Musk se prý obával "malého Pearl Harboru". Zmařil proto ukrajinský útok u Krymu

Washington D.C. - Miliardář Elon Musk odmítl naléhání ukrajinských představitelů, aby aktivoval Starlink v oblasti u Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014. Tím zmařil plánovaný ukrajinský útok. O detailech Muskova rozhodnutí se na sociálních sítích rozepsal autor jeho životopisu Walter Isaacson. Informoval o tom web Politico.

Walter Isaacson, který napsal životopis miliardáře Elona Muska, se na sociálních sítích snažil objasnit část knihy, jež hovoří o detailech jeho rozhodnutí překazit ukrajinský útok na ruské válečné lodě. Tvrdí, že Musk se svým rozhodnutím snažil jen zabránit další světové válce. Podle něj bylo Muskovo vyjádření špatně interpretováno, protože satelity Starlink nad Krymem nikdy neoperovaly.

Musk měl údajně nařídit technikům satelitní soustavy Starlink, jež zajišťuje internetové připojení a signál na velkých částech Ukrajiny, aby kolem okupovaného poloostrova Krym vypnuli satelity. Tím zmařil ukrajinský útok na ruské válečné lodě, které kolem poloostrova kotvily. Miliardář za své rozhodnutí od minulého týdne čelí hlasité kritice.

Čtěte také: „Rusové nás potřebují, a my zase je.“ Proti Sarkozyho výrokům se postavil i Macron

Podle Isaacsona se Ukrajinci domnívali, že Muskovy satelity fungovaly až na Krymu, což však nebyla pravda. Vyzvali ho tedy, aby umožnil přesun satelitů nad poloostrov. To podle autora ale Musk neumožnil, protože se obával, že ukrajinský útok by vedl k ještě větší eskalaci války.

Musk to podle CNN považoval za takzvaný „malý Pearl Harbor“.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak webu Politico řekl, že Muskovo rozhodnutí umožnilo ruským lodím útočit na ukrajinská města. „Zaplatili jsme nejvyšší cenu za něčí ignoranci a obří ego,“ řekl.

Rusko miliardářovo rozhodnutí kvitovalo.

Muskova biografie „Elon Musk“ od Waltera Isaacsona vychází 12. září 2023.

https://twitter.com/WalterIsaacson/status/1700342242290901361

Autor: Kuba, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Severní Korea

    Severokorejský vůdce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země „nevratně“ upevní svůj status jaderné velmoci, a označil Jižní Koreu za „nejnepřátelštější stát“. Ve vystoupení před parlamentem zdůraznil, že pouze silná vojenská moc může zajistit přežití režimu.

  2. Hongkong

    Hongkong zavádí nové opatření, podle kterého mohou úřady v rámci vyšetřování nutit občany k vydání hesel do telefonů a počítačů. Odmítnutí může vést až k ročnímu vězení nebo pokutě přes deset tisíc dolarů (zhruba 210 tisíc korun).

  3. Ukrajina

    Rusko v noci na úterý 24. března podniklo rozsáhlý raketový a dronový útok na několik ukrajinských měst. Exploze byly hlášeny v Poltavě, Záporoží i na západě země. Podle místních úřadů si útok vyžádal nejméně čtyři oběti a šestnáct zraněných.

  4. Maďarsko

    Evropská komise vyzvala Maďarsko, aby vysvětlilo zprávy o tom, že ministr zahraničí Péter Szijjártó údajně sdílel citlivé informace z uzavřených jednání EU s ruským ministrem Sergejem Lavrovem.

  5. Írán

    Americký prezident Donald Trump oznámil, že odkládá plánované útoky na íránskou energetickou infrastrukturu. Podle něj proběhla „velmi dobrá a produktivní“ jednání s Teheránem, která mají pokračovat i v dalších dnech.

  6. Rusko

    Rusko nasazuje novou střelu s plochou dráhou letu Izdělije 30, která má být levnější, ale zároveň ničivější než starší typy. Podle ukrajinských úřadů byla použita při útoku na Charkov, kde na začátku března zabila jedenáct lidí.

  7. Slovinsko

    Slovinské parlamentní volby skončily těsným výsledkem mezi liberálním vládním Hnutím svobody premiéra Roberta Goloba a opoziční konzervativní SDS expremiéra Janeze Janši.

  8. Libanon

    Izraelská armáda rozšíří pozemní i letecké operace proti hnutí Hizballáh v Libanonu. Libanonské vedení varuje, že Izrael je tak o krok blíže k rozsáhlé pozemní invazi.

  9. Írán

    Írán popravil tři muže v souvislosti s protivládními protesty, které začaly v prosinci loňského roku.

  10. Maďarsko

    Evropská unie hledá způsob, jak vyplatit slíbenou půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,25 bilionu korun)Ukrajině i přes blokaci ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .