Turecké úřady zakázaly v Istanbulu pořádání akcí připomínajících genocidu Arménů
Ankara - Istanbulský guvernér se postavil proti pořádání ceremonií k uctění památky arménské genocidy. V rámci 108. výročí si v Turecku dosud žijící menšina Arménů měla připomínat události cílených deportací a zabíjení předních arménských intelektuálů. Ty byly zárodkem k vyhlazení až 1,5 milionu odhadovaných příslušníků arménské minority v roce 1915. Informuje o tom zpravodajský web Al Monitor.
Arménská vzpomínková platforma kroky úřadů odsoudila jako „nepřijatelné“. Podle organizátorů v Turecku známé jako „události roku 1915“ odůvodnil istanbulský guvernér Ali Yerlikaya zrušení plánované piety na základě její „nevhodnosti“.
Čtěte také: „Ne k přežívání, ale k žití.“ Květnice se vyrovnává s následky rychlé výstavby
„Otevřená diskuse o genocidě je podstatným krokem pro budování demokracie, rovnosti a bratrského soužití. Bez něho nemůže být žádný demokratický krok trvalý, žádný společenský vztah rovnostářský,“ deklarovala platforma důležitost připomínání genocidy. Tu Ankara setrvale bagatelizuje.
Experti vnímají postoj Ankary jako významný znak charakterizující její vztah k národnostním menšinám. Zablokování pietních akcí přichází totiž poté, co se opoziční prezidentský kandidát Kemal Kilicdaroglu před blížícími se květnovými volbami přihlásil k alevitské víře. V tříminutovém videu umístěném na Twitteru, které již vidělo přes 30 milionů uživatelů, Kilicdaroglu vyzval k národnostní rovnosti a ukončení rozdělování menšin.
Postoj Kemala Kilicdaroglua k tématu náboženských menšin vyvolal mezi tureckou veřejností pobouření. Recep Tayyip Erdoğan komentáře svého soupeře o prezidentský úřad otevřeně kritizoval. „Naše náboženská identita má pouze jedno jméno a to je být muslimem,“ řekl.
Autor: hope
Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]