Indie a Čína se zavázaly udržovat na svých hranicích mír

Nové Dillí/Peking - Indie a Čína se po vzájemném úsilí stabilizovat situaci podél sporné hranice dohodly, že na tomto území budou udržovat "klid a mír". Podle webu Al Jazeera se k tomu zavázali vojenští velitelé obou stran, na hranici totiž narůstalo napětí.

Ministerstva obrany Číny a Indie vydala tento týden identická prohlášení a uvedla, že rozhovory vojenských velitelů, které se konaly o víkendu, přinesly „pozitivní a konstruktivní hloubkovou diskusi zaměřenou na řešení problémů souvisejících s Linií aktuální kontroly v západním sektoru."

Čtěte také: Lídři Ruska proti Putinově gerontokracii. Dá Kreml šanci nové straně?

Takzvaná Linie aktuální kontroly odděluje území ovládaná Čínou a Indií, a je tak de facto jejich hranicí. Jde o území od Ladaku na západě Indie po indický nejvýchodnější stát Arunáčalpradéš s převážně buddhistickým obyvatelstvem. Arunáčalpradéš si však Čína nárokuje jako svůj celek. Linie proto rozděluje spíše oblasti fyzické kontroly než územní nároky.

V prohlášení ministerstev se uvádí, že se "obě strany dohodly na zachování míru a klidu v pohraničních oblastech.“ Nic ale nenasvědčuje tomu, že by některá ze stran byla ochotna nabídnout ústupky. Indie donedávna tvrdila, že velký počet čínských vojáků na hranicích a jejich agresivní chování je pokusem jednostranně změnit na hranicích status quo.

Oba státy o hranici svedly válku v roce 1962. Přestřelky na území se opakovaly ještě v letech 1967 a 1975, což vedlo k dalším úmrtím. Obě země poté přijaly dohodu o nepoužívání střelných zbraní. Ta se zlomila před třemi lety, kdy v oblasti Ladaku zahynulo 20 indických vojáků a čtyři Číňané. To vedlo k tomu, že každá strana v drsné horské oblasti rozmístila tisíce vojáků podporovaných dělostřelectvem, tanky a stíhačkami.

Autor: mik

Foto: Zhang Meifang

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .