Kratší letní prázdniny by mohly být pro děti prospěšné, říká vláda ve Walesu

Cardiff – Velšská vláda navrhuje změnit harmonogram školního roku. Letní prázdniny by měly být o týden kratší, prodloužit by se naopak měly podzimní prázdniny. Podle Ministerstva školství ve Walesu by přerozdělení volných dnů mohlo pomoci dětem ze sociálně znevýhodněných rodin, informuje web Guardian.

„Dlouhé letní prázdniny můžou být skutečně náročné. Rodiny mají potíže zajistit si hlídání na dobu šesti týdnů, pro jiné jsou zátěží další finanční výdaje, které s sebou dlouhé léto nese,“ vysvětlil Jeremy Miles, ministr školství a velšského jazyka. Podle výzkumu, jež si tamní vláda nechala vypracovat, jsou náklady na hlídání neudržitelné zejména pro ženy řídící menší podniky. Cena za péči o děti totiž může převyšovat jejich potenciální výdělek.

Pokud by byl návrh na jaře schválen, letní prázdniny by v roce 2026 měly pět týdnů místo aktuálních šesti. Do budoucna vláda mluví i o zkrácení na čtyři týdny. Celkové množství dnů volna by se ale nezměnilo. Podzimní prázdniny by se totiž z jednoho týdne prodloužily. Podle vládního výzkumu bývá pro žáky i vyučující první pololetí vyčerpávající a delším volnem by tak získali potřebný odpočinek.

Poslechněte si: PULS | Britský velvyslanec: Odchod z EU jsme podcenili. Klimatické ambice máme pořád

Návrh se však nesetkal s podporou u školských odborů. Vláda by se podle nich měla zabývat palčivějšími problémy vzdělávacího systému. „V době, kdy jsou zaměstnanci škol propouštěni kvůli škrtům, kdy by školy měly upřednostňovat kvalitu vzdělávání a kdy jsme hluboce znepokojeni krizí v oblasti náboru učitelů, by tohle nemělo být prioritou vlády,“ řekla Laura Doel z Národní asociace ředitelů škol serveru BBC.

Vláda, vedená labouristy, argumentuje tím, že děti ze sociálně znevýhodněného prostředí během dlouhého léta mohou ztratit nabyté znalosti a dovednosti, a proto se na podzim musí ve školách více opakovat. Výsledky výzkumů, které se tématem zabývaly, však tuto hypotézu nepotvrdily. Ukázaly však na jiný problém, jenž se během léta objevuje – zhoršení duševního zdraví v některých věkových skupinách.

„Šest týdnů může být opravdu dlouhá doba, pokud mají děti doma problémy a nemají nikoho, s kým by si mohli promluvit,“ řekl jeden z velšských učitelů deníku The Guardian.

Autorka: ač, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. FBI

    Ředitel americké FBI Kash Patel podle serveru MS.now několik dní před americkými údery na Írán odvolal zhruba dvanáct agentů z kontrarozvědného týmu CI‑12 zaměřeného na íránské hrozby.

  2. Konflikty

    Po únorovém vypnutí satelitního systému Starlink firmou SpaceX pro ruskou armádu v Ukrajině začala ukrajinská armáda postupovat na několika úsecích fronty.

  3. Venezuela

    Hlavní tvář venezuelské opozice María Corina Machado prohlásila, že se během několika týdnů vrátí do Venezuely. „Svět nyní ví: přechod k demokracii ve Venezuele se nedá zastavit,“ řekla.

  4. Rwanda

    USA uvalily sankce na rwandskou armádu a vojenské představitele za jejich roli v probíhajících bojích na východě Konga. Washington také vyzval k jejich okamžitému stažení z oblasti. Ministerstvo zahraničí USA uvedlo, že rwandská podpora umožnila „hrozivé porušování lidských práv“.

  5. Konflikty

    Izrael podnikl další „rozsáhlé útoky“ na Teherán a Bejrút a pro desítky míst v Libanonu vydal v úterý nové evakuační příkazy. Hizballáh uvedl, že poslal drony na sever Izraele.

  6. Írán

    Největší vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro CNN. „Ani jsme je ještě nezačali tvrdě zasahovat,” uvedl a dodal, že boje patrně potrvají několik týdnů. Cílem je podle Američanů zcela zničit tamní bezpečnostní infrastrukturu.

  7. Francie

    Francie zvětší svůj jaderný arzenál, řekl prezident země Emmanuel Macron. Dodal, že jaderných cvičení se bude moci účastnit nejen Německo, ale i Polsko, Nizozemsko, Belgie a Dánsko.

  8. Demokratická republika Kongo

    V Demokratické republice Kongo (DRK) byly podle vlády objeveny masové hroby poblíž města Uvira, které ovládala rebelská skupina M23, de facto ovládaná Rwandou. Dva hroby obsahovaly 171 těl.

  9. Argentina

    Argentinský prezident Javier Milei si připsal cenné politické vítězství. Tamním Senátem prošla rozsáhlá reforma pracovního trhu omezující právo na stávku. Zlehčuje také podmínky pro propouštění zaměstnanců, prodlužuje zkušební dobu nebo snižuje nemocenskou.   

  10. Írán

    Íránská organizace Červený půlměsíc uvedla, že při americko-izraelských útocích zahynulo nejméně 555 lidí ve 131 městech.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .