Nejbohatší procento populace nejvíce znečišťuje planetu. Doplácí na to ti nejchudší

Oxford – Superbohatí lidé mají na svědomí víc emisí, než kolik vyprodukuje nejchudších 66 % světové populace. Podle organizace Oxfam se jedná o miliardy tun skleníkových plynů ročně, informuje deník Guardian. Vysoká míra emisí a s ní spojená klimatická krize přitom ohrožují zejména obyvatele nejchudších částí planety.

Organizace Oxfam mluví o „elitní skupině znečišťovatelů,“ jež tvoří nejbohatší procento světové populace. Patří sem asi 77 milionů lidí včetně známých miliardářů a milionářů. Mnozí si užívají život v přepychu – cestují soukromými letadly, vlastní honosná sídla a jachty nebo se účastní letů do vesmíru. Přitom způsobují přemíru emisí. Jen v roce 2019 vyprodukovali 16 % celkových emisí (5,9 miliard tun skleníkových plynů).

Každý milion tun emisí způsobí smrt asi 226 lidí ročně. Jedná se zejména o úmrtí, jež souvisí s extrémním počasím a horkem. Necelých šest miliard tun skleníkových plynů, které vyprodukovalo nejbohatší procento populace v roce 2019, tedy bude mít na svědomí smrt až 1,3 milionů lidí.

„Superbohatí lidé drancují a znečišťují planetu do bodu úplného zničení. Doplácejí na to ti, kteří si to mohou nejméně dovolit,“ vysvětluje Chiara Liguori z organizace Oxfam. Znečištění planety se dotýká zejména lidí, kteří žijí v chudobě, příslušníků etnických menšin, migrantů, žen a dívek. Tyto skupiny obyvatel většinou žijí a pracují venku nebo v domech, jež nejsou vybavené proti extrémnímu počasí. Navíc nemají zdravotní pojištění nebo úspory, které by mohly v případě záplav, sucha nebo horka použít.

Čtěte také: „Emise za oteplování nemůžou.“ Jak fosilní průmysl v tandemu s médii manipuluje s fakty o klimatu

Liguori upozorňuje, že klimatická krize a sociální nerovnosti se navzájem podněcují. Organizace Oxfam proto požaduje zavedení daně pro bohaté lidi a daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) pro společnosti, které obchodují s fosilními palivy.

„Zdanění extrémního majetku nám umožní vypořádat se se sociální nerovností i klimatickou krizí. Mluvíme až o bilionech dolarů,“ popisuje Amitabh Behar z Oxfamu. Zavedení 60procentní daně na příjmy nejbohatšího procenta populace by vyneslo až 6,4 bilionů dolarů ročně. Zároveň by mohlo vést ke snížení vyprodukovaných emisí až o 695 milionů tun.

V roce 2019 byly země s vyššími příjmy zodpovědné za 40 % emisí skleníkových plynů. U nízkopříjmových zemí, jež převážně patří do tzv. globálního Jihu, se jednalo o pouhé 0,4 %. Klimatická nerovnost, na kterou organizace Oxfam poukazuje, bude jedním z hlavních témat summitu Organizace spojených národů (OSN) COP 28. Začíná na konci listopadu ve Spojených arabských emirátech a potrvá do půlky prosince.

Autorka: anče, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

Svět právě teď

Aktualizováno 

  1. Konflikty

    Nigerijské paramilitární síly v centrální části země zabily 37 horníků v rámcii razií v místních údajně nelegálních zlatých dolech.

  2. Politika

    Japonská centrální banka zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 1,25 %. Japonští bankéři tak následují své protějšky ve Spojených státech a Evropské unii.

  3. Konflikty

    Vyšetřovací komise OSN dospěla k závěru, že americké útoky na Írán, ke kterým došlo letos v únoru, byly válečným zločinem. 

  4. Politika

    Dolní komora amerického federálního Kongresu zahájí legislativní přestávku před nadcházejícími volbami předčasně.

  5. Umělá inteligence

    Vládnoucí britský panovník Karel III. se připojil k lidem, kteří varují před umělou inteligencí. Stalo se tak na setkání s představiteli velkých technologických společností. 

  6. Politika

    Švédsko vyhlíží nový vládní kabinet. Poté, co v tamních parlamentních volbách zvítězila středolevá opozice, oznámil pravicový premiér Ulf Kristersson na síti X svou rezignaci.

  7. Politika

    Americký prezident Donald Trump označil nápad asociační dohody mezi Kanadou a Evropskou unií za „směšný“. Zároveň pohrozil, že by v takovém případě mohl mimo jiné ukončit obchod s Evropou.

  8. Izrael

    Izrael a Maroko se dohodly na povýšení diplomatických vztahů: otevřou plnohodnotná velvyslanectví a jmenují velvyslance. Prohlubuje to vztahy z Abrahamovských dohod USA z roku 2020.

  9. Ekonomika

    Americká centrální banka (Fed) zvýšila úrokové sazby. Šla tak proti vůli prezidenta Donalda Trumpa, který naopak dlouhodobě prosazuje snížení. 

  10. Politika

    Minsk propustil v uplynulých dnech 25 běloruských politických vězňů. Informovala o tom na svém účtu na síti X exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot KlubRegistrovat se

Nastavení cookies

Víme, že cookies nejsou zrovna nejpříjemnější věc na internetu. Pro naši redakci jsou ale anonymní data důležitá. Pomáhají nám chápat, co lidé čtou, co jim na webu funguje a podle čeho máme Voxpot zlepšovat. Informace o zpracování cookies.