu. Doplácí na to ti nejchudší
Oxford – Superbohatí lidé mají na svědomí víc emisí, než kolik vyprodukuje nejchudších 66 % světové populace. Podle organizace Oxfam se jedná o miliardy tun skleníkových plynů ročně, informuje deník Guardian. Vysoká míra emisí a s ní spojená klimatická krize přitom ohrožují zejména obyvatele nejchudších částí planety.
Organizace Oxfam mluví o „elitní skupině znečišťovatelů,“ jež tvoří nejbohatší procento světové populace. Patří sem asi 77 milionů lidí včetně známých miliardářů a milionářů. Mnozí si užívají život v přepychu – cestují soukromými letadly, vlastní honosná sídla a jachty nebo se účastní letů do vesmíru. Přitom způsobují přemíru emisí. Jen v roce 2019 vyprodukovali 16 % celkových emisí (5,9 miliard tun skleníkových plynů).
Každý milion tun emisí způsobí smrt asi 226 lidí ročně. Jedná se zejména o úmrtí, jež souvisí s extrémním počasím a horkem. Necelých šest miliard tun skleníkových plynů, které vyprodukovalo nejbohatší procento populace v roce 2019, tedy bude mít na svědomí smrt až 1,3 milionů lidí.
„Superbohatí lidé drancují a znečišťují planetu do bodu úplného zničení. Doplácejí na to ti, kteří si to mohou nejméně dovolit,“ vysvětluje Chiara Liguori z organizace Oxfam. Znečištění planety se dotýká zejména lidí, kteří žijí v chudobě, příslušníků etnických menšin, migrantů, žen a dívek. Tyto skupiny obyvatel většinou žijí a pracují venku nebo v domech, jež nejsou vybavené proti extrémnímu počasí. Navíc nemají zdravotní pojištění nebo úspory, které by mohly v případě záplav, sucha nebo horka použít.
Čtěte také: „Emise za oteplování nemůžou.“ Jak fosilní průmysl v tandemu s médii manipuluje s fakty o klimatu
Liguori upozorňuje, že klimatická krize a sociální nerovnosti se navzájem podněcují. Organizace Oxfam proto požaduje zavedení daně pro bohaté lidi a daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) pro společnosti, které obchodují s fosilními palivy.
„Zdanění extrémního majetku nám umožní vypořádat se se sociální nerovností i klimatickou krizí. Mluvíme až o bilionech dolarů,“ popisuje Amitabh Behar z Oxfamu. Zavedení 60procentní daně na příjmy nejbohatšího procenta populace by vyneslo až 6,4 bilionů dolarů ročně. Zároveň by mohlo vést ke snížení vyprodukovaných emisí až o 695 milionů tun.
V roce 2019 byly země s vyššími příjmy zodpovědné za 40 % emisí skleníkových plynů. U nízkopříjmových zemí, jež převážně patří do tzv. globálního Jihu, se jednalo o pouhé 0,4 %. Klimatická nerovnost, na kterou organizace Oxfam poukazuje, bude jedním z hlavních témat summitu Organizace spojených národů (OSN) COP 28. Začíná na konci listopadu ve Spojených arabských emirátech a potrvá do půlky prosince.
Autorka: anče, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.