Patrně jste o nich nikdy neslyšeli, přesto se vám jejich články zobrazují. Tuzemským internetem denně protečou desítky textů ze zdrojů přímo napojených na ruské vládní instituce i tajné služby. Kdo usiluje o předvolební rozdělení české společnosti?
Co brání světu, aby se nadobro nezřítil do satanské propasti? Přece ošoupaná bota prostého ruského vojáka bojujícího „ve jménu Boha“ s takzvaným liberálním nacismem.
Vítejte na stránkách Cargrad TV. Prokremelské médium ruské muže vyzývá, aby umírali na frontě, tamním bojovníkům připisuje pomyslnou svatozář a samotnou válku na Ukrajině líčí jako existenciální boj Ruska s Antikristem.
Ultrakonzervativní server i stejnojmenná internetová televize, za níž stojí přední postava pravoslavně nacionalistické scény a jeden z výrazných sponzorů donbaských separatistů Konstantin Malofejev, předběhne agresivitou rétoriky a válečné propagandy i leckteré státní kanály.
Jeho vliv navíc sahá až ke čtenářům v České republice.
Cargrad TV je nedílnou součástí mohutné propagandistické mašinérie, která generuje desítky dezinformačních médií a online platforem. Právě ty dnes platí za jeden z pilířů kremelské hybridní války, vedené i proti Česku.
Servery šíří zkratkovité nebo zcela smyšlené narativy, manipulují fakty, obratně zneužívají vnitřních problémů daných zemí a relativizují zločiny ruského režimu.
To vše s jasně stanoveným cílem: ohýbat veřejné mínění za hranicemi ve prospěch Kremlu, nahlodávat vztahy se spojenci a podkopávat důvěru obyvatel v západní demokratické systémy.
V síti manipulací
Moskva zkreslené narativy vysílá minimálně od vypuknutí gruzínské války v roce 2008. Příběh velké části dezinformačních webů se ale začíná psát od roku 2014, po anexi Krymu a následném rozhoření separatistické války na východoukrajinském Donbasu.
Od té doby vznikl spletitý ekosystém online platforem, jehož hlavním záměrem je hlásat zahraničnímu publiku „pravdu“ psanou podle Kremlu.
Nechybí přirovnávání Ukrajiny k líhni nacistů.
V ní je Západ obvykle plný „zvrhlého“ LGBT a válkychtivých Anglosasů – a zároveň směřuje k zániku a ekonomické apokalypse.
Protizápadních zpráv chrlí dezinformační média bezpočet. Vedle nich je pak v nejtemnějších odstínech vyobrazována Ukrajina: nechybí přirovnávání země ke koncentračnímu táboru nebo líhni nacistů bez nároku na vlastní státnost.
Záměrem dehonestační kampaně je maximálně zdiskreditovat obraz Ukrajiny a jejího vedení v očích západních partnerů, nahlodat její legitimitu a zpřetrhat tak podporu, kterou bránící se zemi poskytují spojenecké státy.
Vedle toho usiluje Moskva o vytvoření dojmu, že hlavní brzdou mírových jednání jsou evropští představitelé.
„Tvrdí, že nebýt liberálních elit, už dávno by byl na Ukrajině mír,“ přibližuje Voxpotu často užívané narativy ruské propagandy Andrej Soldatov, investigativní novinář a spoluzakladatel serveru Agentura.ru mapujícího aktivity ruských tajných služeb.
Právě šíření válečné propagandy a snaha o destabilizaci sousedních i unijních zemí dostaly po únoru 2022 velkou část ruských dezinformačních médií na unijní sankční seznam.
Čtěte také: „Táhni zpátky, pí..!“ Jak roste česká agresivita vůči Ukrajincům
V první vlně od 1. března 2022 se na něm ocitla velká státem placená média: zpravodajská agentura Sputnik News a televizní stanice Russia Today (RT). Postupně pak přibyly menší a méně viditelné weby.
S dezinformačním kolosem to ale příliš nepohnulo, alespoň ne v tuzemsku. Zdejší „alternativní“ scéna šířila sankcionovaný obsah dál, jen v menším rozsahu. Zbylý prostor začala vyplňovat dosud méně známými ruskými zdroji.
Podrobná datová analýza Voxpotu ve spolupráci s IT kolektivem Druit zjistila, že tuzemským informačním prostorem nadále prostupují narativy šestatřiceti ruských sankcionovaných online platforem, jejichž texty ve velkém citují a překládají české dezinformační a konspirační domény.
Ruské weby přitom nejsou jednolitá masa napojená na státní pokladnu. Jde naopak o spletitý ekosystém médií s různými vlastníky, finančními toky, tématy i polem působnosti.
Jaká je základní typologie v Česku nejcitovanějších ruských zdrojů nacházejících se na sankčních listech?
Státní agentury a stanice cílící předně na zahraniční publikum
Představují vlajkovou loď kremelského vlivu u nás. Řadí se sem známé zpravodajské agentury jako Ria Novosti a Sputnik News, televizní stanice RT a státní internetové zpravodajství Ukrajina.ru.
Za sledovaných patnáct let figurovaly jako zdroje (ať už jen citace, či přímo překlady) u zhruba 14,5 tisíce českých článků. Více jak třetina z nich přitom připadala na Sputnik.
Jeho vliv ve zdejším informačním prostředí ale vytrvale klesá: za poslední tři roky se na něj české weby odkazovaly jen v 1,4 procentu případů.
Média vnější ruské rozvědky (SVR)
Nalezneme zde weby jako Oriental Review, New Eastern Outlook nebo Fond strategické kultury (anglicky SCF, rusky Fondsk), jehož vliv v Česku v posledních letech značně stoupá. Za poslední rok zaujal v žebříčku nejcitovanějších ruských webů druhé místo.
Dohromady se na média vnější rozvědky za posledních patnáct let odkazovali tuzemští autoři ve více jak dvou tisících případů. Ve většině z nich se přitom jedná právě o Fondsk.
Média vnitřní ruské rozvědky (FSB)
Sem spadají online platformy jako NewsFront a SouthFront. Na rozdíl od výše zmiňovaných serverů cílí zejména na ukrajinské čtenáře žijící na okupovaných teritoriích, včetně poloostrova Krym.
Na něm ostatně sídlí vedení výraznějšího NewsFrontu. Ten se těšil popularitě u nás zejména v letech 2023 a 2024. Odkazy na servery spojené s FSB se od roku 2014 objevily ve více jak 1100 případech: nejčastěji na webu CZ24 News a s velkým odstupem pak na Nové republice.
Informační servery založené oligarchy
Od roku 2014 se na vzniku některých mediálních projektů rovněž podílely některé známé tváře ruského podnikatelského prostředí. K českým čtenářům se dostává především obsah serverů Konstantina Malofejeva: Cargrad TV a Katechon.
Od jejich vzniku v roce 2014 až do současnosti zaznamenal Voxpot téměř 600 odkazů na jejich stránky, přičemž necelou polovinu v posledních třech letech. To svědčí o vzrůstajícím zájmu o tyto platformy.
Oba weby se navíc od ostatních propagandistických platforem značně liší – zejména agresivním jazykem a důrazem na konzervatismus, takzvané „ruské tradiční hodnoty“ a pravoslaví mnohdy hnané do absurdních rozměrů.
Čtěte také: Loví migranty i Ukrajince. Kdo jsou „svatí bojovníci“ zaplavující Rusko
Válka jako štěstí
Přímo Cargrad TV si říká „první ruský kanál“, hlásá radikální nacionalismus a jako ideál staví obnovu Ruské říše ve svých historických hranicích, v čele s carem.
Provozuje dokonce vlastní ideologické oddělení, které nazývá továrnou na ruské významy. „Vracíme ztracené smysly zjevným věcem,“ tvrdí stanice s dovětkem, že právě ideologie je klíčem k národní bezpečnosti.
V konkrétnějších otázkách vybízí redaktoři Cargradu k totálnímu zákazu umělých potratů, protežují rané mateřství a urputně brojí proti LGBT, feminismu a všemu, co podle nich spadá do takzvaného západnímu liberalismu.
Dronové útoky? Boží trest za masturbaci.
V repertoáru stanice nechybí militarizace, antiukrajinství a otevřená propagace války. V té obzvlášť vyniká patrně nejkontroverznější kněz současného Ruska: Andrej Tkačov.
Odpůrce války nazývá odpadem a dronové útoky na ruská města pak božím trestem za masturbaci. K ruským divákům přitom denně promlouvá skrze svůj pořad Svatá pravda.
Na českých webech se překlady Tkačovových absurdních „kázání“, která v sobě zahrnují i výzvy k pálení Ukrajinců, zatím v plném znění neobjevují. Obhajoba a glorifikace agrese v sousední zemi však ano.
„Zvláštní vojenská operace byla rychlou ofenzivou proti liberálům, která skončila jejich odchodem. Takové šťastné období v ruských dějinách za našeho života ještě nebylo,“ citoval například server CZ24 News proslov Konstantina Malofejeva na konci března 2023.
CZ24 News je v tuzemském informačním prostoru hlavním šiřitelem obsahu Cargrad TV, následován dezinformačními weby Pokec24 a Protiproud. Zatímco do roku 2020 se za měsíc objevily většinou jeden až dva texty s odkazy na Malofejevovo médium, od roku 2022 jich už vychází stabilně okolo deseti.
Popularitě se server těší také v Rusku. V mediálním ratingu se letos v červenci umístil na dvacátém místě a předběhl tak i některé státní zpravodajské weby typu Rossijskaja gazeta.
Konkuruje mu navíc plejáda podobně obskurních online platforem, zvláště pak ve srovnání s rokem 2014, kdy Cargrad po anexi Krymu vznikl a byl svým silně konzervativním a vlasteneckým obsahem ojedinělý.
Za svou účast v konfliktu se už tehdy dostal na sankční seznam Evropské unie. Samotný televizní kanál Cargrad TV byl pak přidán v prosinci 2023.
Skrze sankce a četné blokace – naposledy se k nim přidal Ázerbájdžán – se přímý vliv Cargradu omezuje hlavně na Rusko, Bělorusko a Arménii. Nepřímý vliv formou překládaného a citovaného obsahu ale zasahuje i do Česka. A strmě roste.
Americké ozvěny
Vzestupnou křivku co do překladů a citací v tuzemsku vykazuje také Fond strategické kultury.
Server vyvolává dojem výzkumného centra a funguje ve dvou jazykových verzích, ruské a anglické. Odkazuje se často na „vědu a odborníky“ a dává si záležet, aby mezi jeho přispěvateli figurovali právě lidé z akademického prostředí – například bývalí univerzitní profesoři.
Při rozkliknutí se však před člověkem rozevřou divoké konspirace a typické prokremelské narativy, jako například připodobňování Ukrajiny k „zombie zemi, jejíž občany čeká smutný konec“.
Web platí za jeden z pilířů současného ruského dezinformačního systému cílícího na zahraniční publikum, jak ho například v roce 2021 označilo americké ministerstvo zahraničí. Téhož roku tamní ministerstvo financí informovalo, že Fond spadá do skupiny webů, za nimiž stojí ruská rozvědka SVR.
Server se podle ministerstva zapojil v roce 2020 do masivní dezinformační kampaně, jejímž cílem bylo ovlivnit americké prezidentské volby ve prospěch Moskvy a postavit americké občany proti sobě, píše v obsáhlé analýze Microsoft Threat Analysis Center. Na základě těchto zjištění uvrhlo ministerstvo o rok později na ruskou doménu sankce.
Fond se ve Spojených státech rovněž nechvalně zapsal jako aktivní šiřitel konspiračních teorií o koronaviru. Na opačné straně Atlantiku před webem už roku 2019 varovala zvláštní operační skupina Evropské unie pro strategickou komunikaci. Na unijní sankční seznam se však Fond dostal až v prosinci 2022.
Naše redakce by neexistovala bez členstva Voxpot Klubu, díky kterému můžeme pokračovat v nezávislé novinářské práci. Přidejte se i vy a pomozte nám odstartovat celou investigativní sekci!
Šíření obsahu pochybného webu se na území unie restrikcemi nikterak nezbrzdilo. V tuzemsku letí počty článků odkazující na ruskou verzi Fondsk v posledním roce strmě nahoru a v celkovém srovnání zaujímá s 1406 texty čtvrté místo mezi nejcitovanějšími ruskými weby u nás.
Jeho hlásnou stanici opět představuje server CZ24 News, v menším rozestupu pak Zvědavec a Nová republika založená europoslancem SPD Ivanem Davidem.
Ani na českých doménách pak nechybí překlady zjevných konspirací nebo třeba strašení biologickými zbraněmi.
Poslední větší skupinou dezinformačních webů, která se usadila na zdejším informačním poli, jsou média propojená s ruskou domácí rozvědkou, tedy Federální službou bezpečnosti (FSB).
Tu zastupují především platformy NewsFront a SouthFront. Soustředí se převážně na téma Ukrajiny, jejíž image se snaží usilovně podkopat, a na takzvané „válečné zpravodajství“ a dění na Donbasu a Krymu.
Právě s Krymem je obzvlášť pevně spojen prvně zmíněný NewsFront. Poté, co byl poloostrov v roce 2014 násilně obsazen ruskými vojáky, vzniklo na troskách kdysi nezávislého Krymského centra investigativní žurnalistiky zbrusu nové zpravodajské médium.
Úkolem NewsFrontu už však nebylo odhalovat velké korupční kauzy, nýbrž se stát hlavním zesilovačem propagandy Kremlu v nově okupovaných oblastech. Brzy poté expandoval dál za hranice a stal se podobně jako Sputnik vícejazyčnou verzí rychle se rozrůstajícího dezinformačního systému.
Na rozdíl od Sputniku šlo o poměrně malý kanál: server Coda přišel v roce 2018 se zjištěním, že pro NewsFront pracuje deset zaměstnanců a podporuje ho okolo sto finančních přispěvatelů po celém světě. Štědré dárce má však podle analýzy i mezi ruskými bezpečnostními složkami.
NewsFront se může pochlubit úctyhodnou jazykovou základnou. Stránky si lze vedle ruštiny přepnout do jedenácti dalších jazyků včetně němčiny, polštiny nebo slovenštiny.
Právě na Slovensku si přitom server vybudoval poměrně rozsáhlý vliv a podle novinářky Karin Kőváry Sólymos z Investigativního centra Jána Kuciaka zaujal místo pátého největšího šiřitele ruské propagandy v zemi.
„Je to jediná slovenská stránka, která je přímo napojena na ruskou redakci,“ říká pro Voxpot. Texty navíc nejsou jen mechanicky překlápěné z ruské verze, ale psány vyloženě pro slovenské publikum. Dotýkají se totiž často domácí politické situace.
Ruská klika na Slovensku
Jak sama Sólymos odhalila ve své investigativě ze září 2022, za slovenským NewsFrontem stojí člen slovenského svazu antifašistických bojovníků a bývalý pracovník tamního ministerstva životního prostředí Vladimír Zemko. Ani přesná identifikace člověka, který úzce spolupracuje s médiem s vazbami na FSB ale nevedla k policejnímu šetření.
V té době už přitom NewsFront kvůli napojení na ruskou rozvědku figuroval na sankčním seznamu amerického ministerstva financí. Na evropský sankční list se pak dostal letos v únoru.
Nic se však nezměnilo a stránky podezřelého webu dále bez problémů fungují. Sólymos nemá informace, že by sankce jeho působení jakkoli omezily.
Česká verze serveru sice neexistuje, k tuzemským čtenářům však jeho obsah proniká.
Můstkem k němu je právě slovenská platforma – tu v roce 2022 navštívilo měsíčně zhruba půl milionu čtenářů, z nichž čtvrtina pocházela z České republiky. Narativy NewsFrontu zároveň aktivně publikují zdejší dezinformační servery.
V posledním roce se však jeho role proměňuje. Zatímco loni zažil NewsFront na tuzemských platformách raketový nástup, v posledních měsících ho stále více nahrazuje SouthFront, který je rovněž spravován ruskou vnitřní rozvědkou, avšak u nás je mnohem méně mediálně propíraný.
To mimo jiné ukazuje, jak pružně dovede česká dezinformační scéna reagovat a postupně vyplňovat prostor novými a méně známými doménami. Kdysi naprosto dominantní Sputnik se dnes coby zdrojový materiál objevuje jen sporadicky a jeho místo dávno zaujali jiní hráči.
Spletitá síť ruských propagandistických platforem se za více jak dekádu natolik rozrostla, že provozovatelé českých dezinformačních webů mají z čeho vybírat. Jak navíc ukazuje praxe, sankce dosud žádnou eliminaci prokremelských lží nepřinesly.
Text vznikl s finanční podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
