Česko dlouho platilo za jednoho z hlavních podporovatelů válkou zmítané Ukrajiny. Blížící se parlamentní volby však tuto pozici můžou smést. Favorizované hnutí Andreje Babiše se ve vztahu k napadené zemi ohání zcela jinou rétorikou než stávající vláda. A všímají si toho i v zahraničí.
Lídr hnutí ANO Andrej Babiš | Foto: Alexandros Michailidis / Shutterstock
Loni koncem listopadu se do dánské Kodaně sjelo dvanáct významných politiků. Navzdory vážnému tématu zde ale vládla uvolněná atmosféra. Nechyběly úsměvy, slova díků a poplácávání po zádech. Právě se tu totiž zrodila zbrusu nová aliance.
Takzvaná Seversko-Ukrajinská skupina představuje další pomocnou ruku, o níž se může Kyjev opřít. Jejím hlavním cílem je intenzivní podpora Ukrajiny a zvyšování investic do tamního obranného průmyslu.
Zatím nový spolek čítá dvanáct zemí, avšak Česko bychom mezi nimi hledali marně. Místo něj výčet vyplňují státy Pobaltí a Skandinávie, Německo, Nizozemsko, Velká Británie a také Polsko.
Neuběhl ani týden a konala se další schůzka. Ve ve švédském Harpsundu se tentokrát sešli jen zástupci Polska, skandinávských a pobaltských zemí, aby se ujistili, že jsou hlavním hlasem napadené Ukrajiny na mezinárodní scéně a vzájemnou spolupráci v bezpečnostních otázkách hodlají nadále posilovat.
Region obklopující Baltské moře pak následně označil polský premiér Donald Tusk za své největší spojence, alespoň v otázkách přístupu k Ukrajině. Tuzemsko mezi nimi opět nefiguruje a podobných jednání se ani neúčastní. Proč?
Česko se řadí mezi země, které po celou dobu Ukrajinu neúnavně podporují, pořádají pro ni sbírku munice a zastávají jeden z nejtvrdších postojů vůči Rusku.
Podle slov Valeriji Korablyové, politoložky z Institutu mezinárodních studií v Praze, vychází Česko v ukrajinských průzkumech dlouhodobě jako jedna z nespolehlivějších partnerských zemí. České vztahy s Kyjevem navíc na rozdíl třeba od Polska nehyzdí žádné vzájemné šarvátky ani historické konflikty.
Čtěte také: Roztržka mezi spojenci. Bude Polsko blokovat integraci Ukrajiny s EU?
Přesto už Prahu mezi své nejbližší spojence veřejně nezahrnuje ani samotný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten při lednové návštěvě Varšavy v rozhovoru s tamními médii prohlásil, že jedině Skandinávci, Poláci, lidé z Pobaltí a Rumuni chápou, že Rusové půjdou v případě svého úspěchu dál.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
.jpg)
