Fotbal

31. 08. 2023, 04:36

Nejen vyhraný mundial. Kauza polibku šéfa španělského fotbalu mění celou zemi

Tomáš Trněný

Navzdory povolebnímu vyjednávání dominuje poslední dny médiím v pyrenejském království jediné téma. Případ nechtěného polibku hlavy španělského fotbalu Luise Rubialese fotbalistce Jennifer Hermoso rozvířil v zemi debatu o postavení žen i každodenním sexismu.

„Nerezignuji, nerezignuji, nerezignuji,“ oznámil v pátek na shromáždění Královské španělské fotbalové federace (RFEF) její šéf Luis Rubiales. Od neděle 20. srpna, kdy se Španělky staly mistryněmi světa v nejpopulárnější hře planety, totiž čelil výzvám k odchodu z funkce.

Mnohem více než o výsledku finále, které zemi zařadilo mezi nejúspěšnější fotbalové mocnosti, se tentokrát mluvilo o oslavách titulu. A především o předávání trofeje šampionkám.

Řadu diváků i účastníků slavnostního aktu zaskočilo, když Luis Rubiales dekorovanou fotbalistku Jennifer Hermoso – na rozdíl od jejích spoluhráček – políbil přímo na ústa. Sama pak ještě šatně v živém vysílání na Instagramu tento moment komentovala, že „se jí to nelíbilo“.

Hermoso versus Rubiales

Fotbalistka ale poté na tiskové konferenci incident zlehčila a nazvala ho „vzájemným spontánním gestem“. Naopak předseda RFEF na obvinění ze sexismu v médiích i na sociálních sítích reagoval přinejmenším podrážděně, kdy své kritiky označil za „blázny“.

Později však došlo k otočce u obou aktérů kauzy. Po zesílené kritice a volání po rezignaci se Rubiales omluvil v natočeném videu. V něm se podle serveru ABC měla na nátlak předsedy objevit i Hermoso, ta ale odmítla.

Právě v souvislosti s videem reprezentantka vydala prostřednictvím hráčské asociace FutPro stanovisko, ve kterém obvinila španělskou fotbalovou federaci z „nátlaku“ na její osobu, rodinu i přátele. „Cítila jsem se obětí agrese a sexistického činu,“ uvedla v prohlášení Hermoso a dodala, že v žádné chvíli s polibkem na ústa od Rubialese nesouhlasila.

Rubialesova matka se zamkla v kostele v andaluském Motrilu a odstartovala protestní hladovku proti ,krvavému honu na jejího syna‘.

Šéf španělského fotbalu ale celou událost vnímal jinak. „Nebyla v tom žádná touha, žádná dominance. Bylo to jako bych líbal jednu ze svých dcer,“ uvedl mimo jiné Rubiales na valné hromadě RFEF a jménem federace podal na hráčku stížnost za pomluvu.

„Falešný feminismus“ a protestní hladovka

Kontroverzemi obklopený fotbalový funkcionář se od tohoto okamžiku vydal do útoku. Ačkoli ještě ve čtvrtek 24. srpna večer španělská média informovala o jeho konci v čele RFEF, v pátek bylo vše jinak a Rubiales větu z úvodu tohoto článku zopakoval během svého projevu pětkrát.

Své kritiky pak obvinil z „falešného feminismu“ a sám sebe prohlásil za oběť „společenského atentátu“. V podobném tónu se nesou i vyjádření a činy Rubialesových blízkých.

Jeho matka Ángeles Béjar se tak v pondělí zamkla v kostele v andaluském Motrilu a odstartovala protestní hladovku proti „krvavému honu na jejího syna“. Spolu s ostatními příbuznými pak požaduje po Hermoso, aby „řekla pravdu“. Co tím přesně míní však neupřesnila.

Poslechněte si také náš podcast: PULS | Ženy krášlily tribuny a plodily hráče. Teď jim FIFA slibuje rovné odměny

Proti hlavě španělského fotbalu se mezitím postavila tamní veřejnost, domácí i zahraniční sportovní osobnosti a členové levicové vlády. Především ale vyslala jasný signál Mezinárodní federaci fotbalových asociací (FIFA), která Rubialese suspendovala na dobu 90 dní a hrozí mu sankcemi. V pondělí pak zahájilo vyšetřování funkcionářova chování Nejvyšší státní zastupitelství.

Vzdor reprezentantek

Za Hermoso se mezi prvními postavily její reprezentační kolegyně, které odmítly navléct reprezentační dres, dokud bude Rubiales nadále předsedou federace.

Celkem se podle španělských novinářů jedná o více než 80 fotbalistek, navíc rezignovalo 11 členů realizačního týmu ženské reprezentace. Podporu své kolegyni ale ukazovaly i hráčky v zahraničí.

Reprezentovat svou zemi za současného vedení však odmítl i hráč sevillského Betisu Borja Iglesias. Právě na reakci mužských kolegů se přitom dlouho čekalo. Samotní fotbalisté, a především vedení klubů, se Rubialesovi postavili až týden po událostech na světovém šampionátu.

Postupně tak chování předsedy RFEF odsoudily dva největší španělské kluby FC Barcelona a Real Madrid i další prvoligové kluby, stejně jako jednotliví fotbalisté.

„Pěst namísto polibku“

Hráči Sevilly tak v sobotu před zápasem oblékli trička s heslem #SeAcabó (je konec), které jako první použila na sociálních sítích spoluhráčka Hermoso Alexia Putellas. Fotbalisté Cádizu zase před zápasem rozvinuli transparent s nápisem „Všichni jsme Jenni“.

Na stranu španělské fotbalistky se postavili například i němečtí fanoušci s transparentem „Pěst namísto polibku pro Rubialese a Rummeniggeho.“ Právě bývalý německý reprezentant a člen představenstva Bayernu Mnichov Karl-Heinz Rummenigge se jako jeden z mála Rubialese zastal.

Především se teď ale mluví o změnách ve složení valné hromady RFEF, která Rubialese ve funkci podržela a od níž za svůj projev sklidil bouřlivý potlesk. Ve 140členném shromáždění totiž zasedá pouze šest žen.

Obtížně odvolatelný šéf

Od počátku kauzy požadují Rubialesův konec nejviditelnější tváře dosluhující vlády, včetně jejího šéfa Pedra Sáncheze. Premiér označil Rubialesovo chování za „nepřijatelné“ a dodal, že pokud RFEF „nepodnikne potřebné kroky“, přistoupí k nim jeho kabinet.

Jenže jak upozornil deník El Mundo, vláda Rubialese jen tak odvolat nemůže. Cesta k tomu totiž vede přes stížnost k Národní sportovní radě. Pokud ta rozhodne, že je k odvolání důvod, posune případ Správnímu soudu pro sport. Až teprve ten o případném konci Rubialese rozhodne. Aktuálně se chováním šéfa španělského fotbalu na popud vlády zabývá Národní sportovní rada.

Zlomový moment #MeToo

Události okolo předsedy RFEF ale mezitím ve Španělsku rozpoutaly debatu o postavení žen, a to nejen ve sportu. „Za šest dní feminismus spláchl Rubialese pryč,“ napsala na platformě X novinářka deníku El País Isabel Valdés.

„Rubiales odolal korupčním skandálům i vyšetřování, ale už ne době po feministické revoluci,“ všimla si ve své analýza novinářka Ana Requena Aguilar. Právě ona si ve svém textu všímá, jak se postavení žen ve Španělsku za posledních dvacet let změnilo.

Příběhy o sexismu ve Španělsku teď zveřejňují ženy všech generací i profesí – od studentek přes vědkyně či uklízečky po operní pěvkyně.

Když v roce 2001 vystoupila na veřejnosti zastupitelka Ponferrady Nevenka Fernandéz s obviněním starosty Ismaela Álvareze ze sexuálního obtěžování, byla nucena snášet výhrůžky, posměšky a neustálé zpochybňování její výpovědi. Svou rodnou zemi nakonec musela opustit.

O 22 let později je situace zcela odlišná. Chování Rubialese vůči Hermoso i bývalé podřízené Tamaře Ramos, která ho obvinila ze sexismu a bossingu, odsoudili Španělky a Španělé napříč společností. A věci se daly do pohybu.

Jiskra revoluce

Z hesla #SeAcabó se stala španělská obdoba #MeToo a sociální sítě v posledních dnech zaplavují často bolestné příběhy svědčící o přetrvávajícím sexismu a sexuálním násilí. Zveřejňují je ženy všech generací a profesí, od studentek přes vědkyně nebo uklízečky až po pěvkyně operních domů.

Jiskru revoluce, jak o posledních událostech píše ve svém komentáři na The Guardian španělská novinářka María Ramírez, je ale kromě sociálních sítí možné vidět i ve španělských ulicích.

Čtěte také: Dřív zatloukala, teď se ničím netají. Jak BBC přestala zametat skandály pod koberec

V pondělí demonstrovaly v Madridu proti genderovému a sexualizovanému násilí stovky lidí. „Není to ojedinělý případ, říká se tomu patriarchát,“ stálo na jednom z mnoha transparentů. „Lidé se probudili a já doufám, že jde o krok správným směrem,“ řekla novinám El Diario mladá fotbalistka Rebeca.

A přicházejí i první kroky. Vicepremiérka a ministryně práce Yolanda Díaz už oznámila, že inspektorát práce prošetří „diskriminační podmínky“ v ženském fotbale. Zabývat se bude nejen nerovnými mzdami, ale i zdravotními riziky.

Liberální Španělsko?

Navzdory reformám Sánchezovy vlády v oblasti práv žen nebo sexuálních menšin se tak ukazuje, že obraz Španělska jako vysoce feministické země má stálé své kaňky.

Každopádně, pyrenejské království přišlo s řadou progresivních kroků. Lze v něm například podstoupit interrupci bez souhlasu rodičů už od 16 let, šestnáctiletí pak mohou změnit své pohlaví bez nutnosti předložit lékařskou zprávu. A tamní ženy také díky novému zákonu mohou jít při bolestivém průběhu menstruace na nemocenskou.

Všichni jsme si pomysleli: Když tohle udělá před očima celého světa, co asi potom dělá v soukromí?“ děsí se ministryně pro sociální práva Ione Belarra.

Země se ale, jak je možné vidět na aktuální kauze, nadále potýká se sexismem a sexuálním násilím. „Všem mužům, kteří jsou ohromeni reakcí na Rubialese: je to proto, že se to stalo nám všem. S naším šéfem, klientem, učitelem, kamarádem, neznámým člověkem nebo přímo s vámi,“ napsala na platformě X novinářka Irantzu Varela.

Server El Diario kromě dokumentace svědectví v rámci kampaně #SeAcabó dokonce vyčlenil tomuto tématu část své názorové rubriky – pod heslem „Prolamujeme ticho ohledně každodenního machismu“.

Ženy v politice

Větší pozornost upřená na popsané problémy je do jisté míry také výsledkem většího zastoupení žen v politice, a zejména ve vládě Pedra Sáncheze. Právě španělské ministryně se staly nejvýraznějšími hlasy volajícími po Rubialesově konci (a tím také hlavním terčem jeho urážek).

Čtěte také: Šrámy způsobil ženám i literatuře. Sexuální násilí v elitních kruzích rozkryla švédská novinářka

„Člověk by neměl předpokládat, že políbit někoho bez souhlasu je něco, co se prostě dělá. Je to forma sexuálního násilí, kterou my ženy trpíme každý den. Dosud byla neviditelná, ale nesmíme ji přijímat jako normu,“ ministryně pro rovnost Irene Montero.

„Všichni jsme si pomysleli: Když tohle udělá před očima celého světa, co asi potom dělá v soukromí? Sexuální násilí na ženách musí skončit,“ dala najevo rozhořčení ministryně pro sociální práva Ione Belarra.

Známý rozhlasový sportovní komentátor Manolo Lama prohlásil, že se ,nejvíce rozčilují ti, co nebyli nikdy políbeni‘.

Nicméně i do tohoto tématu vstupují spory mezi španělskou pravicí a levicí. Předsedkyně madridské vlády Isabel Díaz Ayuso se tak ke kauze vyjádřila teprve toto pondělí, kdy uvedla, že Španělé žijí v „totální manipulaci“. Zahraničním médiím pak doporučila, aby větší pozornost věnovala bojkotu cyklistické Vuelty ze strany katalánských separatistů.

Redakce plné Rubialesů

Právě také mediální pokrytí kauzy ukázalo na stav španělských (především sportovních) médií. Rozruch vyvolala především titulní strana sportovního deníku AS z 24. srpna. Na ní se objevila Jennifer Hermoso líbající trofej pro mistryně světa s titulkem „Jenni nechá Rubialese padnout“.

Sportovní periodika a novináři aktuálně čelí za své reportování o kauze Rubiales silné kritice. Například známý rozhlasový sportovní komentátor Manolo Lama prohlásil, že se „nejvíce rozčilují ti, co nebyli nikdy políbeni“. „Španělsko je země inkvizitorů. Pokud si myslíš něco jiného než ostatní, ukamenují tě,“ reagoval na kritiku Lama.

Především se ale ve veřejném prostoru opakuje otázka, proč média o chování Rubialese a poměrech v Královské španělské fotbalové federaci neinformovala dříve.

„Ve sportovní žurnalistice je také mnoho Rubialesů,“ píše v komentáři na serveru Jot Down Sport novinářka Gemma Herrero. „Je jich tu mnoho, v mnoha redakcích. Všichni ti, kteří vás bez dovolení líbají a sahají na vás, všichni ti, kteří komentují váš vzhled, všichni ti, kteří po vás chtějí číslo, protože ho prý chce nějaký fotbalista… U všech teď čtu pobouření nad Rubialesem a patriarchálním systémem v RFEF,“ poznamenává Herrero.

„Jak jsme mohli psát o situaci fotbalistek, když jsme v redakcích sami obklopeni Rubialesi?“ odpovídá otázkou španělské veřejnosti na závěr Herrero.

Tomáš Trněný

Více článků od autora