Neandertálci si dávali polibky stejně jako dnešní lidoopi
Polibek má mnohem hlubší evoluční kořeny, než jsme si mysleli. Nové poznatky ukazují, že tento projev náklonnosti vznikl už před 17 až 22 miliony let u společných předků dnešních velkých lidoopů. A protože pusu si dávají šimpanzi, bonobové i orangutani, je velmi pravděpodobné, že totéž dělali i neandertálci, možná i s prvními homo sapiens.
Výzkumnictvo z Oxfordu nejprve rozšířilo samotnou definici „dát si pusu“ tak, aby neodrážela jen lidský romantický polibek, ale také přátelské ústní interakce bez předávání potravy. Poté bylo porovnáno chování různých druhů primátů a jejich evoluční vztahy.
Podle evoluční bioložky Matildy Brindle může polibek plnit řadu úloh: pomáhat při výběru partnera, posilovat vztahy či upevňovat důvěru ve skupině. Oxfordský výzkum dodává, že nejde o čistě lidské chování, protože podobné projevy náklonnosti se objevují napříč živočišnou říší – a neandertálci podle zdá se nebyli výjimkou.
Autorka: ako | Foto: Shutterstock