Live feed Krátké zprávy rychlostí Voxpotu
-
Brasília – Brazilský soudce nařídil dočasné pozastavení služby Telegram, píše zpravodajský web Deutsche Welle. Latinskoamerická země se tak snaží zamezit násilí na školách, jde navíc o reakci na neochotu platformy Telegram spolupracovat při vyšetřování neonacistických skupin.
-
Bukurešť – Podepsání smlouvy s rumunským ministerstvem obrany na dodání dronů v hodnotě 321 milionů dolarů oznámila turecká společnost Baykar. Ta vyrábí bezpilotní letouny Bayraktar TB2. Informoval o tom web Al-Monitor. Se zmíněným modelem měla úspěch při bojích s ruskými silami i Ukrajina.
-
Madrid – Až 40°C, tedy rekordní vedra by měla koncem dubna zasáhnout pevninské Španělsko. Zatímco provozovatelé bazénů plánují otevřít o něco dříve, než je obvyklé, meteorologové varují před nebezpečím, které tyto teploty představují pro přírodu., píše Reuters.
-
Brusel - Investigativní projekt deníku The Guardian odhalil vliv lobbistů na evropskou legislativu regulující rybolov tuňáků. Ti mají dlouhodobě bránit zákazu používání zátahových sítí v Indickém oceánu.
-
Chartúm – Bývalý prezident a diktátor Omar al-Bashir byl převezen ze své cely do nemocnice. Střelba a výbuchy přerušily několikadenní příměří, píše agentura Reuters.
-
Moskva – Dekret o dočasné kontrole nad ruskými dceřinými společnostmi dvou zahraničních holdingů podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Gesto má odstrašit další konfiskace ruských firem na Západě, píše Al Jazeera.
-
Singapur - Tangaraju Suppiah byl po svém zadržení v roce 2018 a následném odsouzení k trestu smrti singapurskými soudy popraven ve vězeňském komplexu Changi. Obžaloba označila odsouzeného za majitele telefonního čísla, skrze nějž měla probíhat údajná koordinace pokusů o obchodování s konopím. Případ tamilského muže - stejně jako jeho následná poprava - vyvolal významnou mezinárodní odezvu a protesty. Informuje o tom deník The Guardian.
-
Stockholm/Oslo - V norském vnitrozemí se v pondělí zřítila švédská průzkumná raketa. Podle prohlášení švédského vesmírného institutu Esrange v Kiruně došlo za letu k poruše a následnému zřícení průzkumné střely v norských horách. Absence prohlášení ze strany Stockholmu nicméně rozlítila norskou vládu. Informuje o tom zpravodajský web Deutsche Welle.
-
Kábul - Radikální hnutí Tálibán usmrtilo při jedné ze svých bojových operací na jihu Afghánistánu vysokého příslušníka Islámského státu. Americkou zpravodajskou službou blíže nespecifikovaná osoba byla 26. srpna 2021 zodpovědná za sebevražedný útok na jednu z bran mezinárodního letiště v Kábulu. Na Abbey Gate v tu chvíli probíhala evakuace civilistů poté, co se Tálibánu podařilo opětovně uzmout moc v Afghánistánu. Informuje o tom zpravodajský server Deutsche Welle.
-
Hong Kong – Zatčení hongkongské studentky, po jejím návratu z japonské univerzity, vyvolalo obavy z nadnárodního dosahu hongkongského zákona o národní bezpečnosti (National Security Law - NSL). Akademici vyzývají mezinárodní společenství, aby zasáhlo. Informuje server Deutsche Welle.
-
Chartúm – Po včerejším dojednáním třídenního příměří Spojenými státy a Saúdskou Arábií začali lidé proudit z bojových zón, aby se mohli evakuovat. Příměří bylo však porušeno. Polovojenská skupina Rapid Support Forces (RSF) tvrdí, že jej narušila súdánská armáda. Média hlásí střelbu v Chartúmu a Omdurmánu, píše deník The Guardian.
-
Kyjev – Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že po zasažení muzea v Kupjansku raketou byl jeden člověk zabit a další jsou stále uvězněni pod troskami, píše server Deutsche Welle.
-
Bismarck - Jeden z nejpřísnějších protiinterrupčních zákonů ve Spojených státech podepsal v pondělí republikánský guvernér státu Severní Dakota Doug Burgum. Legislativa nyní povoluje interrupci pouze z důvodů znásilnění, incestu nebo akutní lékařské pohotovosti - a to do šesti týdnů těhotenství. Informuje o tom deník The Guardian.
-
Ankara - Istanbulský guvernér se postavil proti pořádání ceremonií k uctění památky arménské genocidy. V rámci 108. výročí si v Turecku dosud žijící menšina Arménů měla připomínat události cílených deportací a zabíjení předních arménských intelektuálů. Ty byly zárodkem k vyhlazení až 1,5 milionu odhadovaných příslušníků arménské minority v roce 1915. Informuje o tom zpravodajský web Al Monitor.
-
-
Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.