Ukázat, za čím stojíte. Kdo nastartoval německou Levici?

Německé parlamentní volby se dají vyprávět trojím způsobem. 

Za jejich vítěze lze jasně označit konzervativní blok CDU/CSU. Z hlasování si odnesl první místo, Friedricha Merze coby kancléře i nejvíce křesel v Bundestagu.

Příběh vítězství si vypráví i ultrapravicová Alternativa pro Německo (AfD), která oproti minulým parlamentním volbám zdvojnásobila svůj zisk. V parlamentu bude druhou nejsilnější stranou a už teď spřádá plány, jak v příštím hlasování získá pro svou lídryni Alice Weidel post kancléřky.

Čtěte také: Alice krajní pravice. Vytáhne AfD k moci žena dvou tváří?

A pak je tu třetí varianta: nečekaný úspěch radikálně levicové Die Linke, neboli Levice.

Ještě na začátku února se podle průzkumů zdálo, že skomírající strana zopakuje nepříliš uspokojivé výsledky voleb z roku 2021. To se ale nestalo: Die Linke na poslední chvíli vystřelila a získala skoro devítiprocentní podporu, tedy šedesát čtyři křesel v Bundestagu.

„Výsledek Die Linke vnímám jako přímý důsledek úspěšné levicové mobilizace proti nárůstu radikální pravice,“ říká Voxpotu výzkumník Aleš Michal z Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Právě AfD i konzervativci mají na úspěchu levicové strany sice nechtěný, ale velký podíl.

Snaha Friedricha Merze prosadit krátce před volbami návrh zákona o omezení imigrace se v jednu chvíli neobešla bez podpory poslanců z AfD. Po dlouhých dekádách se tak podle některých zhroutila takzvaná Brandmauer – „protipožární zeď“ zamezující spolupráci s krajně pravicovými subjekty.

„Levice byla jedinou stranou, která se tomu skutečně a nahlas postavila – Zelení nic nedělali a Olaf Scholz v televizi mluvil o deportacích. Pro Die Linke to byl důležitý virální moment,“ podotýká pro Voxpot analytička Sarah Wagner z Queen’s University Belfast.