Live feed Krátké zprávy rychlostí Voxpotu

Krajně pravicová Alternativa pro Německo podala žalobu proti rozhodnutí německé zpravodajské služby z minulého týdne, která stranu označila za extremistickou organizaci. Takové označení umožňuje zpravodajské službě zesílit sledování strany – například najímat informátory nebo odposlouchávat její komunikaci.

Rwanda je podle tamního ministra zahraničí Oliviera Nduhungireheho v „rané fázi“ jednání s administrativou Donalda Trumpa o přijetí migrantů deportovaných ze Spojených států.

Legendární americký investor Warren Buffett oznámil, že na konci roku odejde z funkce generálního ředitele společnosti Berkshire Hathaway. Miliardář známý jako „věštec z Omahy“ na výroční schůzi společnosti uvedl, že předá vedení místopředsedovi Gregu Abelovi.

George Simion se vyjadřuje proti poskytování vojenské pomoci Ukrajině, je skeptický vůči Evropské unii a nyní zaznamenal drtivé vítězství v prvním kole prezidentských voleb v Rumunsku. Získal 40,96 procenta hlasů a do druhého kola, které se uskuteční 18. května, vstupuje jako jasný favorit proti liberálnímu starostovi Bukurešti Nicușorovi Danovi.

V noci na pátek 2. května zasáhl loď přepravující humanitární pomoc a aktivisty mířící do Gazy dronový úrok. K útoku došlo nedaleko pobřeží Malty.

Německá špionážní služba BfV označila pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za extremistický subjekt, který ohrožuje demokracii, píše Deutsche Welle. Oznámení podle kontrarozvědky přichází po „intenzivním a komplexním" zkoumání.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, ukončující federální financování dvou veřejnoprávních médií: PBS a NPR. Podle deníku The New York Times uvedl Bílý dům jako důvod „zaujaté zpravodajství" a „levicovou propagandu". Konkrétně kritizuje například zpravodajské pokrytí pandemie covidu anebo kauzy syna bývalého prezidenta Huntera Bidena. Obě mediální společnosti financuje Korporace pro veřejné vysílání, která získává prostředky ze státního rozpočtu.

Izraelský premiér  Benjamin Netanjahu v pátek potvrdil, že izraelské letectvo provedlo úder na cíl v blízkosti prezidentského paláce v syrském Damašku. Útok měl být podle jeho slov „ jasným vzkazem syrskému režimu", že Izrael „nedovolí rozmístění sil jižně od Damašku ani žádné ohrožení drúzské komunity", píše server BBC.

Vědci z Čínské akademie věd oznámili průlom ve výrobě pokročilých polovodičových čipů. K těm měla v uplynulých letech Čína omezený přístup kvůli západním embargům. Dosud se drtivá většina nejpokročilejších čipů na světě vyrábí na Tchaj-wanu, avšak oznámený průlom by tuto bariéru mohl prolomit.

V Dženínu na okupovaném Západním břehu byl izraelskými silami zadržen palestinský novinář Ali al-Samúdí. Podle výpovědi jeho syna Mohameda byl po hodinu a půl trvajícím výslechu pro zhoršení zdravotního stavu přesunut do izraelské nemocnice.

Evropský soudní dvůr rozhodl, že systém maltských „zlatých cestovních pasů“ je nezákonný. V praxi umožňujě získat maltské občanství osobám, které ostrovnímu státu věnovaly až 750 000 eur a strávily v zemi dvanáct měsíců. Tyto osoby tak mohly získat občanství Evropské unie a možnost žít a pracovat v ostatních unijních státech.

Pákistánské zpravodajské služby mají věrohodné informace, že sousední Indie plánuje v následujících „24 až 36 hodinách“ zaútočit, tvrdí tamní ministr informací Attaulláh Tarar.

Panel expertů OSN pověřený monitorováním sankcí v Súdánu vyšetřuje, jak minometné střely vyvážené z Bulharska do Spojených arabských emirátů (SAE) skončily v zásobovacím konvoji pro bojovníky Sil rychlé podpory (RSF).

Bývalí zákonodárci jsou prvními propuštěnými z více než čtyř desítek prodemokratických osobností odsouzených loni za podvratnou činnost.

Po těsném souboji si Kanaďané vybrali: Mark Carney bude pokračovat ve funkci premiéra. Jde o politického nováčka, který složil přísahu do funkce teprve minulý měsíc po šokující rezignaci svého předchůdce Justina Trudeaua.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí oznámil, že Rusko jednostranně vyhlásí třídenní příměří na Ukrajině: od půlnoci 8. května do půlnoci 11. května. Rusko se ke kroku rozhodlo údajně „z humanitárních důvodů“. Příměří se má krýt s oslavami Dne vítězství 9. května a osmdesátým výročím porážky nacistického Německa.