O ruské ekonomicke můžete slyšet, že je na pokraji kolapsu, nebo naopak v nejlepší kondici od rozpadu Sovětského svazu. Problémy nejsou vidět a moc se o nich nemluví – do chvíle, než začnou být naprosto kritické.
Dnešní Rusko je jinde, než bývalo v divokých jelcinovských devadesátkách a za časů měnové krize z roku 1998. Putinova vláda vykazuje podstatně větší finanční zodpovědnost – i díky ní mohl jít Kreml do útoku na Ukrajinu s obrovskými devizovými rezervami.
Zhruba polovinu z nich sice po invazi zamrazily západní vlády, ale Rusku stejně zůstalo hodně zdrojů v zásobě jako pojistka pro případné komplikace. Téměř čtyři roky války a tvrdých sankcí se nicméně podepíšou i na silných ekonomikách.
Zpočátku to nemusí být moc dobře vidět, ale problémy se při silném tlaku postupně řetězí, prohlubují a nakonec vedou ke katastrofě.
Kreml na začátku války přikázal ruským bankám, ať půjčují zbrojním podnikům peníze na zásobování fronty zbraněmi. U bank se tak kupí špatné dluhy, u kterých je velké riziko nesplacení. Zároveň s tím dochází peníze i státnímu rozpočtu, který se propadá do dluhů.
Příjmy z ropy a plynu klesají jednak kvůli sankcím, ale také z důvodu ukrajinských útoků na rafinerie v hlubokém týlu. Vláda si zároveň nemůže půjčovat peníze na mezinárodním trhu kvůli sankcím. Jediný, na koho se s podmínkami může spolehnout, je Čína. Jenže dokáže soused udržet nad zemí ekonomiku, blížící se propasti?
Sledujte nový díl podcastu Bulletproof věnovaný otázce možného ruského krachu.
