Live feed Krátké zprávy rychlostí Voxpotu

  1. Kyjev – V ukrajinských ozbrojených silách slouží více než 42 000 žen, avšak až dosud měly k dispozici jen mužské uniformy. Změnu přináší iniciativa Arm Women Now. Informuje o tom zpravodajský web France24.

  2. Washington, D.C. – Podle hodnocení amerických zpravodajských služeb Írán v současné době neusiluje o získání jaderných zbraní. Zintenzivnil ale aktivity, které by mu mohly pomoci při jejich vývoji. Informuje o tom zpravodajský web AP.

  3. Ottawa – Kanada zahájila vyšetřování společnosti Nike pro podezření z využívání nucené práce Ujgurů – turkické menšiny utlačované komunistickou stranou Číny. Kromě společnosti Nike probíhá také samostatné vyšetřování těžební společnosti Dynasty Gold, píše server Deutsche Welle.

  4. Soul – Severní Korea vypálila balistickou raketu směrem k Japonsku. Ta doletěla do vzdálenosti 1000 km, tvrdí Jižní Korea. Raketu vystřelila KLDR poté, co sestra severokorejského lídra Kim Čong-una pohrozila „šokujícími“ následky kvůli údajným letům amerického špionážního letadla, píše deník The Guardian.

  5. Srebrenica – Desetitisíce lidí z celé Bosny a Hercegoviny i ze zahraničí se v úterý sešly ve Srebrenici, aby si připomněly již 28. výročí  masakru z roku 1995, nejhorší genocidy v Evropě od druhé světové války. To připadá na 11. července. Při něm srbské jednotky během války v bývalé Jugoslávii zavraždily přes 8 000 muslimských mužů a chlapců, informovala agentura AP.

  6. Jeruzalém – Izraelský parlament schválil v prvním čtení jeden z návrhů zákona, který je součástí justiční reformy. Ta má podle vládního balíčku Benjamina Netanjahua omezit pravomoci Nejvyššího soudu. Výsledky hlasování vyvolaly další vlnu protestů, píše BBC

  7. Helsinky – Vláda finského premiéra Petteriho Orpa se ujala moci teprve 20. června a už čelí velkému skandálu. Předsedkyně krajně pravicové Strany Finů Riikka Purra stojí podle zjištění tamních médií za řadou nenávistných rasistických komentářů. Navzdory kritice z opozičních řad ale rezignovat nehodlá, píše The Guardian.

  8. Reykjavík – Oblaka dýmu se objevila jižně od islandského hlavního města Reykjavíku směrem do oblasti známé rozsáhlými lávovými poli. Vědci varovali před možnými erupcemi poté, co zaznamenali stovky menších zemětřesení, píše server CNN.

  9. Stockholm/Vilnius –⁠ Turecko uvolnilo cestu švédským snahám o připojení k NATO. Stalo se tak po schůzce prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana se švédským ministerským předsedou Ulfem Kristerssonem. Strany uzavřely ve Vilniusu dohodu po sérii tureckých snah o blokování švédské žádosti, píše BBC

  10. Peking/Honiara – Čínský prezident Si Ťin-pching a premiér Šalamounových ostrovů Manasseh Sogavare deklarovali uzavření vzájemného strategického partnerství. Pakt je vyústěním snahy tichomořské země o navázání těsných vztahů s Pekingem, píše The Guardian.

  11. Vilnius – Vyhlížený summit Severoatlantické aliance v litevské metropoli odstartoval – do Vilniusu se slétli světoví lídři z jednatřiceti členských zemí i států, které s NATO spolupracují. Zúčastnit by se měl i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

  12. Paříž – Začátek července letošního roku byl podle prvotních zjištění Světové meteorologické organizace (WMO) nejteplejším týdnem v historii planety. Přispěla tomu série velmi horkých dnů, kdy na mnoha místech padaly globální teplotní rekordy. O zprávě informuje zpravodajský web France24.

  13. Paříž – Francie zakazuje prodej, držení a přepravu zábavní pyrotechniky. Omezení platí až do 15. července. Vláda se tímto krokem snaží zabránit další možné eskalaci nepokojů během oslav pádu Bastily, píše server France24.

  14. New York – Válka na Ukrajině ohrožuje potravinovou bezpečnost. Představitelé Organizace spojených národů (OSN) se proto snaží prodloužit dohodu před jejím vypršením 17. července. Ta umožňuje vývoz potravin a hnojiv z Ruska a Ukrajiny navzdory konfliktu. Podle ruských představitelů ale neexistuje důvod, proč v dohodě pokračovat, informuje agentura AP.

  15. Za prvních 15 měsíců plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu mělo v důsledku války zemřít celkem 47 tisíc ruských vojáků. Přesná čísla plynou ze společného zkoumání nezávislých ruskojazyčných serverů Meduza a Mediazona. Data se zakládají na výzkumu nadměrné smrtnosti, kterou redakce za pomoci expertů zkoumaly dvěma různými metodami. Výsledné číslo je téměř desetkrát vyšší, než kolik zatím přiznalo ruské ministerstvo obrany.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .