Live feed Krátké zprávy rychlostí Voxpotu

Desítky tisíc lidí vyšly do ulic po celé Itálii na protest proti postupu Izraele v Gaze. Protestující zablokovali přístavy jako Janov a Livorno a narušili železniční spojení, zatímco některé školy zůstaly zavřené.

Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) obvinil někdejšího filipínského prezidenta Rodriga Duterteho ze zločinů proti lidskosti.

Valné shromáždění OSN trvá už od 9. září do této soboty, teprve poslední týden však přivítá nejvyšší představitele většiny zemí světa. Z hlediska evropských zemí budou klíčová jednání o palestinské státnosti, sankcích proti Íránu, reforma OSN, ruská agrese proti Ukrajině nebo klimatické cíle.

Vladimir Putin během jednání Ruské bezpečnostní rady mluvil o tom, že po vypršení dohody New START v únoru 2026 nebude existovat žádný nástroj limitující jaderné arsenály Ruska a Spojených států.

Americký prezident Donald Trump pohrozil islamistickému hnutí Tálibán, které už více jak čtyři roky vládne Afghánistánu, aby vrátilo Spojeným státům leteckou základnu ve městě Bagrám na východě země. Pokud tak Tálibán neučiní, „stane se něco zlého“, napsala americká hlava státu na své sociální síti Truth Social.

V neděli 21. září začali občané Guineje hlasovat v referendu o přijetí nové ústavy. Ta může vojenskému vůdci Mamadu Doumbouyovi otevřít cestu ke kandidatuře na prezidenta země. Generál se chopil moci při převratu v roce 2021 a slíbil, že do konce loňského roku předá moc civilní vládě.

Hlavní turecká opoziční strana znovu zvolila do svého čela dosavadního předsedu Özgüra Özela. Snaží se tak ochránit Özela i další přední představitele Republikánské lidové strany (CHP) před nadcházejícím soudním rozhodnutím, které by mohlo nařídit jejich odvolání.

Do estonského vzdušného prostoru vletěly tři ruské stíhačky MiG-31. Ty mimo jiné slouží jako nosiče hypersonických střel Kinžal. Nad zemí NATO se pohybovaly přibližně 12 minut a přiblížily se i hlavnímu městu Tallinn. Proti incidentu se okamžitě vymezilo estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo na protest ruského chargé d´affaires. Ozvala se rovněž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která označila příhodu za mimořádně nebezpečnou provokaci.

Afghánským univerzitám bylo nařízeno, aby ze svých učebních osnov odstranily knihy, které byly napsány ženami. Zhruba 140 knih od ženských autorek bylo v rámci „zkoumání“ označeno za znepokojivé, protože údajně odporují „politice Tálibánu a právu šaría“.

„Opravdu mě zklamal,“ prohlásil  Trump o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi během návštěvy u britského premiéra Keira Starmera. Připustil přitom, že si zprvu myslel, že vyjednat příměří mezi oběma válčícími zeměmi bude podstatně snadnější. Nakonec se ale podle Trumpa ukázalo, že dalšímu jednání brání právě Putin.

Washington zablokoval ve čtvrtek 18. září již po šesté v řadě návrh usnesení Rady OSN ke Gaze, požadující okamžité a bezpodmínečné příměří v bombardovaném pásmu. Usnesení také vybízelo Izrael, aby zrušil veškeré restrikce humanitární pomoci.

Ve čtvrtek přiletěl syrský ministr zahraničí Asaad al Šibání do Washingtonu. Po příletu se má setkat se senátory včetně vlivného republikána Lindseyho Grahama. V pátek se pak potká s ministrem zahraničí Marcem Rubiem a dalšími americkými představiteli.

Před měsícem napsal americký deník The New York Times článek o tom, že se v nejbližším okolí Vladimira Putina nachází člověk, který nesouhlasí s válkou. V roce 2022 měl Putinovi rozmlouvat vtržení do Ukrajiny, letos pak radit, ať začne reálná mírová jednání a silové struktury státu převede od prezidenta pod vládu. Šlo o Dmitrije Kozaka.

Izraelský ministr financí Bezalel Smotrič prohlásil, že se baví s USA o tom, jak si rozdělit poválečnou Gazu a udělat z ní zlatý důl pro obchod s realitami.

Cílem nového zákona je podle předsedkyně vlády Georgie Meloni transparentní a bezpečné využití umělé inteligence zaměřené pro potřeby člověka při zachování kybernetické bezpečnosti, ochrany soukromí, ale i zaměření na inovace.

Ke čtvrtečnímu poledni probíhalo po celé Francii podle policejních údajů téměř 500 demonstrací proti škrtům. Během pochodu v Paříži se podařilo zhruba stovce demonstrantů vniknout do budovy ministerstva financí, kde odpálili několik dýmovnic.