• Analýzy
  • 15. prosince 2022

V Peru to vře: Nepovedený pokus o „autopuč“ a mrtví demonstranti

Odvolaný prezident Peru Pedro Castillo / Foto: Presidencia Perú / Flickr / CC BY-NC-SA 2.0 /
Odvolaný prezident Peru Pedro Castillo / Foto: Presidencia Perú / Flickr / CC BY-NC-SA 2.0 /
Autor
Tomáš Trněný
Stabilita rozhodně není pojem, který by bylo běžné si spojovat s politickým prostředím v Peru. Poslední týden ale jihoamerická země zažívá turbulence, které jsou i pro tamní politiku neobvyklé. Vše začalo bouřlivým děním okolo prezidenta Pedra Castilla.

Počátek aktuální peruánské krize můžeme nalézt v jakémsi „autopuči“ (španělsky autogolpe) dnes už bývalé hlavy státu Pedra Castilla. Přestože se politický nováček do prezidentského křesla dostal teprve loni v létě, čelil během tohoto období už třem pokusům o vyslovení nedůvěry. Rodáka z chudé odlehlé oblasti San Luis de Puña, farmáře, původním povoláním učitele, provázel při jeho nástupu do funkce i konci v úřadě chaos. Tentokrát se ale pokusil uchopit do svých rukou veškerou moc v zemi.

Ve středu 7. prosince se tak Castillo rozhodl rozpustit Kongres, vyhlásit výjimečný stav, zákaz vycházení a nadále vládnout pomocí prezidentských dekretů. Jenže tento pokus o již zmíněný „autopuč“ média během dne překřtila na „autosvržení“, když se veřejně proti prezidentovi vyslovila i armáda a Kongres ho zbavil funkce. Castillo byl zadržen a čelí obvinění ze spiknutí a vzpoury. Na jeho místo nastoupila viceprezidentka Dina Boluarte, která se tak stala první peruánskou prezidentskou v historii a také šestou hlavou státu za posledních pět let.

Protestující cílí na policii, letiště i média

Proti nové prezidentce se ale postavili jak Castillo, který ji ve vzkazu z vazby nazval uzurpátorkou, tak především peruánská veřejnost. Ta kromě sesazení Boluarte z funkce požaduje i rozpuštění Kongresu, vypsání nových celostátních voleb a propuštění exprezidenta Castilla z vazby.

Jako nejpravděpodobnější varianta se nabízí zákulisní politická hra těch, kteří chtěli Castilla zbavit jeho funkce.

Od minulé středy tak probíhají po celé zemi rozsáhlé demonstrace, které policie často velmi brutálně potlačuje. Peruánská ombudsmanka Eliana Revollar v pondělí tamního času informovala, že při střetech s bezpečnostními složkami zemřelo už sedm lidí, včetně dvou mladistvých, a vyzvala k důkladnému prošetření událostí. Zraněných na straně demonstrantů jsou podle médií stovky.

Podle peruánské policie došlo ke zranění více než stovky jejích příslušníků, z nichž několik je ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče. Vedení policie také tvrdí, že se do protestů kromě odborových organizací a zástupců domorodého obyvatelstva zapojily také teroristické organizace jako nechvalně proslulá Světlá stezka. V regionech Apurímac, Arequipa a Ica na jihu a jihozápadě země platí výjimečný stav a velká města se podle peruánských médií potýkají s nedostatkem pohonných hmot a potravin.

Demonstranti pak podle peruánského deníku El Comercio opakovaně zaútočili na policejní jednotky a také sídla několika médií včetně televizní stanice Panamericana, množí s i útoky na samotné novináře.

Bouřící se Peruánci se také pokusili o ovládnutí několika letišť včetně letiště Alejandra Velasca Asteteho nedaleko Cusca, kde kvůli následnému zrušení letů zůstalo uvězněno na 500 turistů. Většina aerolinek pak kvůli bezpečnosti zrušila plánované lety na druhé největší peruánské letiště v Arequipě.

Prezidentka Boluarte tak ve snaze uklidnit obyvatelstvo rozhodla o zkrácení svého mandátu o dva roky, tedy do července 2024, přičemž volby by se odehrály v dubnu téhož roku. Ve středu 14. prosince pak stále silnějšímu tlaku čelící prezidentka uvedla, že by se volby mohly odehrát už v prosinci příštího roku. Tento krok nicméně ještě musí schválit zákonodárci jako změnu ústavy.

Zdá se však se, že ani tento ústupek peruánskou veřejnost neuklidnil a protesty jen tak neskončí. Podle listopadového průzkumu agentury IEP, který pracoval s hypotetickým (a dnes již reálným) odvoláním prezidenta Castilla z funkce, se 87 % respondentů vyslovilo pro rozpuštění parlamentu a vyhlášení nových voleb, pouze 8 % oslovených Peruánců by pak vyčkalo do skončení mandátu současné hlavy státu.

Nepochopitelný pokus o puč

Otázkou nicméně zůstává, proč se Castillo k autopřevratu rozhodl, když za ním nestála armáda ani policie. Jeho podpora mezi peruánskou veřejností navíc dosahovala pouhých 30 % a hůře na tom byl pouze Kongres, kterému podle průzkumu agentury IEP věřila pouze desetina oslovených. Jako nejpravděpodobnější varianta se nabízí zákulisní politická hra těch, kteří chtěli Castilla zbavit jeho funkce. O jaké kruhy šlo, jak se jim podařilo Castilla přesvědčit ke zmíněným krokům a jaké byly cíle tohoto snažení se ale pravděpodobně jen tak nedozvíme.

Jistý je zatím jen výsledek exprezidentova rozhodnutí, a to pokračující chaos a slabá role hlavy státu. Dina Boluarte není příliš známá, v Kongresu nemá příliš spojenců a pomyslným „sto dnům hájení“ situace v zemi rozhodně nenahrává. Prezidentka je tak ještě v obtížnější situaci než její předchůdce.

Castillo sklízel tvrdou kritiku i za obsazování členů své široké rodiny do státních funkcí. Ti pak čelili vyšetřování kvůli obvinění z korupce.

Levicový prezident během svého osmnáctiměsíčního mandátu stál proti Kongresu, v němž měli stoupenci této politické orientace jen malé zastoupení. Castillova strana Perú Libre (Svobodné Peru) držela pouze 37 křesel v 130členném parlamentu a do Kongresu se potom dostala jen jedna další levicová strana. Uskupení Juntos por el Perú (Společně pro Peru) nicméně získalo jen pět mandátů.

Hlavní motto Castillovy prezidentské kampaně „Už žádní chudí lidé v bohaté zemi“ znělo snad na každém volebním mítinku, jeho ekonomické návrhy však zároveň u části obyvatel vyvolaly paniku, stejně tak u zahraničních investorů. Dosáhnout toho měl převzetím kontroly nad průmyslem a direktivními zásahy do ekonomiky země. Později museli on coby kandidát i jeho tým tyto výroky mírnit. „Soukromé společnosti budou i nadále soukromými společnostmi,“ ubezpečil Peruánce ekonomický poradce Castillovy kampaně Pedro Francke.

Čtěte také: „Je po všem.“ Bolsonaro uznal prohru, pro Lulu ale začíná boj o polovinu Brazílie

Poté, co ve druhém kole voleb o dvě desetiny procenta porazil ultrapravicovou kandidátku Keiko Fujimori, se pak celá doba prezidentova vládnutí nesla v návrzích ode zdi ke zdi. Dcera posledního peruánského diktátora Alberta Fujimoriho, kterému se na rozdíl od Castilla „autopuč“ v roce 1992 provést povedlo, výsledky voleb odmítla uznat a obvinila ho z volebního podvodu.

Rozjitřenou náladu ve společnosti se Castillovi po jeho nástupu do úřadu uklidnit nepodařilo. Jím nominovaný premiér se ale uvedl slovy o znárodňování těžebního průmyslu a následně byl odvolán. Takto se během roku a půl vystřídalo pět premiérů a desítky ministrů, tvrdé kritice navíc čelila Castillova obliba obsazovat do státních funkcí členy své široké rodiny. Ti následně čelili vyšetřování kvůli obvinění z korupce.

Těžká zkouška pro novou prezidentku

Současná vyhrocená situace v Peru navíc začala zajímat i regionální aspiranty na roli lídra ve stále levicovější Latinské Americe. Ještě ve středu 7. prosince mexický prezident Andrés Manuel López Obrador v sérii tweetů uvedl, že kvůli „zájmům ekonomických a politických elit bylo (v Peru) udržováno prostředí nepřátelství“ vůči Castillovi, aniž by jedinkrát zmínil prezidentův neústavní krok.

Čtěte také: „Budu-li pochybovat, volby neuznám.“ Brazilské prezidentské klání jako kulturní válka v tropech

O den později pak López Obrador odmítl uznat Boluarte prezidentkou a mexické ministerstvo zahraničí nabídlo sesazené hlavě státu politický azyl. V reakci na to si peruánské ministerstvo zahraničí předvolalo mexického velvyslance a vyjádřilo nesouhlas se „zasahováním do vnitřních záležitostí země“. Na stranu dnes již bývalého prezidenta se pak vedle Mexika postavily také Kolumbie, Argentina a Bolívie.

Prezidentka Boluarte tak v nejbližších dnech až týdnech bude čelit složité situaci nejen na domácí, ale i mezinárodní scéně. Ve snaze získat podporu Kongresu i veřejnosti a respekt u zahraničních partnerů ji čeká tvrdá zkouška v podobě role hlavy státu, která se s ohledem na poslední roky zdá v Peru prokletá.