Ukrajinská armáda bojuje s nedostatkem lidí. Ohlásí novou brannou politiku

Kyjev – Ukrajinská vláda hledá nové způsoby, jak přivést lidi do armády. Podepsala smlouvy s největšími náborovými společnostmi a zaměří se na zvýšení atraktivity vstupu do ozbrojených složek. Změny by měly být ohlášeny tento týden, informuje The Guardian.

Ukrajinská armáda se po dlouhých měsících intenzivní války s Ruskem potýká s nedostatkem lidí, což potencionálně může oslabit její bojeschopnost. Kyjev proto podle několika vysokých ukrajinských představitelů oznámí reformy, jejichž cílem je vojenskou službu zatraktivnit a přivést do ní i ty, kteří dosud otáleli.

Vedení armády podepsalo smlouvy se dvěma největšími náborovými společnostmi, s jejichž pomocí by odvody měly být cílenější. Lidé by dopředu věděli, na jakých pozicích by sloužili. Nemuseli by tedy být posláni na frontu. „Někteří lidé se bojí: bojí se zemřít, bojí se střílet, ale to neznamená, že nemohou být zapojeni do dalších aktivit. Nyní máme nového ministra s novým přístupem,“ sdělil Oleksij Danilov, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.

Rustem Umerov se stal ministrem obrany na začátku září a nahradil Oleksije Reznikova, který pozici zastával od prosince 2021.

Armáda by tak mohla získat lidi se specifickými dovednostmi, kteří se dosud zdráhali zapojit. Ti by naopak měli ujištění, že nebudou posláni na frontu a jejich odbornost bude využita. „Mobilizace se stane více flexibilní, budou ohlášeny specializované pozice a lidé se budou moci hlásit na konkrétní pozice. Potřebujeme například svářeče, mechaniky a podobně,“ doplnil Danilov.

Čtěte také: Zelenského trable: Hádky s generály, opozice a ruské dezinfo. Přežije prezident politicky zimu?

Nová náborová strategie přichází podle Guardianu ve chvíli, kdy na frontě i ve společnost panuje všeobecná únava. Ukrajinu čeká další válečná zima, letní a podzimní ofenziva navíc nedokázaly naplnit očekávání. Na Západě pak stále častěji zaznívají hlasy, že dříve či později Kyjev bude muset zvážit pokus o ukončení války jednáním.

Zatímco na začátku války zemi pohltila vlna vlasteneckého odhodlání a do služby se hlásily statisíce lidí, s jejichž pomocí dokázala odrazit počáteční ruskou agresi, nyní je velká část Ukrajinců, kteří chtěli bojovat, již na frontě či zraněná a vyčerpaná. Ukrajina tak musí hledat nové způsoby, jak si zajistit dostatek vojáků pro boj s několikanásobně početnějším nepřítelem.

Autor: SVK, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Sýrie

    Osoby blízké bývalému syrskému prezidentovi Basáru al-Assádovi se snaží podkopat novou vládu, která je sesadila, a získat kontrolu nad pobřežím Sýrie.

  2. Nigérie

    Donald Trump oznámil, že USA zaútočily na Islámský stát v severozápadní Nigérii. Trump ve svém postu na Truth Social označil Islámský stát za „teroristický odpad,“ který zabíjí hlavně nevinné křesťany.

  3. Ukrajina

    Ukrajina a USA připravily návrh revidovaného mírového plánu, který má ukončit ruskou invazi, a původní 28bodový dokument přepsaly do 20bodového rámce.

  4. Severní Korea

    Severokorejský lídr Kim Čong-un a jeho dcera Kim Ču-ae otevřeli v Samdžijonu u čínských hranic resort s pěti luxusními hotely.

  5. Evropská unie

    Brusel hledá cesty, jak omezit dopad národních vet v Evropské unii.

  6. Čína

    Březnová tragická havárie vozu Xiaomi SU7, při níž zemřely tři studentky, brzdí čínský sen o samořídících autech.

  7. Ukrajina

    Rusko opět zaútočilo na Kyjev. V noci na 23. prosince zemřeli nejméně tři lidé a dalších dvanáct utrpělo zranění.

  8. Grónsko

    Americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro Grónsko, které si podle něj mají Spojené státy připojit ke svému území.

  9. Válka

    Za podezřelých okolností zemřel devětašedesátiletý Slavko Aleksić. Měl vypovídat jako svědek v kauze takzvaného sarajevského safari, kdy bohatí lidé ze Západu údajně platili členům bosenskosrbských jednotek, aby se k nim mohli přidat a střílet na civilisty.

  10. Německo

    Německo letos zaznamenalo přes tisíc podezřelých přeletů dronů. Tamní policie v souvislosti s přelety varuje před výraznou bezpečnostní hrozbou.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .