Naježený roh. Co hrozí mezi Etiopií a Somálskem?

V regionu známém svou nestabilitou a četnými konflikty blikají výstražné kontrolky.

Touha etiopského premiéra Abiye Ahmeda dosáhnout za každou cenu územně k moři přiměla sousední státy k akci. Vše dala do pohybu především snaha Etiopie vyjednávat se Somalilandem – samosprávnou entitou usilující o mezinárodní uznání.

Etiopské kroky rozlítily Somálsko, čehož využil Egypt, a svou pozici se snaží zlepšit zároveň i Turecko.

Pletenec složitých vztahů a historických křivd může připomínat pomyslný sud střelného prachu. A regionální mocenská rovnováha se otřásá v základech.

Studená válka v africkém rohu

V úterý 29. října somálské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jeden z poradců etiopského velvyslanectví v Mogadišu zasahoval do vnitřních záležitostí státu, a dalo mu sedmdesát dva hodin na opuštění země.

Šlo o jeden z posledních signálů vzrůstajícího napětí. Postoj Addis Abeby k momentální situaci jsme mohli slyšet už v září, kdy Abiy Ahmed mluvil k etiopské armádě.

Zopakoval, že jeho země „nebude s nikým vyjednávat o suverenitě a důstojnosti Etiopie“ a požadoval od obyvatelstva „nacionalistické vlastenectví“, aby se mohli postavit „cizím mocnostem“.

V říjnu předchozího roku pak etiopský premiér mluvil o „přirozeném právu“ své země na přístup k moři. Etiopané jsou podle něj v „geografickém vězení“ kvůli „historickým nespravedlnostem“.

Ty prezident datuje zejména do roku 1993, kdy získala nezávislost Eritrea, čímž Addis Abeba ztratila pobřeží.

Etiopané jsou podle prezidenta v geografickém vězení.

Slané vody se pak Ahmed snažil dosáhnout dohodou se Somalilandem – odštěpeneckou republikou na severu Somálska. Jenže ta nabourává suverenitu Somálska a není mezinárodním společenstvím uznána jako nezávislý stát.

Podle memoranda podepsaného se Somalilandem má Etiopie užívat po dobu padesáti let dvacetikilometrové pobřeží, kde může zbudovat vojenskou základnu a přístav. Na oplátku dostane Somaliland podíl v úspěšných aerolinkách Ethiopian Airlines.