Itálie a Rakousko chtějí vyřizovat žádosti o azyl mimo EU

Vídeň/Řím – Itálie vybuduje na severozápadě Albánie dvě střediska pro migranty, kterými by mělo ročně projít až 36 000 osob.  Žádosti o azyl chce ve třetích zemích zpracovávat také Rakousko, ve stylu britského takzvaného Rwanda deal. Informace přináší zpravodajské weby Politico a Euronews.

Centra v Albánii budou spadat pod italskou jurisdikci a budou vybudovány na italské náklady. Podle dohody by měly být schopny pojmout až 36 000 osob ročně. Jejich otevření se očekává na jaře 2024. Ubytováni v nich budou pouze uprchlíci zachránění na moři, nikoli ti, kteří se dostali až na břeh. V pondělí to oznámili premiéři obou zemí, píše Politico.

"Masové nelegální přistěhovalectví je fenomén, se kterým si žádný členský stát EU nedokáže poradit sám," prohlásila italská premiérka Giorgia Meloni na společné tiskové konferenci se svým albánským protějškem Edim Ramou.

Meloni, která stojí v čele pravicové nacionalistické strany Bratři Itálie, se dostala k moci v roce 2022. Navzdory předvolebnímu slibu zastavení migrace, se počet příchozích téměř zdvojnásobil. Strana dlouhodobě slibuje, že potlačí nával uprchlíků, mimo jiné vybudováním specializovaných zařízení mimo EU.

Do Evropy míří tisíce migrantů a krajně pravicové strany od Německa po Španělsko požadují, aby Evropská unie zpřísnila svůj postoj. Některým politickým stranám stoupají díky jejich protiimigračním kampaním volební preference.

Evropská komise v červenci nabídla Tunisku finanční prostředky na zastavení migračních toků ze severní Afriky do Evropy, Tunis to však odmítl.

Katastrofa v oblasti lidských práv

Albánsko-italský plán ovšem ostře kritizovali opoziční politici v Itálii jako katastrofu v oblasti lidských práv. Mluvčí strany Zelená Evropa Angelo Bonelli v prohlášení sdělil, že se jedná o "hrubé porušení úmluv a mezinárodního práva." Rovněž dodal, že "nemůžeme tolerovat, aby právo na azyl ztrácelo smysl prostřednictvím dohod, které zahrnují přesun lidí do země mimo EU bez dostatečných záruk pro jejich základní práva."

Riccardo Magi, tajemník levicové strany Více Evropy, se na platformě X vyjádřil, že dohoda by vedla k vytvoření "jakéhosi italského Guantánama, mimo jakékoli mezinárodní standardy, mimo EU, bez možnosti sledovat stav zadržování lidí zavřených v těchto centrech."

Dohoda mezi Itálií a Albánií je první svého druhu uzavřená mezi členskou zemí EU a nečlenskou. Předchůdcem byl plán Spojeného království na vyslání žadatelů o azyl do Rwandy. Ten byl ale zastaven poté, co jej soud shledal nezákonným.

Rakousko chce zavést systém ve stylu Rwandy

Britská a rakouská vláda podepsaly novou dohodu o užší spolupráci v boji proti migraci. Vídeň totiž hodlá zavést systém ve stylu Rwandy. Podle tohoto plánu zůstanou žadatelé o azyl ve třetí zemi, než bude rozhodnuto, zda je pustí do Evropy, informuje web Euronews.

Kancléř Karl Nehammer v září sdělil, že takovéto zpracovávání žádostí zajistí, že ti, kteří azyl nedostanou, „se již nebudou moci skrývat v EU nebo žádat o azyl v několika evropských zemích najednou.“

https://twitter.com/SuellaBraverman/status/1720142358832939105?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1720142358832939105%7Ctwgr%5E75b526c81c62ad238e7bba2bad67b96a92d2cf6c%7Ctwcon%5Es1_&ref_url=https%3A%2F%2Fwww.euronews.com%2F2023%2F11%2F03%2Faustria-looks-to-uk-for-rwanda-style-plan-to-outsource-asylum-applications

 

Velká Británie jako první evropská země uzavřela dohodu, podle níž bude Rwandě platit více než 140 milionů eur ročně za přijímání migrantů a řešení požadavků na azyl. Podle tohoto plánu by každý, komu by byl udělen azyl, mohl nadále žít ve zmíněné africké zemi, zatímco ti, kterým by byl odmítnut, by byli deportováni zpět do země původu.

V červnu letošního roku však britský odvolací soud rozhodl, že plán je nezákonný a Rwandu nelze považovat za bezpečnou třetí zemi.

Autor: Adéla Nedělová, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

 

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Společnost

    Dekriminalizace držení konopí podle nové studie zřejmě nezvyšuje jeho užívání. Tam, kde se ale konopí prodává komerčně, počet uživatelů roste a přibývá i duševních potíží.

  2. Společnost

    Spojené arabské emiráty se připojily k rostoucímu počtu zemí omezujících sociální sítě dětem.

  3. Politika

    Izraelský ministr zahraničí Gid'on Sa'ar oznámil přerušení kontaktů se šéfkou zahraniční politiky Evropské unie Kajou Kallas.

  4. Konflikty

    Zhruba stovka povstalců na jihu Kolumbie odevzdala zbraně v rámci mírové dohody s levicovým prezidentem Gustavo Petrem.

  5. Konflikty

    Nové přímé rozhovory mezi USA a Íránem byly odloženy poté, co viceprezident J. D. Vance zrušil svou plánovanou cestu do Švýcarska.

  6. Konflikty

    Tchajwanci se hlásí do kurzů pilotování dronů kvůli sílící vojenské hrozbě ze strany Číny. V Tchaj-peji se do prvního tchajwanského programu civilního výcviku dronů přihlásily zhruba dvě desítky lidí.

  7. Společnost

    Prodeje nemovitostí v Dubaji se po válce na Blízkém východě prudce propadly.

  8. Politika

    Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa před zasahováním do říjnových prezidentských voleb v Brazílii poté, co Washington znovu kritizoval soudní kroky proti Lulovým oponentům.

  9. Konflikty

    Nad Moskvou se ve čtvrtek ráno zvedl dým poté, co Ukrajina podnikla svůj největší dronový útok a zasáhla moskevskou ropnou rafinerii. Úder označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za „oprávněnou odpověď“ na ruské útoky na Ukrajinu.

  10. Konflikty

    Americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján podepsali prozatímní dohodu ukončující americkou válku proti Íránu.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .