Musk se prý obával "malého Pearl Harboru". Zmařil proto ukrajinský útok u Krymu

Washington D.C. - Miliardář Elon Musk odmítl naléhání ukrajinských představitelů, aby aktivoval Starlink v oblasti u Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014. Tím zmařil plánovaný ukrajinský útok. O detailech Muskova rozhodnutí se na sociálních sítích rozepsal autor jeho životopisu Walter Isaacson. Informoval o tom web Politico.

Walter Isaacson, který napsal životopis miliardáře Elona Muska, se na sociálních sítích snažil objasnit část knihy, jež hovoří o detailech jeho rozhodnutí překazit ukrajinský útok na ruské válečné lodě. Tvrdí, že Musk se svým rozhodnutím snažil jen zabránit další světové válce. Podle něj bylo Muskovo vyjádření špatně interpretováno, protože satelity Starlink nad Krymem nikdy neoperovaly.

Musk měl údajně nařídit technikům satelitní soustavy Starlink, jež zajišťuje internetové připojení a signál na velkých částech Ukrajiny, aby kolem okupovaného poloostrova Krym vypnuli satelity. Tím zmařil ukrajinský útok na ruské válečné lodě, které kolem poloostrova kotvily. Miliardář za své rozhodnutí od minulého týdne čelí hlasité kritice.

Čtěte také: „Rusové nás potřebují, a my zase je.“ Proti Sarkozyho výrokům se postavil i Macron

Podle Isaacsona se Ukrajinci domnívali, že Muskovy satelity fungovaly až na Krymu, což však nebyla pravda. Vyzvali ho tedy, aby umožnil přesun satelitů nad poloostrov. To podle autora ale Musk neumožnil, protože se obával, že ukrajinský útok by vedl k ještě větší eskalaci války.

Musk to podle CNN považoval za takzvaný „malý Pearl Harbor“.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak webu Politico řekl, že Muskovo rozhodnutí umožnilo ruským lodím útočit na ukrajinská města. „Zaplatili jsme nejvyšší cenu za něčí ignoranci a obří ego,“ řekl.

Rusko miliardářovo rozhodnutí kvitovalo.

Muskova biografie „Elon Musk“ od Waltera Isaacsona vychází 12. září 2023.

https://twitter.com/WalterIsaacson/status/1700342242290901361

Autor: Kuba, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Čína

    Čína nabídla Tchaj-wanu energetickou stabilitu, pokud přijme přímou vládu Pekingu, kterou Tchaj-wan dlouhodobě odmítá.

  2. Norsko

    Norská prokuratura žádá, aby Marius Borg Høiby, syn korunní princezny Mette-Marit, dostal sedmiletý trest. Høiby čelí čtyřiceti obviněním, zahrnující i čtyři případy znásilnění a závažné napadení.

  3. Ukrajina

    Ukrajinská bezpečnostní služba SBU uvedla, že Rusko spustilo operaci zaměřenou na maďarskou menšinu v Zakarpatské oblasti s cílem přiživit napětí mezi Ukrajinou a Maďarskem.

  4. Írán slibuje odvetu za svého bezpečnostního činitele Alího Laridžáního, zabitého izraelským úderem.

  5. Kuba

    Kubánské úřady po více než 24hodinovém výpadku elektřiny téměř obnovily její dodávky. 

  6. Libanon

    Izraelská armáda oznámila, že její jednotky zahájily „omezené a cílené pozemní operace“ proti Íránem podporované ozbrojené skupině Hizballáh v jižním Libanonu.

  7. Planeta

    Nová analýza satelitních snímků odhalila desítky velkých úniků metanu z ropných a plynových zařízení po celém světě. Metan se přitom podílí zhruba na čtvrtině globálního oteplování.

  8. Afghánistán

    Při pákistánském leteckém útoku na nemocnici v Kábulu bylo zabito přes 400 lidí a 250 zraněno, uvedl mluvčí afghánské vlády. Jde o prudkou eskalaci konfliktu, obnoveného v únoru.

  9. Rusko

    Lidé v Rusku hlásí výpadky aplikace Telegram. Tamní úřady zároveň tlačí na přechod k domácí alternativě podporované Kremlem.

  10. Írán

    Izraelský ministr obrany Israel Katz uvedl, že při izraelském útoku byl zabit íránský bezpečnostní činitel Alí Laridžání.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .