„Ruština přináší bolest.“ Ukrajinská literatura prochází změnou
Kyjev – Ukrajinci byli dlouhá léta zvyklí na ruštinu. Anexe Krymu a probíhající válka ale způsobily, že se ruský jazyk na Ukrajině vytrácí. Knihy psané v ruštině zmizely z obchodů i e-shopů a spisovatelé přecházejí na ukrajinštinu. Od začátku invaze zároveň roste zájem o knihy, popisuje The Guardian.
Vladimir Rafejenko je významný ukrajinský spisovatel, který ještě před deseti lety psal a publikoval výhradně v ruštině. Narodil se v rusofonním Doněcku a za své dílo získal literární ocenění, včetně prestižní Ruské ceny, udělované v Moskvě.
V červenci 2014 ale Rafejenko utekl ze svého rodného města poté, co Kreml zinscenoval převzetí moci. Spisovatel pro The Guardian zavzpomínal, jak stál na centrálním doněckém bulváru – pojmenovaném po ruském básníkovi Alexandru Puškinovi – a jak se k němu valili vojáci. „Viděl jsem přijíždět vojenskou kolonu. Pochopil jsem, že s mým smýšlením je asi čas odejít,“ popsal.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že anektoval Krym a velkou část Donbasu, aby podle svých slov a ruské propagandy „zachránil“ tamní rusofonní obyvatelstvo. Jeho tvrzení Rafejenka přímo rozzuřilo. „Byla to naprostá lež, cílená na západní publikum,“ popsal. Spisovatel ale vedle vzteku pocítil i něco jiného: „Začalo mě hryzat svědomí – bylo mi 46 let a neuměl jsem ukrajinsky. Rozhodl jsem se, že se jazyk naučím na takové úrovni, abych jím mohl mluvit a psát.“
Když se Rafejenko přestěhoval do Kyjeva a na chvíli opustil svou práci spisovatele, literárního kritika, básníka a vědce. „Začal jsem se učit ukrajinsky. Bylo to zásadní rozhodnutí,“ řekl. O tři a půl roku později vydal Mondegreen, svou sedmou knihu a první napsanou v ukrajinštině. Brzy vyjde jeho druhý ukrajinský román Petrichor. Od Putinovy invaze Rafejenko odmítá mluvit rusky. „Přemýšlím ukrajinsky. Celá rodina teď tak mluví,“ řekl.
Tisíce knih čekají na likvidaci
Upuštění od ruštiny je trend, který začal s postkomunistickou nezávislostí Ukrajiny. Někteří spisovatelé přijali ukrajinštinu jakožto symbolické gesto. I tak ale v zemi převládaly tituly psané v ruštině, které tvořily 80-85 procent ukrajinského knižního trhu.
Po roce 2014, kdy došlo k anexi Krymu, ale mnoho Ukrajinců přestalo mluvit rusky a nakladatelství tiskla více ukrajinských titulů. V minulém roce, kvůli invazi, tamní nakladatelství upustila od knih v ruštině úplně. Výtisky zmizely jak z webových stránek, tak z obchodů. Tisíce ruských textů teď leží ve skladech a čekají na likvidaci.
Že ruština mizí je znát i v hlavním městě. Kyjev býval místem, kde se běžně mluvilo rusky, metropole se teď ale přeorientovala výhradně na ukrajinštinu. Tou se mluví v obchodech, restauracích i domácnostech. Do Kyjeva se přesunuli i literáti – Lvovské knižní fórum, které se tento týden konalo ve spolupráci s britským festivalem Hay, probíhalo pouze v ukrajinštině a angličtině. Zúčastnilo se ho více než 50 spisovatelů.
Podle Rafejenka tento jazykový posun zvrátí proces rusifikace na Ukrajině. Sám popsal, že jeho babičky byl rodilé Ukrajinky, které ve škole nutili učit se rusky. „Bylo to těžké, protože bez ruštiny jste nemohli získat práci nebo povýšení. Sověti posílali rusky mluvící odborníky do donbaských továren, aby tam pracovali. Tím se změnilo etnické složení regionu,“ přiblížil.
Rafejenko soucítí se svými kolegy, kteří si vybudovali literární kariéru psaním v ruštině. Sám totiž ví, jak náročné je přejít na jiný jazyk. „Nevím, jak budou pokračovat. V mateřštině jste si jistější a přesnější než v naučeném jazyce. Když dnes slyším ruštinu, přináší mi to fyzickou bolest. Znamená to pro mě nebezpečí,“ svěřil se autor.
Jeho román Mondegreen vypráví příběh doněckého uprchlíka Haby Habinského, který po roce 2014 utekl do Kyjeva. „Mým hlavním hrdinou je ukrajinský jazyk. Jsou v něm slovní hříčky a jazykové hry,“ vysvětlil Rafejenko. Nakladatelství Harvard University Press vydalo minulý rok Mondegreen i v angličtině. Román Petrichor bude podle autora „silnější a temnější“, protože bude pojednávat přímo o prvních dvou měsících války.
Ukrajinci utíkají před válkou ke knihám
Ne všichni autoři ale souhlasí s tím, že ruština nemá jako tvůrčí médium budoucnost. Andrej Kurkov, ukrajinský spisovatel a novinář, píše beletrii v ruštině. „Je to můj mateřský jazyk. Každý má právo na mateřský jazyk. Nezáleží na tom, jak dobře píšu ukrajinsky, protože ten jazyk nikdy nepozvednu na stejnou úroveň,“ vysvětlil svůj postoj k psaní v ruštině.
Kurkov si minulý týden vysloužil kritiku, když se objevil na besedě s rusko-americkou novinářkou Mášou Gessenovou. „Nedávno mě někdo nazval proputinovským a antipatriotským. Jde o iracionální nenávist,“ konstatoval autor, jehož knihy jsou v Rusku zakázané.
Spisovatel zároveň upozornil na to, že velká část ukrajinské literatury byla původně napsána v ruštině. „Patří mezi ně romány Nikolaje Gogola a díla Tarase Ševčenka, velkého ukrajinského barda. Ševčenkovy básně byly v ukrajinštině, ale psal také rusky: povídky, básně, dvě divadelní hry a deník. ‚Evropská Ukrajina’ by se měla přizpůsobit rozmanitosti,“ vyjádřil svůj názor Kurkov.
Julija Orlova, výkonná ředitelka nakladatelství Vivat, potvrdila, že knižní průmysl se zásadně změnil. V letech 2014-2015 podle ní došlo k „renesanci ukrajinské knihy“. Práva na ukrajinské romány se prodávala do zahraničí. „Zahraniční literární agentury se naučily, že se tu mluví ukrajinsky, nejen rusky. Nebudete tomu věřit, ale museli jsme jim to vysvětlit,“ zasmála se Orlova.
Podle ní Ukrajinci v období války více čtou. Oblíbené jsou fantasy knihy a romány. „Lidé jsou tak unavení z toho, co se děje, že používají knihy jako způsob úniku před krutou realitou,“ popsala Orlova. Vzrostla také poptávka po literatuře faktu a „překvapivý“ zájem je i o knihy pojednávající o současné válce a o ukrajinské historii.
„Prodáváme hodně klasické literatury,“ řekla Natalie Momot, dvaadvacetiletá asistentka prodeje v knihkupectví Vivat v Kyjevě. Podle ní si lidé také často kupují knihy britského spisovatele George Orwella, který je opět velmi populární.
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]