Dětské sňatky jsou na ústupu. Jejich vymýcení by ale mohlo trvat stovky let

New York - V posledních deseti letech klesl počet dětských svateb podle zprávy organizace UNICEF o několik procent. Závazek OSN vymýtit tuto praktiku do roku 2030 je však v nedohlednu, píše deník The Guardian.

„Dobrá zpráva je, že jejich počet se celosvětově snižuje,“ řekla k dětským sňatkům Claudia Cappa, autorka zprávy UNICEF. „Za 10 let došlo k úbytku z 23 na 19 % z celkového ročního poměru svateb ve světě. To však zdaleka není dostatek pro naplnění našeho cíle udržitelného rozvoje do roku 2030, tedy  úplného vymýcení tohoto fenoménu – vzhledem k 12 milionům dívek, které jsou provdány každým rokem,“ vysvětlila Cappa s tím, že pokud nedojde k výrazné změně, situace se obrátí až za 300 let.

Čtěte také: Bulharsko se ocitlo ve slepé uličce, kde se protiklady nepřitahují

Autoři analýzy se mimo jiné domnívají, že postupující klimatická změna by mohla donutit více rodin provdat své děti kvůli ekonomické nesoběstačnosti. Obecně však existuje řada důvodů, proč k dětským svatbám stále dochází.

„Dětské sňatky mají různé důvody na různých místech, avšak pojítkem bývá chudoba a limitované možnosti uplatnění pro dívky. Genderová nerovnost, stereotypy, slabé zákony a obava z početí mimo manželství tomu rovněž přispívají,“ dodává Cappa.

Zpráva UNICEF popisuje důsledky, kterým provdané děti, zejména však právě dívky čelí. Je pro ně méně pravděpodobné pokračovat ve školní docházce, jsou náchylnější k předčasným početím, což v důsledku vede k ohrožení zdraví dítěte i matky. Dívky bývají mnohdy vytrženy ze svých komunit a rodinných a přátelských vztahů. To pak dále ohrožuje jejich duševní zdraví.

Autor: fiš

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Rusko

    Česko se v pátek 15. května přidalo k dalším 35 zemím, které se na jednání Rady Evropy v moldavském Kišiněvě vyslovily pro vznik zvláštního trestního tribunálu. Ten bude vyšetřovat válečné zločiny Ruské federace na území Ukrajiny po plnohodnotné invazi v únoru 2022.

  2. Bolívie

    V bolivijském hlavní městě La Paz probíhají už druhý týden v řadě velké demonstrace tisíců horníků, farmářů a učitelů. Ti požadují vyšší mzdy a zároveň se vymezují proti privatizaci státních firem a hlubokým ekonomickým reformám pravicové vlády.

  3. Konflikty

    Ukrajinské bezpilotní letouny v noci na pátek 15. května zaútočily na město Rjazaň v centrální části evropského Ruska. Údery si vyžádaly čtyři oběti včetně jednoho dítěte. Informuje o tom server Meduza.

  4. Afrika

    Nejméně 65 lidí zemřelo v důsledku nově propuklé epidemie eboly, která aktuálně sužuje provincii Ituri na severovýchodě Konga.

  5. Polsko

    Spojené státy upustily od svého původního záměru přesunout čtyři tisíce vojáků ze svých evropských základen do Polska. Náhlé rozhodnutí přichází krátce poté, co USA ohlásily stažení pěti tisíc vojáků z Německa.

  6. Konflikty

    Zástupci Izraele a Libanonu se setkají na dvoudenním jednání ve Washingtonu, D.C., kde se konaly už dřívější přípravné schůzky vedoucí k nynějšímu – byť porušovanému – příměří.

  7. Politika

    Trumpův nominant Kevin Warsh byl potvrzen americkým Senátem na předsedu Federálního rezervního systému (FED), kde nahradí Jerome Powella, jehož mandát končí v pátek.

  8. Konflikty

    Skupina izraelských osadníků včetně člena Knesetu vtrhla do areálu mešity Al-Aksá v Jeruzalémě. V třetím nejposvátnějším místě islámu prováděli za přítomnosti izraelské policie ceremonie vycházející z Talmudu a došlo i na provokace věřících.

  9. Politika

    Předsedkyně lotyšské vlády Evika Silina rezignovala. Z postu odstoupila v důsledku výzvy k rezignaci, kterou sama adresovala ministrovi obrany z koaliční strany po narušení lotyšského vzdušného prostoru ukrajinským dronem odkloněným z Ruska. Exministrova středolevicová Progresivní strana v reakci stáhla podporu vlády a Silina zůstala bez parlamentní většiny.

  10. Politika

    Po třech dnech soudních slyšení dnes rozhodl ukrajinský Nejvyšší protikorupční soud, že dřívější pravá ruka prezidenta Volodymyra Zelenského, Andrij Jermak, stráví následující dva měsíce ve vazbě s kaucí ve výši 140 milion hřiven (asi 66 milionů korun).

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .