Konzervativní francouzští Republikáni si do svého čela vybrali ministra vnitra Bruna Retailleaua, který slibuje, že zasadí ránu migraci. Jeho výroky zní jako ozvěna francouzské krajní pravice.
Ještě před rokem ho většina Francouzů téměř neznala. Aby ne – čtyřišedesátiletý Bruno Retailleau měl pověst suchopárného muže, který neumí zaujmout.
Dokonce i jeho přátelé o něm říkají, že s ním zkrátka není moc zábava. „Bruno a jeho představa večírku? To je pití perlivé vody,“ pronesl na Reailleauovu adresu Hervé Marseille, který s ním léta spolupracuje ve francouzském Senátu.
Jenže Retailleau od loňského září, kdy zasedl do křesla ministra vnitra, připomíná dravého dostihového koně, který vytrvalým tryskem předbíhá jednoho rivala za druhým. A nijak se netají tím, kde leží jeho cílová rovinka: Elysejský palác.
Ze sedla do vlády
Vše pro něj začalo na jiném než politickém kolbišti. A ve středověkém kostýmu.
Když se řekne Puy du Fou, mnozí Francouzi si vybaví zábavní park se středověkou tématikou. Někteří francouzští historici a historičky ho kritizují za idealizování katolických a royalistických hodnot, ale velkolepá představení se starobylým hradem a spoustou koní své publikum mají.
A právě ve Puy du Fou kdysi Retailleau působil jako dobrovolník: byl kostýmovaným jezdcem prohánějícím se v jedné ze show. Tehdy mladý muž zaujal zakladatele parku a dlouholetého francouzského poslance Philippa de Villierse.
Od té doby je léta pojilo přátelství, které Retailleauovi pomohlo vystoupat krok po kroku z regionální politiky až do nejvyšších pater francouzského veřejného života.
Dlouhá léta spolu oba muži vedli malou euroskeptickou a protiimigrační stranu Hnutí pro Francii. Nakonec se ale jejich cesty rozdělily.
V roce 2009 si tehdejší premiér François Fillon vybral Retailleau do jedné z ministerských pozic. To však de Villiers, který krátce předtím utrpěl debakl v prezidentských volbách, nestrávil a okamžitě se postavil proti.
Retailleau proto odešel z Hnutí pro Francii a nakonec se v roce 2011 dal ke konzervativním Republikánům.
Na svou hvězdnou chvíli si ale musel dlouhá léta počkat. Přišla totiž až loni v srpnu, kdy Republikáni zasedli ve vládě a tehdy ještě málo známý Retailleau za ně obsadil klíčový post ministra vnitra.
Od té doby se mu daří plnit titulky nejen francouzských médií. Z muže, který byl nedávno pro ně hádankou, je najednou vycházející hvězda francouzské politické scény. Vsadil na dvě věci: boj proti migraci a proti kriminalitě.
Jakmile politik, který zastával dvacet let funkci senátora, usedl do ministerského křesla, prohlásil, že jeho prioritou je „právo a pořádek“.
„Francouzi chtějí víc pořádku v ulicích a na hranicích,“ prohlásil, odmítl masovou imigraci a naznačil, že Francii by mohly migrační proudy „zahltit“.
Vše představuje výrazný posun v rétorice, který zní jako ozvěna tamní krajní pravice.
Člověk z dřívějšího světa
Podobně jako v Německu nebo třeba ve Švédsku se i ve Francii vede debata o dalším zpřísnění migračních zákonů. Loni v září zemí otřásl případ znásilnění a vraždy devatenáctileté studentky Philippine.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
