Počet žádostí o azyl v EU v roce 2023 rapidně vzrostl

Brusel - Podle zprávy Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EUAA) se počet žádostí o azyl v zemích Evropské unie v první polovině letošního roku meziročně zvýšil. Ukazuje nedostatky evropské azylové politiky, informoval web Politico.

Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EUAA) zveřejnil statistiky, které ukazují, že v první polovině roku 2023 se počet žádostí o azyl v zemích EU meziročně zvýšil o 28 %. Mezi lednem a červnem o azyl požádalo více než půl milionu lidí.

Rekord pochází však z roku 2016, kdy za stejném období o azyl požádalo přes 600 tisíc imigrantů.

Je možné, že počet žádostí za tento rok překoná hranici milionu.

Obrovské množství žádostí ukazuje mezery v azylové politice EU. Členské státy je nezvládnou dostatečně rychle vyřizovat, a tak se počet čekajících žádostí zvýšil v letošním roce o 34 %. V EU probíhá debata o reformě azylové politiky tak, aby se proces řešení žádostí o azyl zefektivnil. Evropská komise doufá, že k přijetí reformy dojde během podzimu.

Čtěte také: „Protipožární zeď“ proti AfD se drolí. Krajní pravice v Německu nebývale posiluje

Rekordní čísla jsou způsobená zvýšeným počtem imigrantů ze Sýrie, Severní Afriky a Subsaharské Afriky, jež se v posledních měsících stala velice nestabilní oblastí, a poté také z Ruska a Íránu.

Nejvíce schválených žádostí připadá na Syřany. Azyl získá až 95 % z nich. Na opačném konci se nachází Afghánci. Azyl obdrží jen 58 % z nich, informovala agentura Anadolu.

Vysněným cíle těchto lidí je ve většině případů Německo, které řeší 30 % všech žádostí, následované Španělskem a Francií, jež posuzují 17 % žádostí, respektive 16 %.

Do celkových čísel se nepočítají uprchlíci z Ukrajiny, kterých by v EU mělo být kolem čtyř milionů. Ti však nežádají o azyl, nýbrž je chrání systém dočasné ochrany, napsala AP.

Autor: Kuba, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Dánsko

    Dánská premiérka Mette Frederiksen podala demisi poté, co její třístranná koalice utrpěla výraznou porážku v parlamentních volbách. V zemi nyní začínají jednání o sestavení nové vlády, která mohou být dlouhá a komplikovaná.

  2. USA

    Podpora amerického prezidenta Donalda Trumpa klesla na historicky nejnižší úroveň od jeho návratu do Bílého domu.

  3. Ukrajina

    Během 23. a 24. března se odehrála jedna z největších leteckých ofenziv od začátku ruské války v Ukrajině. Rusko během jediného dne vyslalo na Ukrajinu téměř tisíc dronů. Útoky si vyžádaly nejméně sedm mrtvých a desítky zraněných.

  4. Írán

    Spojené státy předložily Íránu patnáctibodový plán na ukončení války, který zahrnuje měsíční příměří. Návrh měl být Teheránu předán prostřednictvím Pákistánu.

  5. Meta

    Technologická společnost Meta musí zaplatit pokutu 375 milionů dolarů (zhruba 9,4 miliardy korun) poté, co ji porota v americkém státě Nové Mexiko uznala odpovědnou za ohrožení dětí na sociálních sítích.

  6. Severní Korea

    Severokorejský vůdce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země „nevratně“ upevní svůj status jaderné velmoci, a označil Jižní Koreu za „nejnepřátelštější stát“. Ve vystoupení před parlamentem zdůraznil, že pouze silná vojenská moc může zajistit přežití režimu.

  7. Hongkong

    Hongkong zavádí nové opatření, podle kterého mohou úřady v rámci vyšetřování nutit občany k vydání hesel do telefonů a počítačů. Odmítnutí může vést až k ročnímu vězení nebo pokutě přes deset tisíc dolarů (zhruba 210 tisíc korun).

  8. Ukrajina

    Rusko v noci na úterý 24. března podniklo rozsáhlý raketový a dronový útok na několik ukrajinských měst. Exploze byly hlášeny v Poltavě, Záporoží i na západě země. Podle místních úřadů si útok vyžádal nejméně čtyři oběti a šestnáct zraněných.

  9. Maďarsko

    Evropská komise vyzvala Maďarsko, aby vysvětlilo zprávy o tom, že ministr zahraničí Péter Szijjártó údajně sdílel citlivé informace z uzavřených jednání EU s ruským ministrem Sergejem Lavrovem.

  10. Írán

    Americký prezident Donald Trump oznámil, že odkládá plánované útoky na íránskou energetickou infrastrukturu. Podle něj proběhla „velmi dobrá a produktivní“ jednání s Teheránem, která mají pokračovat i v dalších dnech.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .