Saúdskoarabští pohraničníci zastřelili stovky uprchlíků, tvrdí HRW

Rijád – Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) tvrdí, že saúdskoarabská pohraniční stráž zavraždila na hranici s Jemenem stovky Etiopanů. Důkazy včetně svědectví nebo satelitních snímků zveřejnila v souhrnné zprávě. Ta podle deníku The Guardian naznačuje možné spáchání zločinu proti lidskosti.

Organizace HRW mluvila se 42 Etiopany a analyzovala přes 350 videí a fotografií z hranice mezi Saúdskou Arábií a Jemenem. „Saúdskoarabská stráž střílela lidi z bezprostřední blízkosti a používala výbušná zařízení. V některých případech se pohraničníci nejprve zeptali, jakou část těla by přeživší raději chtěli prostřelit, než je zavraždili,“ uvádí zpráva HRW. Mezi oběťmi jsou také ženy a děti.

„Zabíjeli lidi způsoby, které jsem si nikdy nedokázala představit. Viděla jsem, jak na místě zavraždili třicet lidí,“ popsala čtrnáctiletá dívka Hamdija výzkumníkům z organizace HRW.

Čtěte také: Kam (do)pluje Čína? Nová síla ve světových oceánech

V Saúdské Arábii žijí a pracují stovky tisíc Etiopanů. Stěhují se tam zejména z ekonomických důvodů a kvůli porušování lidských práv v domovské zemi. Mnozí přišli do Saúdské Arábie kvůli nedávné brutální válce na severu své země.

Etiopané využívají především cestu mezi městem Al Jawf v Saúdské Arábii a jemenským Sa’dahem, kudy často prochází překupníci nebo pašeráci. Fotografie z místa zachycují těla obětí podél cest i těžce raněné, kteří skončili v táborech nebo ve zdravotních zařízeních. Podle Mezinárodní organizace pro migraci zemřelo na saúdskoarabské hranici s Jemenem 795 lidí a většinu z nich tvořili právě Etiopané.

Zpravodajové Organizace spojených národů (OSN) už loni obvinili saúdskoarabskou vládu ze „systematického a rozsáhlého zabíjení migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl“. Saúdská Arábie všechna nařčení odmítá.

Autorka: anče, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .