Ještě nedávno se indický premiér Naréndra Módí objímal na pódiích s Donaldem Trumpem. Dnes americký prezident označuje Indii za „mrtvou ekonomiku“ a hrozí novými cly, která mohou zasáhnout miliardový obchod. Co skřípe mezi zeměmi, které si ještě před pár lety slibovaly spojenectví proti Číně?
„Je mi jedno, co Indie dělá s Ruskem. Klidně si mohou potopit své mrtvé ekonomiky společně, je mi to fuk,“ napsal poslední červencový den na svou síť Truth Social americký prezident Donald Trump.
Svými slovy doprovodil uvalení nových cel na indické zboží. Dosavadní pětadvacetiprocentní tarif zvedl na padesát procent jako „trest“ za odebírání ropy z Ruska.
Indická odpověď na sebe nenechala dlouho čekat.
Tamní ministerstvo zahraničí označilo Trumpův krok za velmi nešťastný a nespravedlivý a ujistilo, že země podnikne všechny nezbytné kroky k ochraně svých strategických i ekonomických zájmů.
Ministr průmyslu a obchodu Píjúš Gójal v parlamentu připomněl, že Indie je nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa a brzy bude třetí největší. Premiér Naréndra Módí se přímo ke clům nevyjádřil, ale na zemědělské konferenci v Dillí zdůraznil, že je pro zájmy farmářů, chovatelů a rybářů připraven zaplatit vysokou cenu.
Čtěte také: Indičtí farmáři vyhráli bitvu s vládou. Nyní je však čeká válka s celým zemědělstvím
Taková reakce je vcelku pochopitelná. Trumpův celní šrapnel staví Indii před volbu mezi pravděpodobnou porážkou a jistým ponížením. Pokud by se americkým clům bez okolků podvolila, znamenalo by to pro ni ztrátu nejen ekonomickou, ale také diplomatickou, nemluvě o domácí nevoli.
Případná celní válka by Indii naopak umožnila vykolíkovat prostor pro budoucí jednání. Indická vláda však nebyla jediným aktérem, který na provokaci z Bílého domu reagoval.
„Trump má pravdu. Všichni víme, že indická ekonomika je mrtvá, kromě premiéra a ministryně financí,“ nechal se slyšet lídr opozice Ráhul Gándhí.
Co říkají čísla?
Trumpův výrok je především politicky motivovaný a nelze jej brát doslova. Má vyvinout nátlak v obchodních jednáních, a také potěšit americké voliče.
Indická ekonomika mrtvá není – jinak by těžko rostla tempem přes šest procent ročně a za první letošní čtvrtletí dokonce o 7,4 procenta. Rozhodně však čelí vážným strukturálním problémům, které nelze přehlížet.
Ani rostoucí ekonomika nevytváří dost pracovních míst: podle think tanku CMIE kolísá míra nezaměstnanosti kolem sedmi až osmi procent, ale skrytá nezaměstnanost a podzaměstnanost jsou podstatně vyšší.
Až čtyři pětiny pracovních sil se navíc stále soustředí v neformálním sektoru, což znamená nízké mzdy, nestabilitu a nulové sociální zabezpečení.
Spotřebitelská poptávka, tedy klíčový motor indického růstu, po pandemii ochabla. Domácnosti se zadlužují a kvůli inflaci dlouhodobě slábne růst reálných mezd.
Zhruba 45 procent obyvatel pracuje v zemědělství, které však generuje jen zhruba 16 procent HDP a je strukturálně velmi neefektivní. Zahraniční investice v posledních letech zpomalily a nárůst protekcionismu ohrožuje indický export.
Co nás ale zajímá především: k výše uvedenému se přidává vysoká závislost na dovozu ropy, která činí Indii náchylnou ke globálním cenovým šokům.
Právě fosilní paliva totiž hrají v současné roztržce největší roli.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
