Evropská komise chystá plán, jak využít zmrazená ruská aktiva pro pomoc bránící se Ukrajině. Kreml vyhrožuje razantní odpovědí. Co konkrétního má zahrnovat a čeho se obávají některé členské země Unie?
Evropská unie se chystá vytáhnout proti Rusku svoji dlouho odkládanou zbraň. Zatímco se ukrajinská města denně potýkají s útoky ruských dronů a raket, Brusel připravuje cesty, jak využít zmrazená ruská aktiva v hodnotě zhruba 140 miliard eur k poskytnutí úvěru bránící se zemi.
Krok by pomohl zlepšit finanční situaci Kyjeva – a zároveň Evropskou unii postavil do přímé konfrontace s Moskvou.
O naložení s ruskými aktivy se v Unii hovoří od začátku ruské agrese na Ukrajině. Do debaty ale zasahovaly obavy jednotlivých členských států.
Čím více však vysychá americká podpora Ukrajiny, tím více se mluví vynesení „esa“ z evropského rukávu.
Čtěte také: Kdo je tu čí máma? Trump už zase nadbíhá Putinovi
Ve hře je nyní kompromis. Evropské státy by Ukrajině bez úroku půjčily miliardy kryté ruskými zmrazenými aktivy a Kyjev je s nulovým úrokem vrátil jen v případě, že by mu Rusko po válce zaplatilo reparace za rozsáhlé škody.
Technicky vzato by tak Evropská unie ruská aktiva nevyvlastnila, což by jinak bylo v rozporu s mezinárodním právem. Z Kremlu nicméně dorazila ostrá reakce.
„Je to krádež,“ vzkázal do Bruselu mluvčí Dimitrij Peskov. A slíbil razantní odvetu: znárodnění aktiv západních firem, které v Rusku nadále působí.
Celkem dobrá cesta vpřed
Po ruském vpádu na Ukrajinu zmrazil Západ ruská aktiva v celkové hodnotě zhruba 300 miliard dolarů, aby z nich Moskva nemohla financovat svou válečnou mašinérii.
V belgickém centrálním depozitáři cenných papírů Euroclear z toho leží hotovost, akcie nebo dluhopisy různých zemí za 185 miliard eur.
Rusko je pachatelem a musí být za způsobené škody zodpovědné.
Zatímco Polsko a pobaltské státy se nijak netají tím, že by měla Unie výše uvedená aktiva zabavit, jiné evropské země jsou opatrnější. Nebojí se přitom ruského prezidenta Vladimira Putina, ale odehnání velkých investorů ze zemí jako je Čína nebo Saúdská Arábie od nových nákupů v Evropě.
Zaznívají také hlasy, že by zavabevní ruských aktiv podrylo důvěru v euro jako takové.
Evropská komise nedávno přišla s takzvaným „reparačním úvěrem“ krytým těmito aktivy. Jeho celková výše by dosáhla zmíněných 185 miliard eur a z této částky by se 45 miliard použilo na už existující úvěr G7.
Ve hře zůstává, jak naložit se zbývajícími 140 miliardami eur, které by mohla Ukrajina dostávat v pravidelných tranších.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
