Putin v Bělorusku rozmístí taktické jaderné zbraně

Minsk/Moskva - Vladimir Putin prohlásil, že Moskva uzavřela se sousedním Běloruskem dohodu o umístění taktických jaderných zbraní. Podle webu Al Jazeera ruský prezident uvedl, že neporuší dohody o nešíření jaderných zbraní.

Putin se při uzavírání dohody odvolal na to, že Spojené státy po desetiletí umisťovaly jaderné zbraně na území svých evropských spojenců. "Dohodli jsme se, že uděláme totéž, aniž bychom porušili naše závazky, zdůrazňuji, aniž bychom porušili naše mezinárodní závazky týkající se nešíření jaderných zbraní," řekl.

Čtěte také: Putinovo smrtící dilema v Bělgorodské oblasti 

Výstavba skladiště pro taktické jaderné zbraně v Bělorusku by měla být hotová do 1. července. Běloruský prezident Lukašenko, který je vojensky, politicky i ekonomicky závislý na Moskvě, o otázce umístění těchto zbraní dlouho přemýšlel. Bělorusko totiž sousedí s Polskem, které je členem NATO.

Spojené státy reagovaly na Putinovo prohlášení opatrně. „Nevidíme žádný důvod k úpravě našeho vlastního strategického jaderného postoje, ani žádné náznaky použití jaderné zbraně ze strany Ruska. Zůstáváme oddáni kolektivní obraně aliance NATO,“ uvedl vysoký představitel americké administrativy. Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní však označila na Twitteru Putinovo oznámení za extrémně nebezpečnou eskalaci.

Moskva jadernými zbraněmi vyhrožuje dlouhodobě. Na otázku, jak by reagovala, kdyby Západ dodal Ukrajině granáty s ochuzeným uranem, Putin řekl, že „Rusko má samozřejmě to, co potřebuje pro reakci. Bez nadsázky má stovky tisíc takových granátů. Zatím jsme je nepoužili“.

Zpráva vznikla s podporou Nadačního fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Autor: mik

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem

[other_banner_1]

 

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Rusko

    Česko se v pátek 15. května přidalo k dalším 35 zemím, které se na jednání Rady Evropy v moldavském Kišiněvě vyslovily pro vznik zvláštního trestního tribunálu. Ten bude vyšetřovat válečné zločiny Ruské federace na území Ukrajiny po plnohodnotné invazi v únoru 2022.

  2. Bolívie

    V bolivijském hlavní městě La Paz probíhají už druhý týden v řadě velké demonstrace tisíců horníků, farmářů a učitelů. Ti požadují vyšší mzdy a zároveň se vymezují proti privatizaci státních firem a hlubokým ekonomickým reformám pravicové vlády.

  3. Konflikty

    Ukrajinské bezpilotní letouny v noci na pátek 15. května zaútočily na město Rjazaň v centrální části evropského Ruska. Údery si vyžádaly čtyři oběti včetně jednoho dítěte. Informuje o tom server Meduza.

  4. Afrika

    Nejméně 65 lidí zemřelo v důsledku nově propuklé epidemie eboly, která aktuálně sužuje provincii Ituri na severovýchodě Konga.

  5. Polsko

    Spojené státy upustily od svého původního záměru přesunout čtyři tisíce vojáků ze svých evropských základen do Polska. Náhlé rozhodnutí přichází krátce poté, co USA ohlásily stažení pěti tisíc vojáků z Německa.

  6. Konflikty

    Zástupci Izraele a Libanonu se setkají na dvoudenním jednání ve Washingtonu, D.C., kde se konaly už dřívější přípravné schůzky vedoucí k nynějšímu – byť porušovanému – příměří.

  7. Politika

    Trumpův nominant Kevin Warsh byl potvrzen americkým Senátem na předsedu Federálního rezervního systému (FED), kde nahradí Jerome Powella, jehož mandát končí v pátek.

  8. Konflikty

    Skupina izraelských osadníků včetně člena Knesetu vtrhla do areálu mešity Al-Aksá v Jeruzalémě. V třetím nejposvátnějším místě islámu prováděli za přítomnosti izraelské policie ceremonie vycházející z Talmudu a došlo i na provokace věřících.

  9. Politika

    Předsedkyně lotyšské vlády Evika Silina rezignovala. Z postu odstoupila v důsledku výzvy k rezignaci, kterou sama adresovala ministrovi obrany z koaliční strany po narušení lotyšského vzdušného prostoru ukrajinským dronem odkloněným z Ruska. Exministrova středolevicová Progresivní strana v reakci stáhla podporu vlády a Silina zůstala bez parlamentní většiny.

  10. Politika

    Po třech dnech soudních slyšení dnes rozhodl ukrajinský Nejvyšší protikorupční soud, že dřívější pravá ruka prezidenta Volodymyra Zelenského, Andrij Jermak, stráví následující dva měsíce ve vazbě s kaucí ve výši 140 milion hřiven (asi 66 milionů korun).

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .