Afghánské dívky navštěvují tajné školy. Tálibánu navzdory
Kábul – Radikální hnutí Tálibán zabraňuje rovnému vzdělávání dětí. Dívky smějí navštěvovat maximálně šestou třídu a mají zakázáno studovat na univerzitách. V zemi ale vzniká tajná síť škol, která proti omezení Tálibánu bojuje. Některé dívky se tak mohou učit a socializovat s ostatními studentkami, popsal zpravodajský web CNN.
Učitelku Parasto Hakim překvapilo zaklepání na dveře. Rychle si prohlédla třídu, aby zjistila, jestli nejde nějaká studentka pozdě. Všechny ale seděly v lavicích. „Mohl to být pouze Tálibán,“ došlo pedagožce. Ona, její kolegyně a studentky v textu vystupují – z důvodu ochrany – pod pseudonymy.
Hakim s bušícím srdcem otevřela dveře a proti ní stálo nejméně pět členů afghánské militantní skupiny. Přišli zkontrolovat, jestli na místě nedochází k porušování nějakých pravidel. Poté, co Tálibán zhruba před dvěma lety znovu ovládl Afghánistán, zavedl zákaz vzdělávání žen. Ten Hakim porušila – v tajné škole totiž učí výhradně dívky.
Díky nastaveným bezpečnostním protokolům se ale Tálibánu nepodařilo zjistit nic. Zaměstnanci i studenti totiž vědí, jak se v těchto stresových a nebezpečných situacích chovat. „Řekla jsem dívkám, aby mlčely, měly sklopené oči a nemluvily, i když na ně muži přímo promluví. Takže když se jich na něco ptali, dívky se dívaly na mě a já odpovídala,“ popsala Hakim pro CNN s tím, že byla hodně vyděšená.
Ženy mizí z veřejného života Když se v létě 2021 valily tálibánské tanky do Kábulu, sledovala to Hakim s hrůzou. Tehdy ještě skupina slibovala progresivnější vládu oproti té předchozí z let 1996-2001. Představitelé Tálibánu například ještě před dvěma lety tvrdili, že vzdělání zůstane právem pro všechny.
„Říkali úplně stejná slova jako tenkrát. Že Afghánistán bude fungovat podle práva šaría a islámských hodnot. Tvrdili, že vrátí dívky do škol a ženy budou moci pracovat a studovat na univerzitách,“ vzpomínala Hakim. Už tenkrát byla přesvědčená, že Tálibán lže.
Militantní skupina své sliby nedodržela. Dívky smějí chodit maximálně do šesté třídy, vyšší stupně a univerzity pak mohou navštěvovat pouze muži. Ženy tak postupně mizí z veřejného života.
V prosinci loňského roku Tálibán nařídil všem lokálním i mezinárodním nevládním organizacím – včetně OSN – aby jejich zaměstnankyně přestaly chodit do práce. Další z mnoha omezení, která narušují běžný život přišlo letos v červenci. Radikální uskupení nařídilo zavřít všechny salony krásy, protože je považuje za „neislámské“. Doposud šlo přitom o odvětví, které zaměstnávalo asi šedesát tisíc osob.
Dívky se potýkají s úzkostmi OSN v červnu označila drakonická omezení Tálibánu za „diskriminační a misogynní“ a varovala, že jejich vláda může představovat „genderový apartheid“ a páchat „zločiny proti lidskosti“. Situace se navíc projevuje také na psychickém zdraví mladých dívek a žen. Podle OSN se od návratu Tálibánu k moci zvyšuje i počet sebevražd mezi ženami.
Hakim se proto rozhodla, že bude na situaci v zemi reagovat. Podle ní je poskytování vzdělání dívkám jediný způsob jak bojovat proti Tálibánu. A tak s pomocí odvážných kolegů založila síť tajných škol SRAK. Ta funguje díky 150 odvážným učitelům a zaměstnancům. Vzdělává přibližně 400 dívek v osmi afghánských provinciích.
Hakim chtěla především vytvořit prostředí, ve kterém se mohou dívky scházet, učit a mít vlastní komunitu. Z vlastních peněz nakoupila nejrůznější školní pomůcky a připravila podklady. „Všechno jsem zajistila, ale potřebuji, abys mi pomohla to rozšířit,“ obrátila se na kamarádku Maryam. Její kolegyně ráda přislíbila pomoc, sama si totiž připadala uvězněná. „Doma jsem se cítila jako ‚zombie’, které nemá co dělat a kam jít,“ přiznala CNN s tím, že trpěla i úzkostmi a depresemi.
Když se o škole začalo mluvit, dívky měly o učení zájem. Teď v „undergroundových“ učebnách probírají všechno od angličtiny přes matematiku až po přírodní vědy nebo krejčovství. Studium jim navíc paradoxně pomáhá „vypnout“, sdělila Maryam: „Dívky se zoufale snaží uniknout stresu z toho, že sedí doma a přemýšlejí o tom, jak přišly o svá práva.“
Studentky i učitelky dobrovolně riskují Poté, co Tálibán v zemi převzal moc, se šestnáctiletá Fatima začala cítit deprimovaně. Kvůli tomu, že musela zůstat doma – což podle ní omezuje její vyhlídky do budoucna – pociťovala i úzkost. „Myslela jsem si, že jsem vyhozená ze společnosti. Připadala jsem si jako vězeň, který smí jen jíst a pít,“ popsala.
Za pomoci rodiny ale našla tajné vzdělávací kurzy. Díky nim objevila svou novou vášeň – krejčovství. Teď sní o tom, že se stane slavnou módní návrhářkou. „Chtěla bych být ženou, která je mezi lidmi známá. Nechci být věčně za maskou, chci mít možnost ukázat svou pravou tvář,“ vysvětlila.
Pro další studentku, Yaldu, je tajná výuka záchranným lanem. Málem totiž vzdala svůj cíl – stát se inženýrkou. „I kdyby Tálibán zůstal ještě sedm nebo osm let, nakonec odejde a my pak budeme moci jít na univerzitu a pokračovat ve vzdělávání,“ sdělila svůj názor čtrnáctiletá Yalda. I ona se svěřila s tím, že doma zažívá úzkostné stavy a deprese.
Když se v tajné škole učitelka Maryam dozvěděla, že Tálibán kontroluje okolí kvůli nelegálním aktivitám, bála se, že ji radikálové dopadnou. Při představě že ji navštíví členové militantní skupiny v ní tuhne krev. „Mám strach. Prožívám ho v každém okamžiku. Ale zároveň jdu dál s nadějí, že zítřek bude lepší než dnešek,“ svěřila se a dodala, že naděje je silnější než strach.
Na budoucnost myslí i Fatima – především před tím, než vyrazí do školy. Připouští, že se bojí případného zatčení, ale je ochotná riziko podstoupit. „Pokud mě zadrží, řeknu jim, že se chci jenom vzdělávat. To, že nechci sedět doma, není zločin,“ řekla CNN.
Tajné vzdělávání dívek fungovalo i dřív Afghánská politička a aktivistka za ženská práva Fawzia Koofi popsala, jak prožívala změnu režimu, když se Tálibán dostal poprvé k moci. Těsně před tím ji přijali na lékařskou fakultu, kvůli radikálům ale musela zůstat doma.
Koofi z exilu popsala, že ženy tenkrát čelily stejným omezením jako dnes. Sama v roce 1997 dostala podobný nápad jako Hakim a založila tajnou školu. „Byl to vždy malý počet dívek, možná šest nebo sedm, učila jsem je jen angličtinu a přírodní vědy, abych nevzbudila podezření,“ prozradila Koofi.
Podle ní se Tálibán dívá na ženy jako na poloviční osoby. „Říká, abyste si zakryli obličej. Nikdy jim nešlo o to, čím můžete přispět společnosti nebo jak jste talentovaní. Jde jen o to, co máte na sobě,“ popsala Koofi, která se v roce 2005 stala první ženou, která byla zvolena do afghánského parlamentu a následně se stala i jeho místopředsedkyní. Když se radikálové dostali v roce 2021 opět k moci, uprchla ze země. Doufá, že se jednoho dne vrátí.
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]