Rusko kvůli demografické krizi omezuje přístup k interrupcím

Moskva - Ruské úřady a církev podnikají kroky pro omezení počtu interrupcí. Bojí se dlouhodobých následků nízké porodnosti, uvádí BBC.

Rusko se v roce 1920 stalo první zemí na světě, která legalizovala plánované přerušení těhotenství ve všech případech. V průběhu 20. století se však tento přístup začal postupně omezovat.

Ke konci 80. let se míra plodnosti propadla pod dvě děti na ženu v reprodukčním věku. Od 90. let Rusko prožívá stagnaci populačního růstu, masovou emigraci do zahraničí a postupné stárnutí populace. Ruská invaze na Ukrajinu a covid tyto problémy značně prohloubily. Současný demografický vývoj bude mít v následujících dekádách devastující následky jak na ruskou ekonomiku, tak na obranyschopnost Ruska.

Za vlády Vladimira Putina v Rusku klesl roční počet vykonaných zákroků z 2 milionů v roce 2000 na 500 tisíc v roce 2022. Tento propad lze pozorovat kvůli vyšší dostupnosti antikoncepce a postupnému zpřísňování pravidel pro interrupce.

Od roku 2011 je v Rusku možné podstoupit interrupci do 12. týdnu těhotenství a do 22. týdnu v případě znásilnění. Tehdejší zákon zavedl povinnou čekací dobu 2-7 dní na umělé ukončení těhotenství, aby ženy měly čas přehodnotit své rozhodnutí.

Čtěte také: Za selháním protiofenzivy je přehnaná sebedůvěra ukrajinského velení. Hrozí fatální následky

Ruské ministerstvo zdravotnictví v posledních letech začalo ženy neformálně odrazovat od interrupcí. Stát nabízí příspěvek 500 tisíc rublů (125 000 Kč) a těhotným ženám jsou poskytovány konzultace s psychologem či s knězem. Ruská pravoslavná církev hraje velkou roli v odrazování žen od ukončení těhotenství. V některých případech zákrok musel schválit kněz.

"Jako člen duchovenstva dosvědčuji, že potrat je pro ženu a její blízké katastrofou a tragédií," prohlásil moskevský patriarcha Kirill.

Právě on osobně navrhl zákon, který by kriminalizoval podněcování k ukončení těhotenství. Tento zákon přitom už od listopadu platí v některých ruských regionech. Souběžně má v příštím roce začít platit legislativa omezující potratové pilulky, jejichž prodej v roce 2022 vzrostl o 60%.

Tlak pravoslavné církve vyústil v zákaz provádění interrupcí v soukromých klinikách na Krymu a v Kurské oblasti. V současné době se jedná o podobných zákazech v deseti ruských regionech i na federální úrovni.

Omezování přístupu k umělému přerušení vyvolalo množství malých protestů napříč celým Ruskem.

"Úředníci, krajně pravicoví politici a církev aktivně nutí ženy a dívky rodit nechtěné děti," prohlásila členka skupiny Uralské feministické hnutí na srpnovém protestu.

Autor: atlov, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno 

  1. Konflikty

    Nigerijské paramilitární síly v centrální části země zabily 37 horníků v rámcii razií v místních údajně nelegálních zlatých dolech.

  2. Politika

    Japonská centrální banka zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 1,25 %. Japonští bankéři tak následují své protějšky ve Spojených státech a Evropské unii.

  3. Konflikty

    Vyšetřovací komise OSN dospěla k závěru, že americké útoky na Írán, ke kterým došlo letos v únoru, byly válečným zločinem. 

  4. Politika

    Dolní komora amerického federálního Kongresu zahájí legislativní přestávku před nadcházejícími volbami předčasně.

  5. Umělá inteligence

    Vládnoucí britský panovník Karel III. se připojil k lidem, kteří varují před umělou inteligencí. Stalo se tak na setkání s představiteli velkých technologických společností. 

  6. Politika

    Švédsko vyhlíží nový vládní kabinet. Poté, co v tamních parlamentních volbách zvítězila středolevá opozice, oznámil pravicový premiér Ulf Kristersson na síti X svou rezignaci.

  7. Politika

    Americký prezident Donald Trump označil nápad asociační dohody mezi Kanadou a Evropskou unií za „směšný“. Zároveň pohrozil, že by v takovém případě mohl mimo jiné ukončit obchod s Evropou.

  8. Izrael

    Izrael a Maroko se dohodly na povýšení diplomatických vztahů: otevřou plnohodnotná velvyslanectví a jmenují velvyslance. Prohlubuje to vztahy z Abrahamovských dohod USA z roku 2020.

  9. Ekonomika

    Americká centrální banka (Fed) zvýšila úrokové sazby. Šla tak proti vůli prezidenta Donalda Trumpa, který naopak dlouhodobě prosazuje snížení. 

  10. Politika

    Minsk propustil v uplynulých dnech 25 běloruských politických vězňů. Informovala o tom na svém účtu na síti X exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot KlubRegistrovat se

Nastavení cookies

Víme, že cookies nejsou zrovna nejpříjemnější věc na internetu. Pro naši redakci jsou ale anonymní data důležitá. Pomáhají nám chápat, co lidé čtou, co jim na webu funguje a podle čeho máme Voxpot zlepšovat. Informace o zpracování cookies.