
Izraelský prezident během několika týdnů rozhodne, zda udělí milost Benjaminu Netanjahuovi. Pokud na premiérovu žádost kývne, půjde o přelomové rozhodnutí ve chvíli, kdy země začíná vyhlížet parlamentní volby.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal prezidenta Jicchaka Herzoga o milost v případě svých korupčních kauz, táhnoucích se od roku 2020.
Netanjahu se coby vůbec první izraelský premiér zodpovídá u soudu kvůli obžalobě z korupce, podvodu a porušení důvěry hned ve třech různých kauzách.
Žaloba tvrdí, že premiér dostával od izraelských podnikatelů dárky za v přepočtu zhruba čtyři a půl milionu korun – především šampaňské nebo doutníky – výměnou za určité protislužby. Jindy měl usilovat o kladnější mediální pokrytí výměnou za příznivé regulační rozhodnutí a do jedné kauzy je zapletena také jeho manželka.
Premiér by sice podle svých slov soudní proces raději dotáhl do konce, avšak izraelské národní zájmy „žádají opak“. Vzhledem k současné bezpečností a politické situaci v zemi je podle Netanjahua „nemožné“, aby chodil třikrát týdně k soudu.
Kancelář prezidenta Jicchaka Herzoga potvrdila, že dostala stojedenáctistánkovou žádost od Netanjahuova právního zástupce. Před samotným rozhodnutím si chce prezident vyžádat stanoviska zástupců izraelské justice.
Svůj názor následně připraví také prezidentův právní poradce – až poté Herzog zváží své možnosti a rozhodne se. Odhaduje se, že zveřejnění prezidentova postoje může trvat až několik týdnů.
Čtěte také: Teď si podáme Západní břeh. Co se děje ve stínu příměří v Gaze?
Prezidentské milosti se v Izraeli téměř nikdy nedávají ještě před zveřejněním rozsudku. V zemi by tak bylo Netanjahuovo omilostnění vnímáno jako sporné, protože narušuje princip rovnosti před zákonem.
„Základní pravidlo je, že prezident uděluje milost těm, kteří už byli odsouzeni,“ komentovala premiérovu žádost profesorka Suzie Navot, expertka na ústavní právo a spolupředsedkyně pro výzkum v Izraelském demokratickém institutu.
Zdůrazňuje, že Netanjahu nepřijal odpovědnost, ani neuznal vinu nebo nenastínil možnost, že by odešel z izraelské politiky. Izraelský premiér naopak všechna obvinění odmítá, soudní proces považuje za „hon na čarodějnice“ a tvrdí, že milost by pomohla zacelit rozpory v izraelské společnosti.
Koho sakra zajímají doutníky a šampaňské?
Žádost izraelského premiéra přišla jen několik týdnů poté, co pro něj milost u Herzoga žádal americký prezident Donald Trump.
„Pane prezidente, proč mu nedáte milost? Doutníky a šampaňské, koho to sakra zajímá?“ obrátil se Trump na svůj izraelský protějšek během své listopadové návštěvy země.
„Prezident Trump vyzval k okamžitému ukončení soudního procesu, abych se k němu mohl přidat a dále prosazovat klíčové a sdílené zájmy Izraele a Spojených států“, reagoval tehdy Netanjahu.
Na své straně má také krajně pravicové ministry ze své vlády – Becal’ela Smotriče, který vede rezort financí, nebo Bena Gvira stojícího v čele ministerstva pro národní bezpečnost.
Premiérovi kritici ale namítají, že uměle prodlužoval válku v Gaze, aby udržel vládnoucí koalici pohromadě a vyhnul se případným předčasným volbám.
„Nemůžete dát Netanjahuovi milost, aniž by uznal vinu, vyjádřil lítost a okamžitě se stáhl z politického života,“ prohlásil opoziční lídr Jair Lapid.
Další z Netanjahuových rivalů, člen opozice a někdejší ministr obrany Binjamin Ganc si zase myslí, že se premiér snaží odvrátit pozornost od připravované legislativy. Netanjahuova vláda – vůbec nejpravicovější v dějinách Izraele – aktuálně chystá zákon, který se točí kolem výjimky z povinné vojenské služby pro ultraortodoxní komunitu.
Parlamentní volby v řádném termínu mají v Izraeli proběhnout do konce října 2026. A Netanjahu se jich s nejvyšší pravděpodobností chce opět účastnit.







