Německá armáda zatím ze stomiliardového fondu na obranné výdaje nic nezískala

Berlín - Německý kancléř Olaf Scholz loni avizoval posílení německé armády jednorázovým fondem ve výši 100 miliard eur. Podle stanice Deutsche Welle ale zatím žádné zásadní změny nenastaly.

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu Olaf Scholz oznámil, že německá armáda obdrží speciální jednorázový fond ve výši 100 miliard eur na modernizaci. Scholzův projev je označován také jako "Zeitenwende speech", což znamená doslova "projev ke změně epochy". Od té doby však Scholz a jeho koalice čelí kritice, že německá vojska z tohoto fondu netěží.

"Německá armáda má ohromné deficity, a po roce, který už ztratila, je útlejší než na začátku roku 2022," řekl Roderich Kiesewetter, zahraničněpolitický mluvčí Křesťanskodemokratické unie (CDU). Německé ministerstvo obrany však tvrdí, že 30 miliard eur již bylo vyčleněno na velké nákupy. V uplynulém roce objednalo například stíhačky F-35 nebo těžké transportní vrtulníky ze Spojených států.

Poslankyně německého Bundestagu a předsedkyně výboru pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermann upozornila, že 100 miliard eur nelze utratit za jeden rok. Výroba nového sofistikovaného zařízení vyžaduje podle ní čas. Očekává se, že prvních osm stíhaček F-35 bude dodáno například až v roce 2026, přičemž zpočátku ještě zůstanou v USA, kde projdou piloti německé armády výcvikem. Zbývajících 27 stíhaček bude dodáno do roku 2029. Jedna z prvních modernizací, která jsou z fondu financována, budou podle Strack-Zimmermann nová digitální komunikační zařízení.

Německo bylo v minulosti kritizováno Spojenými státy i Severoatlantickou aliancí za nedostatečné investice do obrany. Olaf Scholz však řekl, že Německo nyní "musí výrazně více investovat do bezpečnosti země, aby ochránilo svou svobodu a demokracii."

mik

Svět právě teď

Aktualizováno 

  1. Klima

    Vysoké teploty v Evropě si letos v létě vyžádaly 50 391 životů. Přibližně 32 600 úmrtí, tedy téměř dvě třetiny, vědci připisují oteplování způsobenému lidskou činností. 

  2. Tunisko

    Ve čtvrtek se v Tunisu i dalších částech země konaly protesty, které místy přerostly ve střety s policií. Vyvolala je úmrtí několika lidí, z nichž rodiny zemřelých obviňují bezpečnostní složky.

  3. Politika

    Lichtenštejnský dědičný princ Alois poprvé za své vlády využil právo veta a zablokoval návrh na zmírnění přísných pravidel pro interrupce.

  4. Západní břeh

    Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil uzavření Hebronu a přípravu na úplné uzavření okupovaného Západního břehu Jordánu, informuje Middle East Eye.

  5. USA

    Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování Coreyho Lewandowského, bývalého šéfa Trumpovy prezidentské kampaně z roku 2016 a někdejšího poradce ministerstva vnitřní bezpečnosti. 

  6. Francie

    Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že úřady v příštích dnech zakážou „nelegitimní“ protesty. Z nepokojů a rabování během demonstrací viní ultralevicové skupiny. 

  7. Jihoafrická republika

    Více než pět set lidí v Jihoafrické republice vyhledalo lékařskou pomoc kvůli zažívacím potížím, které mohou souviset s kontaminovanou vodou.

  8. Srbsko

    Studenti z různých částí Srbska dorazili po několika dnech pěšího pochodu do Bělehradu, aby před nedělními parlamentními volbami podpořili své hnutí. 

  9. KLDR

    Severní Korea plánuje během několika dní znovu spustit propagandistické reproduktory podél celé hranice s Jižní Koreou.

  10. USA

    Zpomalení vojenské verze satelitní sítě Starlink, které narušilo fungování ukrajinských dronů, nařídil podle deníku The Wall Street Journal šéf společnosti SpaceX Elon Musk. 

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot KlubRegistrovat se

Nastavení cookies

Víme, že cookies nejsou zrovna nejpříjemnější věc na internetu. Pro naši redakci jsou ale anonymní data důležitá. Pomáhají nám chápat, co lidé čtou, co jim na webu funguje a podle čeho máme Voxpot zlepšovat. Informace o zpracování cookies.