Ukrajinská armáda bojuje s nedostatkem lidí. Ohlásí novou brannou politiku

Kyjev – Ukrajinská vláda hledá nové způsoby, jak přivést lidi do armády. Podepsala smlouvy s největšími náborovými společnostmi a zaměří se na zvýšení atraktivity vstupu do ozbrojených složek. Změny by měly být ohlášeny tento týden, informuje The Guardian.

Ukrajinská armáda se po dlouhých měsících intenzivní války s Ruskem potýká s nedostatkem lidí, což potencionálně může oslabit její bojeschopnost. Kyjev proto podle několika vysokých ukrajinských představitelů oznámí reformy, jejichž cílem je vojenskou službu zatraktivnit a přivést do ní i ty, kteří dosud otáleli.

Vedení armády podepsalo smlouvy se dvěma největšími náborovými společnostmi, s jejichž pomocí by odvody měly být cílenější. Lidé by dopředu věděli, na jakých pozicích by sloužili. Nemuseli by tedy být posláni na frontu. „Někteří lidé se bojí: bojí se zemřít, bojí se střílet, ale to neznamená, že nemohou být zapojeni do dalších aktivit. Nyní máme nového ministra s novým přístupem,“ sdělil Oleksij Danilov, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.

Rustem Umerov se stal ministrem obrany na začátku září a nahradil Oleksije Reznikova, který pozici zastával od prosince 2021.

Armáda by tak mohla získat lidi se specifickými dovednostmi, kteří se dosud zdráhali zapojit. Ti by naopak měli ujištění, že nebudou posláni na frontu a jejich odbornost bude využita. „Mobilizace se stane více flexibilní, budou ohlášeny specializované pozice a lidé se budou moci hlásit na konkrétní pozice. Potřebujeme například svářeče, mechaniky a podobně,“ doplnil Danilov.

Čtěte také: Zelenského trable: Hádky s generály, opozice a ruské dezinfo. Přežije prezident politicky zimu?

Nová náborová strategie přichází podle Guardianu ve chvíli, kdy na frontě i ve společnost panuje všeobecná únava. Ukrajinu čeká další válečná zima, letní a podzimní ofenziva navíc nedokázaly naplnit očekávání. Na Západě pak stále častěji zaznívají hlasy, že dříve či později Kyjev bude muset zvážit pokus o ukončení války jednáním.

Zatímco na začátku války zemi pohltila vlna vlasteneckého odhodlání a do služby se hlásily statisíce lidí, s jejichž pomocí dokázala odrazit počáteční ruskou agresi, nyní je velká část Ukrajinců, kteří chtěli bojovat, již na frontě či zraněná a vyčerpaná. Ukrajina tak musí hledat nové způsoby, jak si zajistit dostatek vojáků pro boj s několikanásobně početnějším nepřítelem.

Autor: SVK, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Írán

    Írán popravil tři muže v souvislosti s protivládními protesty, které začaly v prosinci loňského roku.

  2. Maďarsko

    Evropská unie hledá způsob, jak vyplatit slíbenou půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,25 bilionu korun)Ukrajině i přes blokaci ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána.

  3. Írán

    Mezinárodní energetická agentura (IEA) vyzvala světové vlády, aby snížily spotřebu ropy kvůli prudkému růstu cen a hrozbě nedostatku paliv v důsledku americko-izraelské války proti Íránu.

  4. Japonsko

    Donald Trump při setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči ironicky zmínil útok na Pearl Harbor v reakci na otázku, proč neinformoval americké spojence o útoku na Írán.

  5. Finsko

    Finsko je devátým rokem po sobě nejšťastnější zemí světa, přičemž v první desítce dominují další severské státy.

  6. Írán

    Lídři a lídryně Británie, Francie, Nizozemska, Německa, Itálie a Japonska zpochybnili americkou koordinaci a strategii války proti Íránu a vyzvali k okamžitému zastavení útoků na civilní infrastrukturu. Deklarovali také ochotu zajistit bezpečný průjezd Hormuzským průlivem.

  7. Donald Trump

    Nový průzkum ukazuje, že většina voličů amerického prezidenta Donalda Trumpa chce konec války s Íránem a odmítá její další eskalaci.

  8. Írán

    Americký prezident Donald Trump pohrozil zničením největšího ložiska zemního plynu na světě South Pars, pokud bude Írán pokračovat v útocích na energetická zařízení v Kataru.

  9. Polsko

    Nový předmět zdravotní výchovy v Polsku vyvolal spor kvůli části věnované sexuální výchově, kritizované konzervativci i katolickou církví.

  10. Čína

    Čína nabídla Tchaj-wanu energetickou stabilitu, pokud přijme přímou vládu Pekingu, kterou Tchaj-wan dlouhodobě odmítá.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .