„Nevybízí k diskuzi“. Předsedkyni Evropské komise se rozpadá tým

Brusel – Předsedkyni Evropské komise zbývá rok do konce jejího mandátu. Někteří její spolupracovníci ale jdou za lepším postem už teď. A ti, kteří zůstávají, si zase stěžují, že Ursula von der Leyen pracuje za zavřenými dveřmi, píše server Politico.

Ursula von der Leyen patří mezi nejmocnější ženy světa. Vedla evropský blok v pandemických časech, pomáhala slepit roztřepené vztahy s Amerikou a nyní čelí válce na Ukrajině. Do konce funkčního období předsedkyně Evropské komise zbývá ještě rok, její tým se ale předčasně rozpadá.

Evropská komise totiž v posledních měsících zaznamenala rostoucí počet vysokých představitelů, kteří „skáčou“ po jiných pracovních příležitostech. Jedním z nich je výkonný místopředseda Evropské komise, Frans Timmermans, který se rozhodl, že se chce po pádu vlády Marka Rutteho ucházet o post nizozemského premiéra.

Margrethe Vestager, další výkonná místopředsedkyně Evropské komise, se zase uchází o pozici šéfky Evropské investiční banky, která se uvolní na konci roku. To mimo jiné vedlo k mrazivému dopisu od von der Leyen, která dánskou komisařku varovala, aby se vyhnula jakémukoliv střetu zájmů.

Dalším, kdo hodil ručník do ringu, je komisařka pro inovace a výzkum Mariya Gabriel. Ta ze svého postu rezignovala a vrátila se do Bulharska, aby převzala roli ministryně zahraničních věcí.

I v dobách nejistoty a personálních změn má ale Brusel stále co dělat. Evropské ekonomiky čelí ochromujícímu tlaku inflace, zatímco politické elity se potýkají s prudce rostoucí migrací a ruskou invazí na Ukrajinu. Stabilní vedení nebylo nikdy tak nezbytné jako dnes.

A i když von der Leyen opouštějí kolegové, mluvčí Evropské komise odmítl myšlenku, že by příval odchodů podkopal její autoritu. „Jsou to dva výkonní místopředsedové, kterým končí jejich druhý mandát,“ řekl mluvčí s odkazem na Vestager a Timmermanse.

Mocná, ale tajnůstkářská politička

Předsednictví von der Leyenové bylo – a stále je – podle mnoha měřítek úspěšné. Její úspěch spočívá například v obnově lehce pocuchaných vztahů se Spojenými státy. „Je pravděpodobně nejmocnější šéfkou komise od dob Jacquese Delorse,“ řekl Desmond Dinan, profesor na George Mason School of Public Policy. „Zvládla to.“

Přesto její styl řízení vadil některým kolegům už od začátku. Von der Leyen často rozhodovala za zavřenými dveřmi, jen s malou skupinkou poradců. Komisaři se tak často cítili vyloučeni, i když se daná jednání týkala jejich oborů.

„Tady se začal projevovat ten problém, že před tím nebyla premiérkou,“ řekl anonymně jeden úředník z Berlaymontu – sídla Evropské komise – pro Politico, aby mohl otevřeně mluvit o vnitřních záležitostech. „Každý, kdo řídil vládu, ví, že musí zahrnovat lidi kolem sebe – konzultovat, dělat ústupky. Jean-Claude Juncker, její předchůdce, v tom byl mistr. Von der Leyen ale není,“ popsal úředník.

Další úředník, který vystupuje anonymně ze stejných důvodů jako ostatní, souhlasil. „Stává se, že se komisaři dozvídají detaily o jednotlivých tématech prostřednictvím médií. Lidé mají pocit, že si dělá to svoje – ne že by to bylo nutně špatně, ale nevybízí k diskuzi.“

Naposledy von der Leyen překvapila své kolegy v květnu. Na summitu Rady Evropy v Reykjavíku oznámila, že pohraniční agentura Evropské unie – Frontex – bude spolupracovat s Velkou Británií v otázkách migrace. Von der Leyen uzavřela dohodu sama, takže nejen její komisaři, ale i další vlády Evropské unie neznaly podrobnosti a musely je dohledávat.

Von der Leyenová by mohla zakotvit v NATO

Evropský parlament se za necelý rok obmění. Z voleb, které proběhnou příští červen, vzejde více než 700 členů z 27 zemí bloku. Poté bude jmenován nový výkonný orgán – mocná Evropská komise – a potenciálně i nový předseda, který nahradí von der Leyen.

Někteří experti poukazují na to, že se problémy pro budoucího šéfa či šéfku Evropské komise hromadí. Jednou z výzev je probíhající válka na Ukrajině, tou druhou je například vyjednávání o dalším rozpočtu EU.

Zda se 64letá von der Leyen pokusí obhájit svůj mandát ve vedení nejvlivnější instituce Evropské unie, není zatím jasné. Podle některých by von der Leyen měla šanci svůj mandát obhájit. Berlín ji totiž v případě, že by opět kandidovala, hodlá – podle slov německé vlády – podpořit.

Von der Leyen je však spojována i s rolí generální tajemnice NATO. Ta se uvolní v říjnu 2024, kdy skončí funkční období Jense Stoltenberga. Sama předsedkyně se ale ke kandidatuře veřejně nevyjádřila a mluvčí Evropské komise informaci označil za spekulace.

Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Společnost

    Čtyři rekordní vlny veder, které se od května střídaly nad Evropou, si vyžádaly nejméně 35 tisíc úmrtí nad běžný průměr. 

  2. Konflikty

    Čína chce hájit své zájmy poté, co Spojené státy oznámily rozšíření sankcí vůči Íránu a jeho obchodním partnerům, mezi které patří i Peking.

  3. Konflikty

    Ozbrojenci z gangů zaútočili na tábor vysídlených lidí v kostele nedaleko haitského hlavního města Port-au-Prince.

  4. Společnost

    Proti výstavbě plánovaného datacentra u skotské vesnice Auchtertool poblíž Edinburghu přišlo 1600 námitek.

  5. Společnost

    Do hlavního australského hudebního žebříčku se nedostanou nahrávky, které celé vytvořila umělá inteligence. Nová pravidla oznámila Australská asociace nahrávacího průmyslu ARIA.

  6. Politika

    Provládní strana Adilet (Spravedlnost) získala v nedělních kazašských parlamentních volbách přes 71 procent hlasů. Oznámila to volební komise a výsledek podle všeho upevní moc prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva.

  7. Společnost

    Nejméně třicet lidí zahynulo v guinejské metropoli Konakry poté, co se na jejich domy sesula hora odpadků z velké skládky, píše BBC.

  8. Konflikty

    Kyberútok, z něhož jsou viněni hackeři napojení na Írán, odstavil na čtyři dny britskou elektrárnu, píše deník The Guardian.

  9. Společnost

    Čínský humanoidní robot Tiangong Ultra zaběhl sto metrů za 9,39 sekundy a překonal tak rekord Usaina Bolta z roku 2009, který ji zaběhl za 9,58 sekundy, informuje France 24.

  10. Konflikty

    Izraelské síly v noci na sobotu údajně ostřelovaly jih Libanonu fosforovými granáty a vedly tam letecké i dělostřelecké útoky, uvádí médium Middle East eye s odkazem na libanonskou státní agentura NNA.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot KlubRegistrovat se

Nastavení cookies

Víme, že cookies nejsou zrovna nejpříjemnější věc na internetu. Pro naši redakci jsou ale anonymní data důležitá. Pomáhají nám chápat, co lidé čtou, co jim na webu funguje a podle čeho máme Voxpot zlepšovat. Informace o zpracování cookies.