Muskova Gigafactory „zachraňuje Braniborsko“. Ne všichni jsou ale z Tesly nadšení

Grünheide – Tesla pomáhá braniborské ekonomice postavit se na nohy a tamní politici si její přítomnost pochvalují. Elon Musk navíc plánuje rozšíření už tak velké továrny, což by znamenalo, že bude největší v Evropě. Tesla ale čelí kritice ze strany německých aktivistů, píše server Politico.

Grünheide bylo ještě před čtyřmi lety prakticky neznámé braniborské město. V roce 2019 ale miliardář Elon Musk oznámil plány na výstavbu gigantické továrny, která se v roce 2020 začala stavět právě ve východoněmeckém městě poblíž Berlína.

Zájem o Muskovy továrny na svém území má hned několik zemí. Místo toho se on však chystá expandovat v Německu a zdvojnásobit kapacitu na jeden milion vozů ročně. To by z Grünheide udělalo největší evropskou továrnu na auta.

„Více než šestnáct let po sobě jsem se musel na konci každého rozpočtového roku omlouvat za bilanci našeho města a za to, že se nám nepodařilo zajistit kvalitní pracovní místa v regionu. Tyto časy jsou pryč,“ řekl pro Politico Arne Christiani, dlouholetý starosta Grünheide.

Město se nachází asi 30 kilometrů od Berlína a v jeho okolí je plno lesů a jezer s chatami, které jsou pozůstatkem z komunistické éry. Do Grünheide a jeho okolí proto jezdí lidé, kteří chtějí utéct z ruchu velkoměsta a užít si přírodu. 

A právě kvůli tamní přírodě a výstavbě Muskovy Gigafactory docházelo i k protestům. Aktivistům například vadilo, že v regionu došlo ke kácení stromů. Environmentalisté také upozorňovali na to, že továrna zasahuje do tamního ekosystému a někteří automobilku obviňovali z „krádeže vody“.

Pro tamní politiky je ale zajištění pracovních míst v regionu klíčové. Po pádu východního Německa se totiž oblast potýká s ekonomickými problémy. Zastupitelé tak v Gigafactory vidí možnost, jak udržet mladé a vzdělané lidi v kraji, který se dlouhodobě zmítal v krizi. A aby politici uklidnili skeptiky, zdůrazňují, že Grünheide se nepromění v průmyslové centrum jako Wolfsburg, sídlo Volkswagenu.

Gigafactory je podle politiků „game changer“

Než se Elon Musk rozhodl v Braniborsku postavit svou továrnu, vládla tamnímu regionu jiná průmyslová odvětí. Mezi nejdůležitější podniky patřily například plynárenská společnost Wingas, kterou vlastní ruský Gazprom, nebo povrchový důl a hnědouhelná elektrárna Jänschwalde.

Kvůli válce na Ukrajině a německé snaze snížit závislost na ruských fosilních palivech je dnes plyn mimo hru. A do roku 2028 skončí i Jänschwalde v rámci německého postupného odchodu od uhlí.

Starosta Christiani se ale o budoucnost Grünheide nebojí. Díky Tesle má město novou dálnici a lepší železniční spojení s Berlínem. Obecní rozpočet už také není „děsivý“ a tamní politici se nad změnou rozplývají. Christiani označuje novou továrnu za „výhru v loterii“. 

„Přítomnost Tesly vytváří zcela nový obraz Braniborska a je důležitým faktorem reindustrializace země,“ řekl zemský premiér Dietmar Woidke ze sociálnědemokratické strany (SPD) kancléře Olafa Scholze. Braniborský ministr hospodářství Jörg Steinbach zase označil Teslu za „skutečný game changer“.

Díky Muskově automobilce se do regionu stahuje i více firem. Například společnost BASF staví v Braniborsku továrnu na součástky do baterií pro 400 tisíc elektromobilů ročně. Německo-kanadská společnost Rock Tech zase plánuje ve spolkové zemi otevřít největší evropský závod na výrobu lithia. A zájem o obchodování v donedávna ekonomicky deprimované lokalitě má i automobilka Porsche a její dceřiná společnost Cellforce. 

I Heiner Röhl, hlavní ekonom a expert na východní Německo z kolínského Institutu pro ekonomický výzkum, se domnívá, že automobilka regionu pomohla. „Zejména východní Braniborsko mělo slabý průmysl. Příchod Tesly to změnil,“ řekl a dodal, že díky Gigafactory v oblasti pravděpodobně vznikne více pracovních míst, než kolik jich časem kvůli upuštění od uhlí zanikne.

Pro Braniborsko, které se stále snaží dohnat západní spolkové země, jde o skvělé vyhlídky do budoucna. Průměrná mzda v regionu je momentálně jedna z nejnižších ze všech německých spolkových zemí, nezaměstnanost je vyšší než celostátní průměr a populace je starší, protože miliony mladých lidí se po sjednocení přestěhovaly na západ.

„Od roku 2015 dohánění Západu v regionu stagnovalo,“ konstatoval Marcel Fratzscher, šéf německého hospodářského institutu DIW. I on si myslí, že je Tesla přínosem. Továrna momentálně zaměstnává jedenáct tisíc lidí a vyrábí pět tisíc automobilů týdně. 

V letošním roce zaznamenalo Braniborsko šestiprocentní růst HDP ve srovnání se stagnací národního hospodářství a poklesem průmyslové výroby. A počet pracovníků v regionu se do budoucna pravděpodobně více než zdvojnásobí.

Region chce ale více. Braniborský ministr hospodářství Steinbach odletěl začátkem roku v tričku Tesly do Texasu, aby Muska ujistil o „trvalé podpoře“ státu pro potenciální expanzi.

Tesla by chtěla větší závod

Ne všichni jsou však z proměny v Braniborsku a Grünheide nadšení. Steffen Schorcht a Manu Hoyer vedou místní občanské hnutí Bürgerinitiative Grünheide, které bojuje proti podpoře Tesly. Seznam stížností na ní je dlouhý: větší dopravní zátěž, rostoucí nájemné a nedostatek pracovníků pro místní podniky.

„Je to zločin, že taková společnost vůbec dostane povolení zde působit,“ řekl Hoyer, když stál u kruhového objezdu a kolem něj houkaly kamiony naložené Teslami. Řetězový plot lemuje velkou písečnou plochu, kde má Tesla rozšířit svou továrnu.

Tesla podala místním úřadům žádost o rozšíření kapacity závodu z 500 tisíc automobilů na 1 milion vozů ročně, čímž by připravila Wolfsburg o korunu největší továrny na automobily na kontinentu. Tesla chce také zdvojnásobit kapacitu svého závodu na výrobu baterií z 50 gigawatthodin ročně na 100 GWh.

Aby to Tesla mohla udělat, musela by vykácet více lesa a rozšířit plochu své továrny. Právě kvůli těmto plánům se minulý měsíc opět konaly protesty. Rozšíření se nelíbí ani tamním vodoprávním úřadům. Ty v dubnu odmítly původní záměr kvůli obavám, že má stát příliš málo vody na zásobování továrny. Tesla tak v Braniborsku vytvořila nejen pracovní místa, ale i výzvy pro tamní přírodu a infrastrukturu. 

Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Venezuela

    Od chvíle, kdy ve Venezuele začal platit zákon o amnestii, bylo na svobodu propuštěno téměř dva tisíce dvě stě lidí. Oznámil to prorežimní poslanec Jorge Arreaza. 

  2. Írán

    Americký prezident Donald Trump zatím nerozhodl, zda zahájí nálety na Írán. Jeho rozhodnutí má záviset na posouzení vyjednavačů Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, zda Teherán jednání o jaderné dohodě zdržuje.

  3. Mexiko

    Mexiko povolalo na deset tisíc vojáků, aby potlačili střety vyvolané zabitím šéfa obávaného kartelu Jalisco nová generace Nemesia Rubéna Oseguery Cervantese, přezdívaného El Mencho.

  4. Konflikty

    Čad uzavřel svou východní hranici se Súdánem. Uzavření následovalo po přelití bojů na jeho území, při kterém zemřelo několik čadských vojáků i civilistů.

  5. USA

    Společnost FedEx zažalovala vládu Spojených států a požaduje plnou náhradu za cla uvalená prezidentem Donaldem Trumpem poté, co Nejvyšší soud rozhodl, že byla zavedena nezákonně.

  6. Politika

    Americký soudce zakázal ministerstvu spravedlnosti zveřejnit zprávu státního zástupce v trestním řízení, v němž prezidenta Donalda Trumpa obviňují z nezákonného uchovávání utajovaných dokumentů po jeho prvním funkční období.

  7. Brusel v pondělí schválil uvalení sankcí na osm členů ruské justice. Má se jednat soudce, státní zástupce či šéfy trestaneckých kolonií a další osoby, jež se podílely na závažném porušení lidských práv či represích vůči občanské společnosti.

  8. Konflikty

    Jakýkoli americký útok včetně omezených úderů by byl „aktem agrese“, který vyvolá odvetnou reakci, prohlásil Írán. Reagoval tak na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který takovýto „omezený úder“ podle svých slov zvažuje.

  9. Konflikty

    Pákistán podnikl v neděli 22. února údery u hranic s Afghánistánem a podle Kábulu i uvnitř země. Cílem měly být tábory a úkryty ozbrojenců, které Islámábád viní z nedávných útoků. Podle afghánské vlády zemřeli civilisté, zatímco Pákistán tvrdí, že útočil na teroristy z militantní organizace Tehríke Tálibán Pákistán.

  10. USA

    Globální cla prezidenta Trumpa jsou nelegální, rozhodl v pátek americký Nejvyšší soud. Jde o nejzásadnější soudní porážku Trumpovy druhé administrativy.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .