Politika

Nová vojenská služba v Německu: všichni osmnáctiletí muži povinně k lékaři

Reforma vojenské služby patří k nejvýbušnějším otázkám současné německé obranné politiky. Koaliční strany se rozcházejí v tom, jak během příští dekády navýšit počet vojáků Bundeswehru.

Zákon o „nové vojenské službě“, který Bundestag již rámcově schválil, staví na dobrovolné službě, ale v případě podstavu připouští i možnost povinných odvodů

Nově budou osmnáctiletí muži nejprve vyplňovat dotazník o zdravotní způsobilosti a ochotě sloužit, přičemž od ročníku narození 2008 se obnoví také povinné lékařské prohlídky. Ty mají státu poskytnout jasnější přehled o tom, kolik potenciálních branců je k dispozici.

Dohoda koaličních stran zároveň obsahuje nové pobídky pro dobrovolnou službu: měsíční odměnu 2 600 eur, příspěvek na řidičský průkaz po roce služby a statusové výhody pro ty, kteří zůstanou déle.

Tlak na rozšíření armády posilují zejména rostoucí bezpečnostní hrozby, především ze strany Ruska, spolu se změnami v plánování NATO. V současnosti má Německo přibližně 182 tisíc aktivních vojáků. Bundeswehr má být navýšen o zhruba 80 tisíc na celkových 260 tisíc a zároveň získat dalších 200 tisíc rezervistů.

Čtěte také: Evropská armáda opět na stole. Jak blízko je realitě?

O způsobu, jak těchto cílů dosáhnout, se však vláda neshoduje. Podle spolkového ministra obrany Borise Pistoria musí být základem dobrovolná služba.

Prosazuje atraktivnější model inspirovaný Švédskem, přičemž povinnou službu připouští až ve chvíli, kdy by dobrovolníků byl nedostatek. SPD chce Bundeswehr modernizovat rozsáhlým balíčkem na zvýšení jeho atraktivity.

CDU/CSU naproti tomu prosazuje systém náhodného výběru, který má pokrýt případné nedostatky v náboru.

Pistorius ale tento model odmítá a trvá na výběru podle fyzické způsobilosti a odborných dovedností. Podle ministra by vláda mohla finální podobu reformy představit už tento týden.

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Konflikty

    Spojené státy zaútočily na íránskou vojenskou infrastrukturu poblíž Hormuzského průlivu v reakci na sestřelení jejich armádního vrtulníku Apache.

  2. Společnost

    Pouze jedenáct procent Evropanů v patnácti zkoumaných zemích dnes považuje Spojené státy za spojence, ukazuje nový průzkum think tanku European Council on Foreign Relations.

  3. Konflikty

    Británie, Austrálie, Kanada, Francie a Norsko uvalily sankce proti izraelským osadníkům s odkazem na zhoršující se situaci na okupovaném Západním břehu Jordánu.

  4. Konflikty

    Při výbuchu auta nedaleko Moskvy zemřel podle ruského opozičního média The Insider ruský vojenský představitel Damir Davydov.

  5. Společnost

    V Belfastu a dalších částech Severního Irska propukly násilné nepokoje po protiimigračních protestech svolaných krajně pravicovými aktivisty. Protesty jsou reakcí na útok nožem, při němž byl vážně zraněn jeden muž.

  6. Konflikty

    Americké zpravodajské služby začaly v posledních měsících věnovat větší pozornost špionážním aktivitám Izraele.

  7. Společnost

    Chile oznámilo největší drogový záchyt ve své historii poté, co úřady odhalily více než sto tun drog ukrytých v zásilkách dřeva směřujících do Evropy.

  8. Společnost

    Hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan byl s okamžitou platností suspendován kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování vůči podřízené pracovnici.

  9. Konflikty

    Loňský rok přinesl nejvyšší počet ozbrojených konfliktů od konce druhé světové války. Vyplývá to z nové zprávy norského výzkumného institutu PRIO.

  10. Politika

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s králem Karlem III poděkoval Spojenému království za neochvějnou podporu.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .