Většina Němců si přeje návrat povinné vojenské služby, ukázal průzkum.

Berlín - Návrat branné povinnosti, pozastavené v roce 2011, si přeje celkem 61 % německých voličů. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos MORI.

Válka na Ukrajině zahýbala s Evropou na mnoha „frontách“. Kromě volání po energetické samostatnosti a navýšení zbrojení si však francouzský Ipsos MORI všiml i jiného trendu. V Německu, které se před dvanácti lety zbavilo povinné vojenské služby, sílí hlasy pro její znovuzavedení. Celkem 61 % občanů by si návrat k odvodům přálo, přičemž 43 % z celkového počtu dotazovaných by chtělo službu povinnou pro obě pohlaví. Náladu ve společnosti si uvědomují i politici. Dříve v tomto roce označil německý ministr obrany Boris Pistorius její zrušení  za chybu.

Průzkum ukázal největší podporu mezi lidmi ve věku 60 – 75 let – konkrétně 65 %. Obnovení branné povinnosti podporují ale i mladí lidé ve věkové kategorii 18 – 39 let, když těch je 60 %. Více mužů než žen si přitom žádá odvody obou pohlaví.

Na začátku loňského března, těsně po začátku války na Ukrajině, oznámil německý kancléř Scholz zásadní obrat v zahraniční politice své země a jejím vnímání bezpečnosti (v originále „Zeitenwende“ – historický moment). Jak vysvětlil deník Washington Post při příležitosti návštěvy Scholze v Bílém domě minulý týden, sliby prozatím zůstávají u ledu s odkladem závazku dát 2 % výdajů rozpočtu na zbrojení až v roce 2025 a také dílčími průtahy v plánovaných vojenských akvizicích.

fiš

 

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Konflikty

    Tchajwanci se hlásí do kurzů pilotování dronů kvůli sílící vojenské hrozbě ze strany Číny. V Tchaj-peji se do prvního tchajwanského programu civilního výcviku dronů přihlásily zhruba dvě desítky lidí.

  2. Společnost

    Prodeje nemovitostí v Dubaji se po válce na Blízkém východě prudce propadly.

  3. Politika

    Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa před zasahováním do říjnových prezidentských voleb v Brazílii poté, co Washington znovu kritizoval soudní kroky proti Lulovým oponentům.

  4. Konflikty

    Nad Moskvou se ve čtvrtek ráno zvedl dým poté, co Ukrajina podnikla svůj největší dronový útok a zasáhla moskevskou ropnou rafinerii. Úder označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za „oprávněnou odpověď“ na ruské útoky na Ukrajinu.

  5. Konflikty

    Americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján podepsali prozatímní dohodu ukončující americkou válku proti Íránu.

  6. Společnost

    V Polsku byl zastřelen ruský výtvarník Robert Kuzovkov, vystupující pod uměleckým pseudonymem Semjon Skrepeckij. Umělec proslul karikaturami prezidenta Vladimira Putina.

  7. Politika

    Lídři skupiny G7 se v prohlášení zavázali zvýšit tlak na ruskou ekonomiku a posílit sankce, včetně těch na ropný a plynárenský sektor. Slíbili také navýšit dodávky protivzdušné obrany i zbraní dlouhého dosahu pro Ukrajinu.

  8. Společnost

    Indická vláda zablokovala až do 22. června aplikaci Telegram před opakováním celostátní přijímací zkoušky na lékařské fakulty, kterou úřady zrušily kvůli úniku zadání. Podle vlády byl Telegram využit k podvádění.

  9. Konflikty

    Vysoký představitel Pentagonu uvedl, že Trumpova administrativa využila při úderech na Írán chatbota Grok od společnosti xAI.

  10. Konflikty

    Izrael ve středu zasáhl několik oblastí na jihu Libanonu. K útokům došlo navzdory hrozbě ze strany Teheránu i mírové dohodě mezi Íránem a Spojenými státy, která Libanon zahrnuje.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .