Francouzsko-alžírské sbližování: Setkání prezidentů bude důležité

Paříž - Alžírský prezident Abdal Madžíd Tabbúni by měl koncem června navštívit Francii. I šedesát let poté, co Alžírsko získalo nezávislost, je vztah mezi zeměmi spíše napjatý. Důvodem je například nejen alžírský přístup k novinářům a aktivistům, ale především nedořešená koloniální minulost, píše list Deutsche Welle.

Původně se mělo setkání alžírského prezidenta Abdala Madžída Tabbúniho a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uskutečnit už v květnu. Nejvyšší představitel Alžírska ale schůzku odložil. Podle dostupných zdrojů se ale Tabbúni chystá navštívit Francii koncem června. A pokud k tomu dojde, čeká oba prezidenty diplomaticky náročná debata. Vztahy mezi Francií a Alžírskem totiž nejsou v poslední době příliš vřelé.

Jedním z palčivých témat z letošního roku je například pomoc alžírsko-francouzské novinářce a politické aktivistce Amiře Bouraoui. Francie totiž zabránila tomu, aby byla Bouraoui vydaná z Tuniska do Alžírska, kde jí hrozilo vězení. Místo toho jí francouzské úřady v únoru nabídly, že se může usadit ve Francii.

Bouraoui založila v roce 2014 hnutí Barakat na protest proti tehdejšímu alžírskému prezidentovi, Abdelazízovi Buteflikovi. O pět let později pak vedla další hnutí „Moutawana“. To nakonec dosáhlo toho, že Buteflika v roce 2019 – po dvaceti letech ve funkci – rezignoval na post prezidenta.

Alžírské úřady v roce 2020 Bouraoui uvěznily a následně odsoudily ke dvěma letům ve vězení za „urážku islámu a prezidenta,“ píše Deutsche Welle. Začátkem tohoto roku – poté, co měla Bouraoui zákaz opustit alžírské území – odcestovala do Tuniska, kde jí tamní úřady zadržely.

Francie ale aktivistce povolila vstup do země. Alžírsko tento krok považovalo za urážku a odvolalo svého velvyslance z Paříže. Zároveň přestalo vydávat průkazy pro repatriaci svých občanů vyhoštěných z Francie.

Na konci března spolu Macron a Tabbúni mluvili telefonicky a dohodli se, že se v budoucnu vyvarují podobných „politováníhodných nedorozumění“. Alžírský velvyslanec se po telefonátu mohl vrátit do Paříže, aby pokračoval ve své práci.

Překonávání koloniální minulosti

Podle alžírského zpravodajského webu TSA není o citlivá témata mezi zeměmi nouze. Příkladem může být přístup Alžírska ke svobodě projevu. Tamní úřady letos v dubnu zatkly novináře Ihsane El Kadiho, který vlastnil jednu z mála nezávislých mediálních skupin v zemi. Postup Alžírska kritizovali francouzští intelektuálové i Evropský parlament. Pokud se Macron s Tabbúním setká, bude muset případ se svým alžírským protějškem prodiskutovat.

Největší spor mezi Francií a Alžírskem se ale jednoznačně týká interpretace a připomínání francouzské koloniální nadvlády v Alžírsku. Ta trvala od roku 1830 až do roku 1962 a došlo během ní k alžírské válce, která vedla následně k alžírské nezávislosti.

Macronovy poznámky před 60. výročím nezávislosti v říjnu 2021 však vyvolaly u mnoha Alžířanů negativní reakce. Francouzský prezident totiž obvinil alžírskou vládu z překrucování historie a tvrdil, že tamní vnímání historie je momentálně založené spíše na nenávisti vůči Francii než na pravdě.

Alžírsko na Macronova slova opět reagovalo stažením svého velvyslance na několik měsíců a odepřelo francouzským vojenským letadlům přístup do alžírského vzdušného prostoru.

Podle Zine Ghebouliho, politické analytika a experta na Alžírsko z Rady pro zahraniční vztahy je nezbytné, aby se oba státy zabývaly „koloniální pamětí“. Podle něj se mladší generace Alžířanů snaží prozkoumávat kolonialismus a jeho důsledky. „To by mohlo způsobit určité napětí. Z alžírského hlediska jde o nezbytný krok k dosažení klidnějších vztahů s Francií,“ řekl Ghebouli pro DW. Francie se v minulosti pokusila alespoň o pár symbolických gest, aby uvolnila napětí. V roce 2020 vrátila ostatky partyzánů, kteří v 19. století bojovali proti Francouzům.

Francouzská vláda letos v květnu oznámila svůj záměr udělat více pro podporu Harkiů. Jde přibližně o dvě stě tisíc Alžířanů, kteří bojovali po boku Francie v alžírské válce v letech 1954 až 1962. Jejich potomci by teď měli mít nárok na vyšší finanční kompenzace.

Francouzi Harkie na konci války opustili a nechali je na pospas vlastní zemi. Alžířané pak většinu z nich zmasakrovali. Některým Harkiům se sice podařilo uprchnout do Francie. Po vstupu do země ale museli žít v uprchlických táborech. V roce 2021 Macron jménem Francie požádal o „odpuštění“.

 Alžírský plyn by mohl ulevit energetické situaci ve Francii

Citlivým tématem je i snížení počtu víz vydávaných alžírským státním příslušníkům. Francie v září 2021 snížila jejich počet na polovinu. Francouzská vláda tento krok odůvodnila tím, že Alžírsko odmítá přijmout zpět své státní příslušníky. Francie omezení zrušila v prosinci 2022. Alžírsko se naopak zavázalo snížit nelegální přistěhovalectví.

Řešení migrace a skutečná spolupráce obou zemí jsou však běh na dlouho trať. „Bohužel pokaždé, když dojde k napětí – ať už ze strany Francie či Alžírska – se debaty opět stočí k ilegální migraci,“ popsal Ghebouli. Na politické neshody podle něj nejvíce doplácejí samotní migranti. „Jediným způsobem, jak tento problém vyřešit, je spolupráce obou zemí,“ řekl.

Přes všechny rozdíly mají Francie a Alžírsko i společné zájmy. Tím hlavním je boj proti militantním džihádistům v Sahelu, zejména po konci francouzské protipovstalecké operace Barkhane v roce 2022. Francie si navíc v důsledku války na Ukrajině uvědomuje, že Alžírsko, jedno z hlavních světových producentů zemního plynu, by mohlo být důležitým dodavatelem energie. Infrastruktura alžírského energetického sektoru je ale v zoufalém stavu a vyžaduje zásadní renovaci.

Francouzský sen o alžírské energii se ale může rozplynout, především kvůli Rusku. To totiž dodává Alžírsku zbraně. Posílení spolupráce mezi evropským státem, který jasně podporuje Ukrajinu, a Alžírskem tak pravděpodobně není v zájmu Moskvy. Podle Ghebouliho je tak Tabbúniho návštěva Francie zásadní. „Bude to velmi důležitá cesta, stěžejní pro bilaterální vztahy. Buď dojde k pozvolnému upevňování vztahů, nebo naopak povede k většímu napětí,“ nastínil Ghebouli.

Autor: Barbora Kučerová

Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem

[other_banner_1]

 

 

 

 

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Společnost

    Americká zpěvačka Ariana Grande vyzvala Bílý dům, aby nepoužíval její hudbu v materiálech propagujících imigrační politiku administrativy prezidenta Donalda Trumpa.

  2. Politika

    Jihokorejský soud poslal bývalého prezidenta Jun Sok-jola na třicet let do vězení kvůli operaci s vojenskými drony nad Severní Koreou. Podle soudu šlo o záminku k vyhlášení stanného práva.

  3. Společnost

    Argentinská společnost Newsan rozdávala zdarma televizory fanouškům, kterým byly letos zamítnuty americká víza a nemohli tak vycestovat na fotbalové mistrovství světa v USA.

  4. Politika

    Čínské úřady zadržely amerického odborníka na Myanmar kvůli podezření ze špionáže a ohrožení národní bezpečnosti. Američan Min Zin byl zatčen začátkem června nedaleko hranic s Myanmarem.

  5. Společnost

    Data nasbíraná od hráčů mobilní hry Pokémon Go pomohla vytrénovat model umělé inteligence, který v budoucnu může zlepšit navigaci dronů v oblastech bez funkčního GPS, včetně válečných zón.

  6. Společnost

    Dneškem startuje Mistrovství světa ve fotbale 2026, probíhající v USA, Kanadě a Mexiku. Turnaj obklopuje mnoho kontroverzí, zejména kvůli politikám Donalda Trumpa.

  7. Politika

    Při střetech mezi demonstranty a bezpečnostními silami v pákistánském Kašmíru bylo zabito nejméně patnáct lidí.

  8. Politika

    Podle britského ministra pro Severní Irsko Hilary Benna nejsou dva dny útoků na imigranty v Belfastu ničím jiným než rasistickým násilím. Policie ve městě nasadila vodní děla.

  9. Společnost

    Papež Lev XIV. se vydal na Kanárské ostrovy, kde se setká s migranty, kteří se na španělské území vydávají ze západní Afriky. Papež chce vyzvat svět, aby s migranty zacházel humánněji.

  10. Konflikty

    USA a Írán si druhý den po sobě ostřelují vojenské cíle. Američané útočili na vojenská zařízení na jihu Íránu a Teherán reagoval údery na americké vojenské objekty v regionu.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .