Novoroční brífink Petra Jedličky: Co čeká svět v roce 2024?

Rok 2023 je pryč a opravdu nelze říci, že byl z pozorovatelského hlediska fádní. Bohužel začalo několik nových válek. Ázerbájdžán si zabral již celý Karabach. V Nigeru nastoupila už pátá africká junta za posledních několik let, rozšířilo se NATO a také skupina BRICS s čínskou a indickou dominancí.

Veledůležité volby proběhly v Turecku, Argentině, Nizozemsku a ve Španělsku. Velkou výměnu vládnoucí garnitury zažilo Finsko, Nový Zéland, Ekvádor, Černá Hora, Polsko či Slovensko.

Rok 2024 by přitom měl být ještě živější, a to i kdyby se nestalo nic víc, než předpokládají dosavadní expertní výhledy. Jako první se derou na mysl samozřejmě volby ve Spojených státech, kde se chce na podzim vrátit Donald Trump. Rýsuje se toho však mnohem více.

Britský Economist uvádí, že ještě nikdy se nechystalo na jeden rok tolik důležitých voleb a zkoušek demokracie jako letos. A konkurenční Guardian používá pro začínají rok rovnou tematické označení: Democracy's Super Bowl.

Připočtou-li se válka na Ukrajině, blízkovýchodní konflikty v Palestině, Sýrii, Libanonu a u jemenských břehů, bující vnitřní válka v Kongu, Barmě či Súdánu, situace na Kavkaze a napětí u venezuelské hranice, je zřejmé, že zahraniční dění by ani letos ze zřetele mizet nemělo.

Nač konkrétně se tedy v dnes začínajícím roce zaměřit a co sledovat?

Asijská volební vlna

Letošní rok otevírají hned několikery volby ve významných asijských zemích: v lednu ve 170milionovém Bangladéši, horském Bhútánu a v ostrovní republice Tchaj-wanu, v únoru ve 230milionovém Pákistánu a 270milionové Indonésii, v březnu pak v 90milionovém Íránu. S výjimkou Bhútánu, kde byla teprve v předminulé dekádě zrušena absolutní vláda Dračího krále a zavedena demokracie, sužuje všechny zmíněné mocnosti nějaký vážný vnitřní konflikt, v jehož kontextu se patří chystané volby sledovat.