Ukrajina
Voxpot Klub
Titulka
Live Feed
Nejčtenější
Témata

 

25. 02. 2022, 08:11

První den ruské invaze, která šokovala svět

Filip Brychta

Již před více než čtyřiadvaceti hodinami začala ruská invaze. Za včerejšek zemřelo již 137 ukrajinských občanů, zatímco ruské ztráty nejsou známy. Přinášíme rychlý přehled dění a komentáře dvou bezpečnostních expertů.

Včera okolo páté hodiny ranní nařídil ruský prezident Vladimir Putin „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině. Ruské síly tak zahájily raketové útoky na velitelská a řídicí zařízení, místa protivzdušné obrany, letecké základny a další klíčové cíle, jejichž zničení mělo Ukrajincům ztížit obranu.

V plamenném projevu ze čtvrtečního rána se Putin nezapomněl zmínit o nepravdivých příbězích, kterými své kroky ospravedlňuje. Mimo jiné i o tom, že se Ukrajina snaží vyvíjet jaderné zbraně nebo že je potřeba provést její denacifikaci.

Jiní státníci neváhali označit tento akt za opovrženíhodný, ale například Čína obviňuje světová média ze lží, když mluví o krocích Putina jako o invazi. Generální tajemním NATO Jens Stoltenberg potom vše označil za „brutální akt války“.

Den první

Nejčastěji se hovoří o tom, že Rusko zahájilo invazi ze tří směrů. Nejdříve začal útok vzduchem. Cílem byly pozice v Kyjevě, Charkově, Oděse, Ivano-Frankvisku nebo Mariupolu. Na což ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil výjimečný stav a uzavřel vzdušný prostor pro civilní lety.

Ze severu překročily ruské jednotky pravděpodobně hranici skrz křižovatku mezi Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem ve městě Senkivka. Kolony tanků se pohybovaly směrem ke Kyjevu.

Rusové útočily na letiště v Hostomelu a o půl sedmé jej dobyli. Stejně tak získali kontrolu nad areálem bývalé jaderné elektrárny v Černobylu. Stalo se tak před sedmou večerním, Kdy tomu předcházely boje. Obavy z černobylské elektrárny mírnila na Twitteru jaderná fyzička Dana Drábova, která napsala, že „jsou podstatnější problémy než Černobyl. Ten nás věru neohrozí“.

Není jasné, co konkrétně vedlo Rusko k dobytí elektrárny, ale leží v potenciálně strategické oblasti, která představuje nejpohodlnější cestu k ukrajinskému hlavnímu městu Kyjevu.

Ruské tanky potom dle zpráv dorazily do Charkova, který se ocitl v obležení. Tam byla zaznamenána raketa Smerč, která může způsobit značné ztráty na civilních životech, protože je necílená.

Velké kolony ruských vojenských vozidel byly také spatřeny na opuštěném přechodu mezi Ukrajinou a okupovaným Krymem.

Kritická je situace na jihu podél Dněpru a severně od města Cherson. Úřady přiznaly, že tam ztratily nad některými územími kontrolu. Dále Rusové získali kontrolu například nad Kachovskou vodní elektrárnou, městem Olešky a nad přepravou přes Severo-krymský kanál. BBC také uvádí, že Rusko rozmístilo vyloďovací lodě v Černém a Azovském moři.

Večer potom ukrajinský prezident vyhlásil všeobecnou mobilizaci. Platí pro celé území země s výjimkou Luhanské a Doněcké oblasti, kterou zčásti ovládají separatisté. Mobilizaci předcházel zákaz vycestování mužů ve věku 18 –60 let. V noci také Zelenskyj oznámil, že „nepřátelské sabotážní jednotky vstoupily do Kyjeva“.

Obě strany nyní natáčejí zajatce a ukazují je světu. Ukrajinské ministerstvo obrany tak například uvedlo, že „ruští okupanti, kteří narazili na totální odpor ukrajinských obránců, se vzdávají“. Pravdivost takovýchto tvrzení je ale velmi obtížně ověřitelná.

V pokračující rozsáhlé invazi se objevují obvinění, že Rusko zaútočilo na nevojenské cíle. Je to v rozporu s jejich tvrzením, že budou „zasahovat pouze vojenské cíle“.

Letecké útoky a dělostřelecká palba pokračovala na klíčových bojových frontách i přes noc. Objevilo se také video, které ukazuje ruské jednotky, jak obsazují silnice v okolí Melitopolu na jihovýchodě země. Ukrajinská armáda uvedla, že Rusko má zřejmě v úmyslu vytvořit pozemní koridor od svých západních hranic přes jižní Ukrajinu do autonomní republiky Podněstří v Moldavsku.

Po celém světě se také vzedmula vlna protestů proti válce a na podporu Ukrajiny. Dokonce i v Rusku byly v ulicích tisíce lidí a téměř 800 jich bylo zadrženo policií. Později Putin pro uklidnění sděloval, že „neměl s Ukrajinou jinou možnost“.

Komentář Veroniky Víchové

Ruská federace svou invazí na Ukrajinu možná překvapila své dosavadní obhájce, a to včetně prezidenta Miloše Zemana nebo bývalého prezidenta Václava Klause, většinu bezpečnostní komunity ale nikoliv. Probíhající válečný konflikt je důsledkem agresivní politiky Kremlu, západní demokracie však nejsou zcela bez viny. V představě, že diplomacie a ustupování Rusko přiměje k smířlivějšímu jednání, Západ opakovaně Rusku nabízel vstřícně prst, a Rusko si jako obvykle ukouslo celou ruku. Hrození sankcemi na poslední chvíli také nepomohlo, jelikož Vladimir Putin na základě minulé skutečnosti tuší, že z velkých řečí pravděpodobně nic nebude.

Je čas si uvědomit, že na politiku ustupování a vstřícnosti Rusko zkrátka neslyší. Pokud transatlantická komunita myslí vážně své pohoršení nad ruskou agresí a chce ji zastavit, musí najít politickou vůli k podniknutí kroků, které budou Rusko skutečně bolet, a to i napříč tomu, že na samotném Západě mohou způsobit určitou míru nepohodlí či nejistoty. Odpojení Ruska od platební platformy SWIFT, tvrdé sankce na největší ruské banky, omezení dodávek ruské ropy. To jsou jedny z několika příkladů, které by Rusko mohlo skutečně pocítit.

Paralelně je nutné, aby západní demokracie nenechaly na holičkách samotnou Ukrajinu, která bitvu proti východnímu medvědovi bez západní humanitární, zdravotnické, ale zejména také vojenské pomoci může jen stěží vyhrát. Její zájem směřovat do západních struktur je jejím výsadním právem, o kterém by neměl rozhodovat nikdo jiný než sami Ukrajinci, kteří toto právo nadále brání, a to v současnosti opět i vlastními životy.

Komentář Tomáše Šmída

[infobox id=”2″]

Dnešní nová ruská ozbrojená agrese vůči Ukrajině vyvolala šok, protože ačkoliv napětí se kumulovalo už několik měsíců, většina lidí doufala, že se jedná jen o diplomatický nátlak, případně se akce omezí na Ruskem již fakticky obsazený východ země. Kreml nakonec ze všech probíraných variant přistoupil k té snad nejrozsáhlejší, kdy napadl prakticky celé území Ukrajiny ze tří směrů, a ostřelování dokonce dosáhlo i na západoukrajinský Ivano-Frankivsk.

Ruská agrese vůči Ukrajině je samozřejmě hrubým porušením mezinárodního práva, hlavně Charty OSN, a porušen byl také helsinský Závěrečný akt, Pařížská charta, Budapešťské memorandum a Zakládající akt Rusko-NATO. Nicméně je také neklamným znamení, že se Putin hodlá v závěru své kariéry (protože ani on není nesmrtelný) věnovat nesmazatelným zápisům do ruských dějin. Jakkoliv si stále myslím, a i první den invaze na to pořád ukazuje, že mu jde především o ukrajinský jih, o černomořské a azovské pobřeží a propojení Krymu s Ruskem pozemní cestou (případně až sjednocení s Podněstřím), tak už daleko méně fantaskně vypadá možnost, že se opravdu rozhodl obnovit přinejmenším jednotu východní Slovanů. To znamená spojit Velkou Rus, Malou Rus a Bílou Rus v jeden státní celek. Ne-li dokonce znovuobnovit SSSR, což by nevyhnutelně představovalo přímou konfrontaci s NATO, jelikož tři postsovětské státy (pobaltské země) jsou jeho členy. A je-li jeho ambicí opravdu ostrý zápis do ruských dějin a hodlá obnovit celý východní blok s Moskvou jako jeho centrem, tak konfrontace s celým východním křídlem NATO by mohla přinést skutečně světový konflikt ničivých rozměrů. Anebo rozpad NATO a obětování celého východního křídla. Pro nás Čechy by to znamenalo cestu zpět do otroctví, jakkoliv mnohým z nás by to vlastně i vyhovovalo.

Dnešní vpád na Ukrajinu tedy ukázal, že Putin bude v závěru svého života nesmírně nebezpečnou postavou pro světový mír. Mnohem nebezpečnější, než jsem si myslel, a to jsem o něm neměl iluze hned od jeho politických začátků, kdy nechal kvůli svému ratingu vyzabíjet desetitisíce čečenských civilistů.

Aktuální informace k válce na Ukrajině sledujte také v našem twitterovém vláknu.

Filip Brychta

Více článků od autora

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Registrace